USA – Severozápad (7): Národní parky Olympic a North Cascades, Deception Pass, Seattle

USA – Severozápad (7): Washington - Olympic, Deception Pass, North Cascades, Seattle (07/2019)

Poslední článek z naší cesty je ze severozápadního cípu státu Washington. Nachází se zde překrásný Národní park Olympic, kde jsme strávili dva červencové dny. V dalších dnech naší cesty se bohužel pokazilo počasí a tak krátká návštěva Státního parku Deception Pass byla pod mrakem a v Národním parku North Cascades nám i pršelo. Jeden večer a poslední den před odletem jsme strávili v Seattlu.

Ubytování v blízkosti Olympicu je na výběr víceméně pouze ze severní strany v Port Angeles a v Sequim. Je to na dojezd k atrakivitám, které se povětšinou nachází ze západní strany parku, trochu daleko, ale stejně nám nic jiného nezbývalo. Nakonec jsme spali dvě noci v motelu v Sequim (98 USD/noc/pokoj pro dva). Některé recenze u ubytování v Port Angeles upozorňovaly na pohyb drogových dealerů v blízkosti motelů. Je pravda, že jsme tu viděli dost podivných lidí – není to oblast, kde by člověk zrovna chtěl žít.

Olympic National Park – je rozsáhlý přírodní park na Olympském poloostrově, který chrání především zachovalé deštné pralesy mírného pásma, ve kterých roste neuvěřitelné množství obřích stromů. Západní svahy pohoří jsou od Pacifiku zavlažovány mimořádně četnými srážkami, což spolu s klimatem vytváří ideální podmínky pro růst vegetace. Nejkrásnější deštné pralesy se nachází v údolích Hoh, Queets, Quinault a Bogachiel. Nejčastěji zastoupenými stromy jsou smrk sitka, jedle douglaska, jedlovec západní, zerav (thuje) obrovský (angl. western red cedar), dále dva druhy javorů, olše a topoly. Lesy jsou ponechány přírodnímu vývoji. Padlé stromy se válí na zemi a rozkládá je čas, kolem i přímo z padlých kmenů rostou nové stromy, mechy visí z větví a ve vzduchu je vlhko. Za každým rohem člověk tuší ukryté divoké zvíře. 

K parku patří i kus pobřeží Tichého oceánu, kde jsou k vidění opravdu krásné písečné pláže omývané dlouhými vlnami. A pokud máte štěstí na pěkné počasí, tak jako jsme měli my, můžete posedět na vyplavených kládách a dýchat slaný oceánský vzduch. Ve vodě se ale koupou jen opravdoví otužilci. Ve volné a teplejší dny Američané na plážích rádi stanují.

Hurricane Ridge – je nejznámější místo v parku, ze severní strany z Port Angeles sem vede 30 km dlouhá horská asfaltová silnička. Při vjezdu na ni vás zkontroluje ranger v budce a protože se jedná o národní park, ukazujeme annual pass a cestovní pas. Od Visitor Center na vrcholové planině ve výšce 1 600 m n. m. je nádherný výhled na celé pásmo hor Olympicu. Často se tady stává, že vyjedete až nad mraky a inverze je dole v údolí. Pokud se však mraky válí i na náhorní planině, neuvidíte bohužel nic. Od Visitor Centra můžete jet ještě kousek dál, jsou zde další dvě parkoviště. Odtud se pak můžete vydat pěšky na cca 3 km vzdálený vrchol Hurricane Hill do výšky 1 755 m n. m. (273 m převýšení). My jsme na tomto vrcholu nebyli, protože v roce 2019 byla pěší stezka uzavřena kvůli rekonstrukci. Webová kamera Hurricane Hill: www.nps.gov/customcf/webcam

Hoh Rain Forest – toto místo nesmíte při návštěvě parku vynechat. Silnice vás od západního pobřeží dovede až do vnitra deštného pralesa. Už po cestě projíždíte fantastickým pohádkovým lesem. Na konci je velké parkoviště a Visitor Center. Odtud vyrazte na krátkou nenáročnou pěší stezku do vnitra pralesa - buď vlevo na Hall of Mosses (Mechový sál) – okruh 1,2 km, nebo vpravo na Spruce Nature Trail - okruh 2 km. My jsme byli v Mechovém sále a opravdu to stálo za to. Člověk si připadá jako v nějakém filmu. Všude kolem visí mechy a lišejníky ve všech odstínech zelené barvy na obrovských smrcích, všude pokapává voda a je slyšet ptačí hlasy. Pak se vám však může stát, že narazíte na japonskou rodinu, která tady v chladném vzduchu fotí dvouletou holčičku v růžových šatičkách a střevíčcích. A z mechového snu se rázem probudíte.

Quinault Valley – je místo na jihozápadě parku, které se dá objet autem, okruh je dlouhý 48 km většinou po asfaltu, částečně je prašná cesta. Projíždíte deštným pralesem s vysokými stromy a kolem jezera Quinault. Po cestě, cca 3,2 km od vjezdu na silnici ze severní strany jezera (North Shore Road) se v lese nachází Quinault Big Cedar Tree. Tento obrovský zerav (v angličtině nazývaný cedar = nerovná se ale cedr) byl největším zeravem na světě. Dnes leží po bouři v roce 2016 na zemi mezi ostatní vegetací a postupně se rozpadá. Cesta k němu není označená a ani udržovaná. Auto jsme nechali zaparkované na okraji silnice a zkusili to. Kdysi vybudovanou pěší stezku ke stromu už pohltila příroda a jsou patrné jen zbytky schodů. Místo jsme našli podle aplikace mapy.cz, strom leží asi 255 m od silnice. Quinault Valley (mapy.cz/turisticka)

Kalaloch Big Cedar Tree – další obrovský zerav, zatím stojící, se nachází při pobřežní silnici č. 101 nedaleko Kalaloch Beach. Vede k němu krátká asfaltka, odbočka je u hlavní silnice označena, na konci zaparkujete na malém parkovišti. Bouře v roce 2014 část stromu poškodila, přesto je to pořád gigant. Běžte se podívat po stezce ještě za něj dále do pralesa, jsou tam další obrovské nádherné stromy. Kalaloch Big Cedar (mapy.cz/turisticka)

Pobřežní část parku: 

Kalaloch – nejjižnější pobřežní část NP Olympic, krásné písečné pláže - na nich jsme nebyli, jen jsme nahlíželi z parkovišť u silnice.

La Push – místo, kde se na plážích natáčel seriál Twilight, vesnice La Push je indiánská rezervace a podle toho to tam také vypadá. Pláže jsou písečné a z moře trčí skály porostené vegetací. Dá se zaparkovat přímo ve vesnici na konci u moře, nebo na parkovišti při příjezdové silnici, a jít na pláž. My jsme šli na Second Beach, tedy na pláž č. 2 - mimo vesnici, cca  1 km od parkoviště u silnice přes les a na pláž se scházelo po schodech. Krásné místo.

Rialto Beach – pláž je kousek nad La Push, ale mezi plážemi vtéká do oceánu řeka Quillayutte River, proto se musíte vrátit zpět na hlavní cestu a pak odbočit na Mora Road a jet kolem rangerské stanice Mora k pobřeží. U pláže jsou dvě větší parkoviště. Rialto Beach je také krásná, písečná s naplavenými kmeny stromů.

Další (nejsevernější) pobřežní částí Národního parku Olympic je Ozette, tam jsme nebyli.

Webové stránky národního parku: www.nps.gov/olym, oblast na mapy.cz: Olympic (mapy.cz/turisticka)

Mt. Walker Viewpoint – jsou vyhlídky z hory Mount Walker ve výšce 832 m n. m. Nachází se mimo Olympský park u silnice č. 101 z východní strany parku u Hood Canal. Zastavili jsme se tady při cestě směrem na Seattle. Nahoru se dá vyjet po asfaltové silnici (7 km). Bohužel byla mlha a tak jsme ze dvou vyhlídek na vrcholu nic neviděli. Za jasného dne je odtud prý vidět i Seattle. I tak však byla návštěva tohoto místa úspěšná, protože jsme při silnici viděli samici tetřívka i kuřaty a nádherné kvetoucí lilie. Oblast na mapy.cz: Mt. Walker (mapy.cz/turisticka)

Další den jsme spali v motelu v Lakewood (85 USD/noc). Byl 4. červenec, to je v USA státní svátek Den nezávislosti. Poslední dny naší dovolené byly vyhrazeny na Národní park Severní Kaskády, ale bohužel v horách hlásili deště. Rozhodli jsme se tedy tento den navštívit Seattle. Nebyl to úplně špatný nápad, protože ve svátek byla většina obyvatel pryč z města a bylo jednodušší projet i zaparkovat. Na druhou stranu však město působilo mrtvým dojmem a nefungovala ani známá tržnice. Proto jsme sem jeli pak ještě jednou v úplně poslední den dovolené před odletem (popis Seattlu je na konci tohoto článku).

Po cestě do North Cascades jsme se stavili ve Státním parku Deception Pass. Nebylo pěkné počasí, tak na nás toto místo nijak zvlášť nezapůsobilo. Ale je to park s lesy a plážemi blízko Seattlu, takže ho využívají městští obyvatelé jako dobrou možnost pro pobyty v přírodě. Silnice vede přes park po krásném železném mostě nad úžinou Deception Pass (Klamný průplav), most se momentálně rekonstruuje. Pokud zaparkujete na některém z parkovišť na území státního parku, zaplatíte poplatek v samoobslužné pokladně, který činí 10 USD za auto a den. V parku je dostatek stolů pro piknik. Oblast na mapy.cz: Deception Pass (mapy.cz/turisticka)

Dále i přes ne příliš dobrou předpověď počasí míříme do Národního parku North Cascades, protože už ani nemáme na výběr. Možnost ubytování kolem tohoto parku je téměř nulová. Navíc už je letní plná sezóna, a tak je i to málo dostupného ubytování obsazeno. Nakonec seženeme svérázný motel v městečku Sumas (109 USD/noc) úplně na hranicích s Kanadou. První den chceme zajet k hoře Mt. Baker, která je mimo hranice národního parku a příjezd je od severozápadu, a tak toto ubytování bylo nejblíže k tomuto cíli. Celá tato oblast je známá pěstováním ovocných keřů, teď je sezóna malin, všude kolem se červenají jejich plody na malinových plantážích. V Sumas měli akci pro motoristy - kdo natankuje u místní benzínové pumpy, dostanete k tomu mléko od místního farmáře.

North Cascades National Park – park chrání nádhernou a divokou severní část Kaskádového pohoří u kanadských hranic. Pravděpodobně je nejméně navštěvovaným národním parkem severozápadu, přestože je na americké poměry kousek od Seattlu. Je to dáno především tím, že parkem nevede žádná atraktivní horská silnice s vyhlídkami. Park je rozdělen na dvě části údolím kolem řeky Skagit River, kterým vede státní silnice č. 20, ze které ale nejsou téměř žádné výhledy. Za výhledy se musí v tomto národním parku pěšky a jsou to spíše náročnější túry s větším převýšením. Motorizovaní návštěvníci, kterých je v USA většina, si tu tedy na své příliš nepřijdou.

Jediné místo, kde se tady dá vyjet autem až do nadmořské výšky 1 550 m, je mimo park, ale těsně u jeho hranic, a jmenuje se Mount Baker. Dostanete se sem od západu po silnici č. 542, a to díky lyžařskému středisku, které tady bylo zbudováno. Jsou odtud výhledy na hory národního parku, především na krásnou horu Mount Shuksan (2 761 m n. m.), která se za dobrých podmínek zrcadlí v místních jezerech. Nápadná sopka se zasněženým vrcholem Mount Baker (3 286 m n. m.) nám zůstala kvůli oblačnosti skryta. Po zaparkování na některém z parkovišť se platí poplatek 10 USD za auto a den (jste mimo národní park, neplatí tu annual pass).

Jelikož kvůli počasí nebylo z horních parkovišť u Mount Bakeru (Artist Point, Heather Meadows) nic vidět a mračna byla opravdu až na zem, nechali jsme auto na nejnižším z nich u jezera Bagley Lake (1 300 m n. m.) a šli jsme túru nazvanou Chain Lakes Trail směrem k Upper Bagley Lake. Došli jsme až nahoru do sedla nad jezerem Iceberg Lake do výšky 1 650 m cca 4,5 km od parkoviště. Oblačnost se chvílemi protrhala, naštěstí nepršelo, ale viditelnost nebyla nejlepší. Pak jsme se vraceli k autu. Za pěkného počasí tady musí být opravdu krásně a místo doporučuji také jako nejsnáze dosažitelné v Severních Kaskádách, pokud nemáte čas na delší túry.

Předposlední noc spíme v motelu v Sedro-Woolley (108 USD/noc) a ráno se vydáváme po silnici č. 20 do Národního parku North Cascades. Při silnici č. 20 mezi severní a jižní částí parku se nachází Visitor Centre Newhalem, kde mají mimo další expozice také vycpaného medvěda grizzlyho a medvěda barribala. Po "dvacítce" se projíždí zalesněným údolím řeky, takže výhledy nejsou. Pouze v místě Diablo Lake Overlook je z parkoviště výhled na přehradu Diablo Lake. Šli jsme také krátkou stezku u silnice Gorge Overlook Trail s výhledy na přehradu Gorge, ale to byla vysloveně ztráta času. Stezka spíše seznamuje s historií stavby přehrady a jinak na ní není nic zajímavého.

V plánu jsme měli 10 km okruh ve východní části parku Maple Pass Loop Trail, kde by měly být krásné výhledy a jezera v horách, ale kvůli počasí jsme to vzdali. Druhým vyhlídkovým místem na silnici č. 20 je Washington Pass Lookout cca 8,5 km od parkoviště Maple Pass už dále na východ za hranicí parku. Vyhlídka je na Washingtonský průsmyk v barevných skalách, kterým silnice č. 20 pokračuje směrem na východ.

Další část dne jsme opět sedli do auta a objeli celý okruh nížinami kolem jižní části parku po silnici č. 97 a č. 2 až zase zpět na západ. Zastavili jsme se pouze u jezera Chelan, kde bylo úplně jiné počasí než v horách, slunečno a teplo, dokonce se tady lidé koupali. Jezero Chelan je další vstupní branou do Národního parku North Cascades od jihu, ale pouze lodí, z této strany nevede do parku žádná silnice.

Webové stránky parku: www.nps.gov/noca, oblast na mapy.cz: North Cascades (mapy.cz/turisticka)

Po cestě je také městečko Leavenworth, které je napodobeninou bavorského města. Je to turistická atrakce, můžete si tu dát i německé jídlo. Turisty vozí slečna na koňském povoze oblečená v bavorském kroji a hrázděné domy vypadají velmi autenticky.

Poslední noc na naší cestě severozápadem USA spíme v motelu v Lynwood (86 USD/noc). Ráno jedeme do Seattlu a po prohlídce města už odjíždíme na letiště Seattle – Tacoma, vracíme auto a večer odlétáme domů.

Seattle – je největším městem státu Washington, má téměř 700 tisíc obyvatel. Sídlí tady známé gigantické firmy, které zaměstnávají spousty lidí, jako jsou Microsoft nebo Amazon. V současné době v centru města u nábřeží (Waterfront) probíhá velké bourání staré dálnice (Aljašský dvoupatrový viadukt), která vedla na sloupech nad městem. Viadukt byl poškozen při zemětřesení v roce 2001, vedení města se rozhodlo jej strhnout, nahradit tunelem a uvolněné místo na nábřeží využít pro zeleň. Tunel byl otevřen ještě před zahájením bouracích prací, aby nevznikl dopravní kolaps. Současné bourací práce místu zrovna moc na kráse nepřidaly a není to jistě jednoduchá záležitost dělat něco takového uprostřed velkoměsta. Až bude hotovo, bude centrum města vypadat úplně jinak.

Nábřeží je plné turistů, kvůli kterým tu probíhá pouliční hudební produkce různých podivínů a prodávají se suvenýry, lodní výlety a jídlo. Namaskované postavy nabízí svezení v rikši. I Seattle má své ruské kolo, které je umístěno těsně u moře a nazývají jej Seattle Great Wheel. Je vysoké 53,3 m a je nejvyšším ruským kolem na západním pobřeží. 

Za historické centrum města se považuje okolí náměstí Pioneer Square ve čtvrti Downtown, kde se v roce 1852 usadili první bílí osadníci. Původní dřevěné domky se po ničivém požáru v roce 1889 nedochovaly. Ty nahradily cihlové budovy z konce 19. století. Na malém náměstíčku je indiánský totem připomínající první obyvatele v zálivu. Nad Pioneer Square se nachází bílý mrakodrap Smith Tower s věžičkou, který postavili v roce 1914 v neoklasicistním slohu a byl to první mrakodrap na světě vůbec.

Dalším známým a velmi navštěvovaným místem v Seattlu je Pike Place Market – historická tržnice, kde se prodává všechno možné za doprovodu svérázných hudebních produkcí. Hned první stánek s rybami u vchodu pořádá pro turisty atrakci, kdy si prodavači za hlasitého pokřikování přehazují prodávané ryby vzduchem.

Dominantou města je věž Space Needle, která se nachází mimo historické centrum na ulici Broad Street. Byla postavena pro světovou výstavu v roce 1962. Věž je ve svém nejvyšším bodě vysoká 184 metrů. Nahoru do restaurace a na vyhlídku můžete vyjet výtahem od 9 do 21 hod. za 32.50 - 37.50 USD/osobu. Vstupenky se prodávají buď online nebo přímo na místě.

Nejtypičtější fotky panoramatu města pořídíte z malého parčíku Kerry Park ve čtvrti Queen Anne Hill. Nikdy by mne nenapadlo, že ve vilové čtvrti města na nepříliš vysokém kopečku bude tak dobrý výhled. K focení je kvůli směru slunečních paprsků vhodné odpoledne a pak stmívání mrakodrapů navečer a osvětlení v noci. Zcela jistě tu najdete fotografy se stativy v každé roční době. Pokud budete mít štěstí na dobrou viditelnost, můžete mít na fotografii v pozadí i zasněžený vrchol Mount Rainier, stejně jako na prodávaných pohlednicích.

Placeného parkování je ve městě dostatek. Hledejte přímo na mapách, anebo na webu www.parkme.com/seattle-parking. My jsme nechali auto v parkovacím domě u Pike Place Market. Hodina tu stála 4 USD. U parčíku Kerry park se parkuje zdarma přímo v ulici. U Space Needle je velké placené venkovní parkoviště.

Některé úseky silnic jsou v Seattle placené, na to je si třeba dávat pozor, pokud nemáte předplacený průjezd. Jedná se o placené rychlostní pruhy na některých dálnicích a dva mosty. Odkaz na mapu s vyznačením placených úseků v Seattlu je zde: www.wsdot.wa.gov/GoodToGo/visitors.htm

Seattle mě stejně jako jiná americká města nijak neoslovil. Život v takovém městě si nedovedu představit, i když vilové čtvrti pro majetnější jsou tady opravdu krásné. Zaujala mě však taky dlouhá řada stanů bezdomovců pod mosty při příjezdu do města. Zato chráněná příroda amerického Severozápadu, stejně jako Jihozápadu, je naprosto fascinující. Tam by se vyplatilo vracet.

Text: Alexandra Prejdová
Fotografie: Jan Prejda

Navazující články z cesty po Severozápadě USA:

• USA – Severozápad (1): Autem po Severozápadu (itinerář cesty)
• USA – Severozápad (2): Craters of The Moon, Bruneau Sand Dunes, vodopád Shoshone Falls
• USA – Severozápad (3): Národní parky Yellowstone a Grand Teton, Bighorn Medicine Wheel, Devils Tower
• USA – Severozápad (4): Národní park Badlands, sochy prezidentů Mount Rushmore, Custer
• USA – Severozápad (5): Národní park Glacier, Little Bighorn Battlefield, Steptoe Butte, vodopád Palouse Falls
• USA – Severozápad (6): Národní park Mount Rainier, Mount Hood, Mount St. Helens
• USA – Severozápad (7): Národní parky Olympic a North Cascades, Deception Pass, Seattle

Naše články z cesty po Jihozápadě USA (2016):

• USA – Jihozápad (1): Autem po Jihozápadu (informace, turistické možnosti, itinerář)
• USA – Jihozápad (2): Pobřežím Pacifiku od San Francisca po Los Angeles
• USA – Jihozápad (3): Národní parky Joshua Tree a Grand Canyon, Route 66
• USA – Jihozápad (4): Územím Indiánů Navaho - Antelope Canyon, Monument Valley, Horseshoe
• USA – Jihozápad (5): Národní parky Arches a Canyonlands, Natural Bridges
• USA – Jihozápad (6): Národní parky Capitol Reef, Bryce Canyon, Zion
• USA – Jihozápad (7): přehrada Hoover Dam, Las Vegas, Valley of Fire
• USA - Jihozápad (8): Národní parky Yosemite a Death Valley (Údolí smrti), White Mountains
• USA - Jihozápad (9): Národní parky Sequoia, Kings Canyon, Pinnacles

Rada pro turisty půjčující si v USA auto:

• Půjčení auta v USA - jak jsme naletěli