Utajené lomy u Jilešovic, část druhá.

     Tento článek bude nezvykle krátký. Více než slova řeknou fotky, navíc se jedná o pokračování „průzkumu“ historických lomů. Důvodem k několika výletům byla jedna věta v článku o malé chatové osadě pod lomem „Pohádka“: https://www.turistika.cz/mista/peklo-nebo-pohadka/detail .

     Tam se uvádělo, že v oblasti se má nacházet asi sedm méně významnějších lomů, nicméně mapy byly „zticha“. Na žádné jež se mi podařilo objevit, jsem další lomy než ten nejslavnější neviděl. Ani lidarový pohled (pokoušející se zobrazit reliéf, profil terénu) mi moc nepomohl. Jediné co bylo, tak bílé nebo spíš zelené místo na mapě. „Hic sunt leones“ a tak mi nezbývalo než do divočiny „mezi lvy“ sám vyrazit. Osobně to mám z určitého pohledu dobré, protože narozeniny slavím v druhé polovině srpna a jdu tedy mezi „své“. Ne vždy to musí být výhra, ale jdu...

     V první části jsem uvedl mé velké překvapení v malé jilešovické divočině, něco s čím jsem absolutně nepočítal – trempskou osadu se jménem „SILVERÁDO“. Tu jsem se pokusil popsat v následujícím článku: https://www.turistika.cz/mista/utajene-lomy-u-jilesovic-t-o-silverado/detail .

     Cesta pokračovala východním směrem až jsem protnul jakýsi utajený single trail pro horská kola. Toho jsem si všiml ale až po zahlédnutí menších skalních výchozů. Pojmenování „skalních“ je ovšem přehnané, ale krásné určitě jsou. Proto je uvádím do samostatného článku, i když by možná stačila jen kategorie fotoalbum. Chvíli se zde rozhlížím, něco sem tam vyfotím a pak pokračuji zase východním směrem. Krajina je krásně zvlněná a dostávám se do oblasti jednoho menšího potůčku, který stéká na sever do údolí k železničnímu koridoru Opava – Ostrava. Potůček malý, někde snad ani voda neteče, ale nečekaně zahloubený, často jsou zde popadané i mohutné kmeny stromů. Jeden vytváří i jakýsi velice nejistý (mechem porostlý a nepochybně v nejméně vhodný okamžik i dostatečně kluzký) povrch, přes nějž by se ale asi dalo dostat na druhou stranu. Další krásné místo tohoto prvního prozkoumavaného sektoru. Po chvíli se již dostávám na lesní cestu míjející nenápadný pomníček letecké nehody z druhé světové války a pokračování již známé, mě dovede k železničnímu přejezdu a dále k odbočce do „Pohádky“ nebo kolem „Poštovního rybníka“ k autobusové zastávce ve směru do Poruby.