Vacanovice-místní část Tršic-drobné památky
Turistické cíle • Památky a muzea • Drobné památky
Obec Vacanovice se 141(2005) obyvateli se nachází v Tršické pahorkatině 12 km jihovýchodně od Olomouce a 3 km západně od Tršic, kam patří jako místní část.
V r. 1287 Vacanovice náležely opavskému knížectví, zastoupenému panstvím v Hradci u Opavy(nad Moravicí), kde měly Vacanovice uvedenou faru. V r. 1351 daroval markrabě Jan Jindřich, syn Jana Lucemburského svému kaplanovi Frenelinovi. Kaplan Frenelin vyměnil v r. 1353 Vacanovice za bližší ves Milostovice, která patřila vladykovi Bukovi z Rataj. Dalším vlastníkem Vacanovic je uveden vladyka Ondřej Bílý z Lomu, který v r. 1368 zajistil své manželce Kuně na Vacanovicích věno. R. 1371 prodal Ondřej Bílý z Lomu své zboží na Vacanovicích moravskému markraběti Janovi Jindřichovi. Někdy před r. 1400 se dostaly Vacanovice do držení ženského svatojakubského kláštera v Olomouci. V r. 1400 je uvedena činže nařízená olomouckým biskupem Janem XI. Mrázem(biskup Lebus), aby jeptišky svatojakubského kláštera z činže , kterou dostávají od poddaných z Vacanovic, odváděli 2 hřivny oltářníku u sv. Augustina. V držení kláštera byly Vacanovice ještě na začátku 16.stol. V půhonních olomouckých knihách se uvádí v r. 1502, že Dorota z Kunštátu, abatyše kláštera sv. Jakuba v Olomouci, pohnala před zemský soud Hynka z Vrahovic na Tršicích, že zabil krávu „lidem našim ze vsi naší Vacanovic“. Brzy potom získal od kláštera Lipňany a Vacanovice v léno rytíř Jiří Žabka z Limberka a na Tršicích, které mu potvrdil král Ludvík Jagellonský a v r. 1532 také král Ferdinand. Ještě v r. 1532 postoupil Jiří Žabka obě vesnice rytíři Žibřídovi z Bobolusk a na Tršicích. V druhé pol. 16. stol. vznikl spor o léno na obě vesnice mezi Žibřidem z Bobolusk a olomouckým biskupem Stanislavem II. Pavlovským, které bylo kdysi zapsáno do lenních biskupských desek. Soud rozhodl ve prospěch biskupa, ale ten se vyrovnal se Zibřidem z Bobolusk tak, že jemu, jeho synovi Nikodémovi a dceři Zuzaně ponechal obě vesnice k užívání do konce jejich života. Nikodém z Bobolusk, který byl evangelik vyhnal katolické faráře a Vacanovice až do r. 1568, kdy je převzal biskup Vilém Prusínovský byly evangelické. V r. 1577 získala Vacanovice od biskupa Jana XVIII. (z Telče) olomoucká kapitula u které zůstaly až do zrušení poddanství v r. 1848. Pozemkové knihy měly Vacanovice od r. 1690, obecní od r. 1662. V r. 1834 měly Vacanovice 19 domů a 126 obyvatel. Do školy chodili děti v Lipňanech, kde potom společně v r. 1888 postavily novou obecnou školu. Faru a poštu mají v Tršicích. Ve Vacanovicích byla je kaple sv. Praxidy, vysvěcená v r. 1771.
Od r. 1882 přispívala rozvoji obce Družstevní záložna. V r. 1900 měly Vacanovice 19 domů a 177 obyvatel. V r. 1901 vzniklo ve Vacanovicích velmi významné mlékárenské družstvo, kde se sváželo mléko po zrušení mlékáren v Tršicích, Doloplazích a Velké Bystřici z celého okolí. Bylo zrušeno až v r. 1970 po vybudování Olmy v Olomouci. R. 1904 byly v obci sceleny pozemky. V r. 1900 vybudoval ve svém gruntě Antonín Sluš strojírenskou dílnu, kterou postupně rošířil, sestavoval z dovezených dílů žací stroje americké firmy Cormick, kterými zásoboval značnou část Moravy. Kromě své dílny vlastnil také 6 moderních, párou poháněných mlátících souprav, kterými zajišťoval výmlat rolníkům ve Vacanovicích i v okolí, kromě Tršic. Činnost ukončil po únoru 1948. Ve Vacanovicích se pěstoval chmel a byla zde od r. 1924 šlechtitelská stanice a mláticí a chovatelské družstvo.
Ve Vacanovicích působila řada spolků. Organizace agrárního dorostu, Nezávislá jednota legionářů, od r. 1924 Domovina, od r. 1931 Selská jízda a Sbor dobrovolných hasičů byl založen v r. 1942. Od r. 1921 zde působila jedna z prvních obcí čsl. církve na Moravě, která v r. 1930 nechal postavit na hřbitově Betlémskou kapli a vedle ní kolumbárium, ve kterém byla v r. 1947 uložena urna s tělesnými pozůstatky moravského biskupa církve husitské v letech 1925-1946 ThDr. Rostislava Stejskala z Hostkovic. V r. 1930 bylo ve Vacanovicích 28 domů a 195 obyvatel. Za nacistické okupace byli uvězněni tři občané Vacanovic-Vojtěch Sýkora, Miroslav Nádvorník a ruský legionář a starosta obce Jan Sklenář. V r. 1950 měly Vacanovice 33 domů a 164 obyvatel. Počtem obyvatel malá obec má svojí upraveností, okolní přírodou a památkami má co nabídnout a stojí za návštěvu.