Vågsøy

Tento malý norský Ostrov zaujme člověka již při příjezdu. S pevninou ho totiž spojuje 1224m metrů dlouhý most, který místní přezdívají jako "zpívající most". Díky své unikátní konstrukci se totiž při větru z mostu ozývají zvuky.

Správní středisko Maloy nenabízí nic moc zajímavého, snad jen infocentrum, kde seženete všechny potřebné informace a brožurky potřebné pro navštívení každého kouta ostrůvku (176km2).

Asi největším lákadlem, které samozřejmě nenechalo klidnými ani nás je Kannenstein. . Vlnami omletý kámen na pobřeží ostrova asi 10km západně od Maloy.

Dalším bodem kam se stojí za to jet podívat je maják Krakenes , který je v současnosti také meteostanicí. Najdete ho v nejsevernějším výběžku ostrova. Přímo k němu vede silnice na které si však v letních měsících dejte pozor na všudypřítomné ovce. Zajímavostí je, že i přesto, že moře je o několik metrů níže, když zabouří vlny dosahují až ke zdem majáku. V majáku se dá i přespat, ovšem není to nejlevnější (více info http://www.krakenesfyr.no).

Cestou k majáku než začne cesta stoupat serpentinami pohlédněte na zářivě bílou pláž Refviksanden. Vřele doporučuji ji při cestě nazpátek navštívit. Na první pohled se zdá, že je to idyla na pobřeží ostrova kdesi v tropech, pokud ovšem nesáhnete do vody. Teplota moře je v této části Norska vskutku hodně osvěžující a pouze norské děti v neoprénech se zde vydrží cachtat déle než půl hodiny. Hned u pláže je také kemp (nebo spíše místo pro stany s Teplou sprchou a WC).

Ostrov je také vyhlášeným místem rybářů (řeka Eidselva je totiž rájem lososů a v oblasti nejen ostrova se nachází bezpočet jezer a příležitostí rybařit).

Pokud by jste chtěli navštívit nějaký z dalších majáků, tak na ostrově najdete ještě majáky Skognsnes , Hendanes a Ulvesund . Tam jsem ovšem nebyla a tak nemám šajn zda jsou zajímavé či nikoli.