Van urartská pevnost Vankale

Z Cavustepe jedeme do Vanu, hlavního města stejnojmenné provincie. Leží na jihovýchodním břehu jezera Van. Musíme jet opatrně, protože se staví nová silnice (doufám, že lepší než u nás). V 9. stol. př.n.l. bylo město centrem Urartské říše a jmenovalo se Tušpa. V 7. století př.n.l. bylo centrem Peršanů, r. 331 př.n.l. ho dobyl Alexand Veliký. Od 2. stol. př.n.l. byl centrem arménského království za panování krále Tigranese II. Poté se zde vystřídaly říše Byzantská, Seljucká a od 15. stol. Osmanská. V letech 1915-21 proběhla genocida Arménů se strany Turků a během I. světové války město bylo téměř srovnáno se zemí Rusy, od r. 1920 pod tureckou kontrolou. Bylo vystaveno moderní nové město 5 km od historických míst a je kulturním centrem Kurdů. Ale i přesto jsou k vidění památky všech kultur až do konce 19. stol. Symbolem Vanu je bílá kočka domácí, která má jedno oko modré a jedno žluté. Tato oblast je silně seismická a r. 2011 město postihlo opět silné zemětřesení.

Dominantou starého města je stejnojmenná skála s pevností Vankale z r. 840 př.n.l. Pevnost je masivní kamenné opevnění z 9.-7. stol. př.n.l., postavená za starověkého království Urartu. Je největší pevností svého druhu a odtud je výhled na pozůstatky starověkého města Tušpa z 9. stol. př.n.l. Takovýchto památek z dob říše Arménů, Byzantinců, Římanů, Médů, Peršanů, Seljuků i Rusů se v provincii Van nachází mnoho. Spodní část je z čediče, zbytek pak z pálených cihel. Součástí pevnosti jsou hradby s branami a uprostřed palác a Sulejmanova mešita s Minaretem. Ve středověku probíhaly v pevnosti rozsáhlé úpravy a od r. 1534 za Osmanské říše sloužila pro vojenské účely jako dílny, sklady a kasárna pro 3000 janičárů. Pevnost je 1,5 km dlouhá, 100 m vysoká a asi 300 m široká.

První naše kroky na skále však vedou bokem od pevnosti po schodech k hrobkám panovníků dob dávno minulých - krále Sardoriho I. (834-828 př.n.l.) a jeho syna Menua. Výklenky v hrobkách, které nechal vytesat král Darius, jsou ale prázdné. U nich se nachází na vyhlazené skální stěně, 20 m nad zemí, trojjazyčný nápis z klínového písma, který nechal vyrýt král Xerxes Veliký v 5. stol. př.n.l. Nápis, který je psán ve třech sloupcích s 27 řádky zleva Doprava ve staroperštině, babylonštině a jazyku Elamite, je jediným královským nápisem mimo Irán. Je oslavou boha Ahuramarda, který stvořil svět a člověka a svou milostí učinil z člověka Daria a Xerxese krále. Nápis r. 1836 publikoval významný francouzský orientalista Eugéne Burnof, který přispěl k rozluštění starého perského písma. Nápis končí slovy - Ať Ahuramarda a ostatní bohové chrání mě a mé království a to, co jsem udělal.

Od hrobek pokračujeme dosti neschůdnou cestou nahoru do pevnosti. Procházíme kolem hradu, branami se dostáváme na volné prostranství pevnosti, odkud se nám naskýtá úžasná podívaná. Z jedné strany obdivujeme jezero Van, z druhé nové město s moderními domy a mešitami. A dole pod hradbami stojí na rozlehlé planině pozůstatky města Tušpa. Velká mešita je polorozpadlá obdélníková budova asi ze 12. stol., v jejím severozápadním rohu stojí válcový Minaret. Další mešita je červená ze 13. stol. z řezaného kamene s cihlovým válcovým Minaretem zdobeným ornamenty. Mešita Husreva Pashi vybudována v 16. stol. za panování Mimara Sinan Pashi a sloužila jako svatyně, škola, hostinec a lázně, je zakončena kopulí, zhotovena z dvoubarevného řezaného kamene s nápisem 1567. V areálu se nachází pozůstatky dalších budov, jedna z nich je hrobka Arghiatiho I., který vládl 785-760 př.n.l.