Včelákova továrna na záclony a žaluzie v Libčanech - diskuse

Kolik toho odnesl čas, těch krásných míst i chvil, to nikdo nikdy nespočítá. Chváme se macešsky vůči sobě, odkazu našich předků a je to škoda. Vždyť náš národ dokázal takových věcí, ale my místo, abychom o tom informovali, tak píšeme pořád o tom, co se děje na druhé straně zeměkoule a o tom tady mnoho nevíme. Další velká škoda. Děkuji za vzpomínku, potěšila mne, že se člověk dozví něco navíc.

V 90 letech jsem se seznámil se synem továrníka Otakara Včeláka,který mne nabízel možnost pronájmu části jejich továrny pro podnikání.K tomu nakonec nedošlo,ale v dalším životě jsme zůstali kamarády a já si s ním užil neskutečné množtví legrace..Byl vystudovaným elektrikářem a učitelem.Rybařina a kytyra byl jeho koníček..Mockrát jsem s ním procházel objekt jejich továrny,kde v té době byla skladována piána..Zadní několika poschoďová tovární budova s komínem byla po Vertexu plná místy zatvrdlé pryskyřice.Prohlížel jsem také zničenou zahradu,kde býval malý rybníček..Tuto zkvostnou zahradu jsem nakonec viděl na fotografiích ve velikém rodinném albumu v ředitelské kanceláři jeho otce v továrně vedle, které byla i rodinná vila a dalši vlastněné domy..Otova maminka z Vlčkovic bydlela v HK..A občas jsem tam s ním byl..Všichni již nežijí a zůstali mne krásné vpomínky na jejich příjemnou a vyjímečnou rodinu..Vašek z Pardubic..