Velká Losenice

Pohled na Velkou Losenici z červené turistické značky od Přibyslavi  •  Fotografie (4)  • Foto: claricia

Velká Losenice, obec s necelou tisícovkou obyvatel, se nachází nedaleko Žďáru nad Sázavou a Přibyslavi, na úpatí Malolosenického kopce a Pepereku. Skládá se ze dvou částí, Velko Losenice a Pořežína.

Historie obce

Ačkoli je obec poprvé v písemných pramenech zmiňována až roku 1352, je možné předpokládát, že existovala již před tímto letopočtem, pravděpodobně od 12. století. O jejím názvu existují dvě pověsti - jedna ho odvozuje od lososů, kteří měli žít ve zdejším potoce, druhá od losů, kteří měli v okolních lesích žít.

Rozcestník Velká Losenice  •  Foto: claricia

Protože byla Velká Losenice obklopena nalezišti Stříbra, byli sem přivedeni němečtí osadníci, kteří se v těžbě a dobývání stříbra vyznali. Takřka vytlačili české obyvatelstvo a stali se převažující národností v oblasti. Po vytěžení stříbrných dolů se obyvatelstvo vrátilo k polnímu hospodářství. V té době se ale v okolí už těžil i vápenec - jeho těžba v oblasti vydržela až do 20. století.

Český živel postupně asimiloval původní německé obyvatelstvo, lidé se zaměřili na zemědělství a kraj ztrácel raně průmyslový charakter. Za třicetileté války v kraji řádila bída a hlad, stejně jako na řadě jiných míst. Za válek o rakouské dědictví zde zemřela řada vojáků, kteří sem byli z bojišť přivezeni (díky tomu vznikla ve Velké Losenici kostnice). Koncem 18. století pak zasáhly kraj rozsáhlé hladomory.

Z událostí v 19. století nejvíce Losenici poznamenaly události prusko-rakouské války v roce 1866. Za obcí se usadil vojenský štáb, který obci a okolí značně vysával. Konec 19. století pak přinesl vystěhovávání do měst za prací, část vystěhovalců mířila i za moře.

Turistické informace

Losenice je křižovatkou dvou turistických značek, červené a žluté. Žlutá vede od Velkého Dářka na vlakovou zastávku Nížkov, červená z Přibyslavi do Žďáru nad Sázavou.

Smírčí kříž ve Velké Losenici  •  Foto: claricia

V obci, nedaleko rozcestníku, turisty zaujme velký smírčí kříž. O tom traduje pověst, že byl postaven v upomínku na švédského důstojníka, který byl oloupen a zavražděn. Pod kamenem se našla při jeho stěhování šavle, která byla uložena v muzeu v Polné.

Další zajímavostí je kostel, u kterého se nachází kostnice. V té jsou uloženy pozůstatky po vojácích, kteří zde zemřeli za válek o rakouské dědictví.