Větrovy – Rozhledna Svobody (Hýlačka II)

Pro začátek pár údajů: výška rozhledny 36 m, nadmořská výška 525 m, zeměpisná šířka 49,388705 N, zeměpisná délka: 14.643169 E, rok zprovoznění 2015, co víc si může turista přát. Poněkud jsem si dovolil parafrázovat jedno žižkovské divadlo a použít údaje z webu rozhlednovymrajem.cz.

Ale taková stavba si pozornost zaslouží.

Důvod stavby není široké veřejnosti neznámý. I ti co neviděli původní rozhlednu byli nesporně zaskočeni večerním vysíláním na Nový rok 2012, kdy proběhly na obrazovkách takřka čerstvé záběry ničivého požáru, který zlikvidoval stavbu, která zde stála od roku 1920.

Předchůdkyní nynější rozhledny byla stavba ve tvaru husitské hlásky. Původní rozhledna byla vysoká 18 m, že by tedy nějaký pobuda usoudil, že přes okolní stromy už není vidět? Tuto spekulaci ponechme stranou. Každopádně nejen táborští turisté přišli o pěkné místo vhodné k výletům. V současné době navíc můžeme poukázat na zajímavý fakt. Stavba i otevření vlastně proběhla sotva dva roky po skončené Velké válce. Našeho území se sice válečné události přímo nedotkly, ale ekonomika i tak byla značně vyčerpaná, k tomu vlastně doznívala i vlna španělské chřipky, kterou byla zasažena i mladá republika,. No a v Táboře si usmyslí stavět rozhlednu. Ta původní však také nesla název rozhledna Svobody. Původní stavbu navrhl táborský rodák Ing.arch. Theodor Petřík. Stavba stála na šestihranném kamenném základu, konstrukci tvořila strmá střecha s šindelovou krytinou. Ve výšce 14 m byl vyhlídkový ochoz, přesněji plošinka, výhled do okolí zajišťovala malá okénka. Stavba byla otevřena 4. 6. 1920 a v tehdejších cenách přišla na 48000,- Kčs. Kromě sbírky obyvatel místních i z většího okolí se na ni složili i různí mecenáši, obec Větrovy přispěla materiálem a samozřejmě pozemkem na kopci Hýlačka, podle kterého se rozhledně říká. Zajímavý je fakt, že základ rozhledny je vlastně ve výšce, kam dosahuje nejvýše položená stavba v blízkém Táboře (tedy kostelní špička). Za války (2. světové) rozhlednu zabral Wehrmacht k účelům pozorovatelny, po válce opět sloužila veřejnosti, roku 1967 ale byla znovu uzavřena pro potřeby Svazarmu (radiostanice). Do užívání turistů se vrátila po roce 1990 (přesněji 91). Proběhla oprava stavby a byl vykáceny některé již přerostlé stromy. V roce 1995 byl rozhledna zařazena na seznam kulturních památek. Požár 1. ledna 2012 propukl v pozdních hodinách silvestrovské noci (nebo časných ranních). Na požářišti se sjely 4 jednotky profesionálních i dobrovolných hasičů ale stvba v podstatě celá lehla popelem.

Sbírka na novou rozhlednu byla vyhlášena 12. ledna 2012. Ještě ve stejném roce byla vyhlášena soutěž o návrh nové. Vyhrál sice projekt betonové věže, ale pro výši nákladů byl upřednostněn návrh otevřené ocelové konstrukce ze 3. místa soutěže. Autorem návrhu je ateliér Grygar & spol.,s.r.o., z Prahy-Holešovic. Konkrétně jsou uváděna jména: Ing.arch. David Grygar, Ing.arch. Martin Kocich, Ing.arch. Pavla Kosová. Autoři se volně inspirovaly exteriérem původní stavby. Rozhledna stojí na betonovém základu poblíž míst úvodní rozhledny. Hlavní nosný prvek tvoří dva mohutné sloupy, kolem kterých stoupá schodiště k oválně protažené vyhlídce s podobně tvarovanou střechou. Proti pádu (nebo skoku) je schodiště chráněno nejen zábradlím, ale i jemným ocelovým pletivem, které chrání i celou vyhlídku. Pletivo sice poněkud brání volnému rozhledu, ale fotografy mohu uklidnit, že středně velký objektiv se do ok vleze.

Stavba je jištěna ocelovými táhly, které naznačují tvar původní stavby. Náklady na novou rozhledu Svobody dosáhly téměř 6 mil. Kč. Samotná sbírka vynesla 800 000,- Kč, nejvíc přispělo město Tábor (2,5 mil.), 1,6 mil. zaplatila pojistka. Stavba nové věže proběhla v březnu až červenci 2015, realizovala firma Lemonta s.r.o. ze Sokolova. Slavnostně byla rozhledna otevřena 1. srpna 2015.

Rozhledna je otevřena takřka celoročně s omezeními dle délky světla a zavřeno je při nepříznivých podmínkách (mlha, námraza, bouřky, vichr apod.). Základní vstupné 20,- Kč, platí se automaticky u turniketu. U rozhledny je příležitostný stánek se suvenýry a občerstvením.

Asi nejdůležitější je ale výhled ze samotné vyhlídky. Logicky nejvíc pozornosti přitáhne blízký Tábor. Obzor za městem vyplňují kopce Českomoravské vrchoviny, říká se jim též Česká Sibiř. Zhruba severně leží Votovická vrchovina s Javorovou skálou (Monínec), ač je jinak zdánlivé okolí poměrně ploché, za dobré dohlednosti se dá dohlédnout jižním směry do Novohradských hor, na Šumavu, vidět je Temelín.

Ztráta staré rozhledny je sice nenahraditelná, ale z té nové je toho vidět určitě víc. V Žamberku mají téměř stejnou Tyršovu rozhlednu (lidově Rozárku, vystavěna podle stejných plánů), obdobná, ale vyšší (29,5) střeží spící vojsko na Velkém Blaníku.