Vídeň - Protiválečný a protifašistický pomník (Wien - Mahnmal gegen Krieg und Faschismus)

Turistické cíle • Pomník

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (6 fotografií)

Tento „několikadílný“ pomník nebo památník z roku 1988 není jen pozoruhodným novodobým uměleckým dílem, které odsuzuje války, násilí a fašismus, ale svým způsobem také smutným důkazem marasmu, do kterého se dobrovolně řítí současný svět. Jak jinak označit situaci, kdy se na „místech státně nejvyšších“ vehementně řeší, proč je na tomto „kamenném monstru“ vytvořeném sochařem – komunistou málo zdůrazněno válečné utrpení homosexuálů?!?

Památník proti válce a fašismu se nachází na náměstí Helmut-Zilk-Platz (tedy před slavnou Albertinou a na někdejším Albertinaplatz) a jeho autorem je známý vídeňský sochař Afred Hrdlicka, který vytvořil první studii budoucího pomníku již v průběhu roku 1971. O sedm let později začala vídeňská radnice poprvé jednat o postavení památníku „antifašismu“ a v roce 1983 stavbu schválila. Ta pak byla zahájena v srpnu roku 1988 a 24. listopadu 1988 byl nedokončený pomník slavnostně odhalen. K jeho úplnému dokončení však došlo teprve v červnu roku 1991.

Památník proti válce a fašismu je tvořen několika částmi. Takzvaná „Brána násilí" byla postavena v roce 1991 a připomíná oběti nacionálně-socialistické perzekuce v koncentračních táborech a věznicích, levé sousoší se nazývá "Hinterlandsfront" a pravá skupina postav zobrazuje smrt frontových vojáků. Scéna „Orfeus vchází do řeky Hád“ představuje oběti bombardování ve sklepeních Philipphofu (budova, která na tomto místě stávala až do 12.3.1945). „Vložená“ bronzová postava klečícího Žida má symbolizovat vídeňské antisemitské násilí v březnu roku 1938, kdy byli Židé donuceni nacionálními socialisty očistit kartáči ulice od prorakouských hesel. A právě tento Žid vyvolal velkou polemiku nejen o již zmíněných homosexuálech, ale také o zaměňování oběti národního socialismu s obětmi války (pomník je přitom „zasvěcen oběma skupinám a má připomínat nejtemnější epochu rakouské historie) nebo o symbolickém pokračování ponižování Židů. Tato skulptura musela být navíc později osazena trnovou korunou, protože ji lidé využívali jako lavičku.

Je zajímavé, že se jedná o první monumentální pomník ve veřejném prostoru, který se zabýval rakouskou minulostí v době nacismu.

Na závěr ještě pár doplňujících informací:

Brána násilí je zhotovena z žuly, která má připomínat kámen tahaný tisícovkami vězňů po schodech smrti v lomu koncentračního tábora Mauthausen. Levá plastika představuje nejen oběti masového vraždění v koncentračních táborech, ale i obětí popravených z důvodu národnostního, náboženského, etnického nebo pro sexuální orientaci. Skupina postav na pravém sloupu brány je věnována památce všech obětí války, přičemž tělo rodící ženy bez tváře symbolizuje znovuzrození poválečného Rakouska. Na tzv. „Kameni republiky“ jsou uvedena jména signatářů rakouské Deklarace nezávislosti. Tento kámen je vyroben přímo z manthausenské žuly, váží 57 t a je vysoký 8,4 m.

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (48.205, 16.369)

Poslední aktualizace: 3.12.2023