Vikštejn-hrad
Turistické cíle • Památky a muzea • Zřícenina
Zříceniny hradu Vikštejna se nachází v Nízkém Jeseníku nad řekou Moravicí, 5 km severovýchodně od Vítkova. Hrad podle legendy založil v pol. 13. stol. Vítek z Kravař k ochraně jižní části opavského knížectví. První písemný doklad o Vikštejně je z r. 1377, kdy je uveden jako část vítkovského panství s Vítkovem a dalšími vesnicemi při dělení opavského knížectví mezi knížecími bratry. V letech 1394 až 1461 náležel hrad Vikštejn přímo opavským knížatům a na hradě seděli purkrabí. Pravděpodobně posledním purkrabím, který získal Vikštejn do zástavy a potom do vlastnictví byl Budivoj z Moravice, který byl výbojným rytířem a přepadal statky okolní šlechty. V r. 1464 koupil opavské knížectví král Jiří z Poděbrad pro svého syna knížete Viktorína. Budivoj z Moravice se postavil králi na odpor, ztratil přitom všechny své statky a musel uprchnout ze země. Hrad byl pravděpodobně v té době přestavěn na lépe opevněnou pevnost, na které seděl odpůrce krále Matyáše, Hynčík Bírka z Nasile. V r. 1474 Matyáš Korvín se svými vojsky hrad dobyl a rozbořil. Hynčík Bírka z Nasile, kterému rozbořený hrad zůstal, hrad opravil a jeho dědici zůstali na hradě až do r. 1518. V r. 1525 koupil hrad i s panstvím Jan Planknar z Kynšperka, který se stal v r. 1537 nejvyšším opavským zemským sudím a hrad důkladně přestavěl. Při renesanční přestavbě, která trvala několik desítek let byly vylepšeny obranné prvky, příkopy a hradby a postaven nový palác. V r. 1558 za Bedřicha Planknara byl považován za jeden z nejpevnějších hradů opavského knížectví. V r. 1576 došlo k dělení vikštejnského panství, které bylo Příčinou mnoha sporů i otevřených bojů mezi tehdejšími majiteli panství Adamem Oderským a Mikulášem Bravantským. Mikuláš Bravantský byl prohlášen za zemského škůdce a Vikštejn byl v r. 1599 obležen zemskými vojsky a dobyt. Mikuláš Bravantský s manželkou Magdalénou z hradu unikly a uprchli do Polska. Adam Oderský pak obě části vikštejnského panství opět spojil a sepsal v r. 1611 urbář panství, ve kterém je hrad podrobně popsán. Jeho synové Vilém Alexandr a Jiří Adam, kteří zdědili vikštejnské panství, nechali za vpádu Dánů v r. 1626 na hradě pro obranu malou posádku a vzdali se bez boje. Po obsazení hradu se i s celou posádkou přidali na stranu Danů. Na Vikštejně zůstala také dánská posádka, která dala vyhloubit zákopy. V červenci 1627 se však dánská posádka vzdala císařskému vojsku a Oderští byli v r. 1629 pohnání před vyšetřující komisi. Jiří Adam byl potrestán pokutou a Vilém Alexandr o panství přišel. V r. 1639 získal vikštejnské panství zástavou císařský generální proviantmistr Kryštof Egstein z Ehrenecku, který ale na hradě nesídlil. V r. 1640 dal nový majitel sepsat nový urbář vikštejského panství, ve kterém je mimo jiné také podrobný popis hradu shrnutý v notě: všechny tyto budovy se svými světnicemi a sýpkami byly nalezeny vydrancované, takže není možno toho času řádně obývat ani sýpek používat, ačkoliv za nynějšího hejtmana byla již provedena všelijaká zlepšení. Poblíž hradu byly ovocné zahrady, chmelnice, pod hradem na řece pivovar, pila a mlýn. Hrad byl udržován malou v síle 20-30 mužů. V okolí hradu byly boje mezi císařskými a švédskými vojsky a řádili zde také loupežníci. V r. 1647 byl v Opavě popraven loupežník Adam Jakubec se svými dvěma společníky, který se přiznal, že již jednou utekl z vězení na Vikštejně. Zemský slezský hejtman generál Gonzaga dal hrad v r. 1648, aby nepadl do rukou nepřítele, vyhodit do povětří. V r. 1657 hrad po velkém úsilí získal zpět Vilém Alexandr Oderský z Lidéřova, který hrad udělal opět obyvatelný a bydlel v něm až do své smrti v r. 1671. Jeho potomci si panství rozdělili a v r. 1713 pro dluhy hrad s Radkovem a Lhotkou prodali Marii Františce Apoleně z Reichu, ale noví majitelé na hradě nebydleli, ani jej neudržovali a tak hrad chátral. V letech 1774-1776 si nový majitel Jan Julius Frobel postavil nový zámek v Dubové a Vikštejn byl ponechán svému osudu. Chvíli bydlel na hradě poustevník Martin. Vikštejn je opředen řadou pověstí a podle jedné z nich byl u zakladatele hradu Vítka z Kravař častým hostem německý minnesänger Walter von der Vogelweide, kterému byl v r. 1930 postaven před hradem pomník. V 70. letech 20. stol. byly hradní zříceniny opraveny a zakonzervovány. Hradní věž je upravena na vyhlídku. V areálu hradu se pořádají kulturní a společenské akce.
Přidat do oblibených uživatelů
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!
Nízký Jeseník
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a Chalupy