Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Zámek
Zahrady u francouzského zámku Villandry na Loiře jsou přesně takové, jak se právě na šlechtické sídlo sluší. Precizní geometrické tvary, všechno na milimetry sestřiženo. Něčím se ale liší. Místo tulipánů, růží nebo magnólií rostou na úhledně upravených záhonech fazole, květák nebo hlávkové zelí. Historie zahrady spadá až do středověku. Mniši tehdy rády ve svých Klášterech rádi vysazovali zeleninu. Aby zeleninová zahrada nebyla příliš "smutná", přidali do ní růžové keře. Z Itálie sem pak dorazily horké architektonické novinky, takže se zahrada dočkala zlepšení. Vznikly zsde fontány, altánky a květinové záhony. Vedle sebe tak rostly růže i cibule. Tento způsob zaznamenávali v různých dokumentech, díky nimž pak mohl Carvallo celý chátrající areál věrně obnovit. Carvallo byl španělský vědec, pradědeček dnešních majitelů zámku. Carvallo zachránil zámek, který byl v dezolátním stavu, před demolicí a navrátil mu i jeho zeleninovou okrasu. Vytvořil tak jedno z nejvýznačnějšíchděl francouzského zahradního umění, srovnatelné i s proslulým areálem ve Versailles.
Sídlo Villandry bylo dokončeno v roce 1536. Je posledním z velkých zámků na Loiře. Villandry nechal postavil Jean le Breton, ministr financí Františka I. Nejprve musel zbourat hrad z 12.století, z něhož zachoval pouze starou věž, která je vidět za hlavním nádvoří. Zeleninové zahrady musely přežít až do 19. století, kdy musely ustoupit novému parku v anglickému stylu. V roce 1906 koupil Villandry již zmíněný Joaquín Carvallo. Od té doby žádná z rostlin nebyla vysazena jen tak nazdařbůh, každá měla svůj význam. Například dýně symbolizovala plodnost, hlávkové zelí zase sexuální a duševní zkaženost. Zahradníci ale mysleli i na praktické využití: zelí mělo sloužit na kocovinu, paprika na dobré trávení.
Stačí však vyjít několik schodů a člověk se ocitne v okrasné zahradě. Jedna její část, Amorova, sloužila pro zamilované. Tomu odpovídají i tvary keřů: vějíře znamenali lásku cizoložnou, srdce lásku něžnou, dýky lásku tragickou. Další keře nechal Carvallo vytvořit ve tvaru hudebních nástrojů.
Ve třetím patře zahrad najdeme zahradu vodní, jejíž dominantou je jezírko.
V komnatách se stále žije, část šlechtického sídla je stále obydlena. Takže při prohlídce ucítíte v obývacím pokoji kouř z krbu a v kuchyni uvidíte chléb v ošatce.
Vstupné do zámku stojí 8 Eur, děti a studenti 5 Eur
Vstupné do zahrad stojí 5,5 Eura, děti a studenti 3,5 Eura
Každý rok je vysazeno na 40 druhů zeleniny, osazování se pokaždé mění, takže zahrada je vždy originální. Stále se však dbá na soulad barev a tvarů. Zahrada se osazuje v březnu a v červnu.