Volovec
Turistické cíle • Příroda • Vrchol
Nachází se v Roháčské části Západních Tater. V žulovém masívu Volovce se hlavní hřeben Západních Tater otáčí v pravém úhlu na jihozápad a za Jamnickým sedlem začíná turisticky nejatraktivnější část hlavního hřebene se štítem Ostrý Roháč a Plačlivé, podle kterých byla pojmenována celá část Roháče. Volovec má charakteristický špičatý vrchol, který vystupuje nad Smutnou dolinou na Slovensku a nad Chocholowskou dolinou v Polsku. Vrcholem Volovca prochází státní hranice. Z bezlesého vrcholu je daleký kruhový výhled s menším cloněním na jih. Velkolepě působí zejména pohled na západ. Z hloubky vyústění Smutné doliny postupně uvidíme výše na Roháčské plesa, ověnčenými štíty hlavního hřebene.
Volovec - (polsky: Wołowiec) je jehlanovitý vrchol (2063,4 m n.m.) v hlavním hřebeni Západních Tater. Zároveň je křižovatkou hřebenů. Hlavní hřeben (po kterém probíhá i polsko-slovenská hranice) přicházející od východu se na jeho vrcholu stáčí k jihu, do slovenského vnitrozemí. Na východě je sousedním vrcholem Deravá (Łopata 1955,4 m) odděluje je Sedlo pod Deravou (Dziurawa Przełecz 1836 m). Na jihu je sousedním vrcholem Ostrý Roháč (2087,5 m). Tady vrcholy odděluje Jamnícke sedlo (1908 m). K severu vybíhá z Volovca boční hřeben, po kterém uhýbá i státní hranice a hlavní evropské rozvodí. Tady je nebližším vrcholem Rákoň (Rakoń 1876,3 m), oddělen sedlem Zawracie (1863 m). Volovec se tyčí nad třemi dolinami: Chochołowsku, Jamnícku a Smutnu (nejvyšší patro Roháčskej doliny).
Vrchol je budován jádrovými, deformovanými metamorfními horninami (alaskity a mylonity). Má tvar zaobleného jehlanu, vymodelovaného třemi ledovci (ve třech dolinách), které jej v ledových dobách obklopovaly. Často zde můžeme pozorovat kamzíky a v sutích na severní straně i sviště. Úbočí vrcholu byla v minulosti pastvinami náležejícími k rajonům Hali Chochołowskiej. Vrchol byl důležitým triangulačním bodem a jeho výška byla důkladně změřena už v roce 1820.
Z vrcholu je výborný kruhový rozhled. Na jihozápadě jsou ostré Roháče a pod nimi Roháčske plesa. Na severozápadě - v dáli Babia hora. Na východě mohutné vrcholy: Končistá a Jakubina. Rozled z vrcholu viz: http://www.panoramy.wyprawy.org/wolowiec.php.
Název hory pochází od slovenských pastýřů. Od nichž se dostal do map rakousko-uherských kartografů. Poláky, kteří jej nazývali Hrubym Wierchem byl z později na základě používání těchto map přijat.
Na vrchol lze vystoupit ze slovenské strany:
- Po modré výstupové a společně vedoucí červené hřebenové trase z Jamníckeho sedla (0:30 hod), nebo po stejné modré trase výstupem až z ústí Úzkej doliny (5:00 hod)
- Po červené hřebenové trase z vrcholu Hrubý vrch (Jarzabczy Wierch), přes Sedlo pod Hrubým (Niska Przeł.), vrchol Deravá (Łopata) a Sedlo pod Deravou (asi 1:45 hod)
- Po modré hřebenové trase z vrcholu Rákoň, přes sedlo Zavracie (0:35 hod).
Z polské strany:
- Po zelené výstupové trase od Schroniska PTTK na Polanie Chochołowskiej do sedla Zawracie (2:30 hod) a odtud po modré trase na vrchol (celkem: 2:55 hod)
Mapa
Ubytování
Počasí