Vranová Lhota-místní část-drobné památky
Turistické cíle • Památky a muzea • Drobné památky
Vranová Lhota s 307 (2005) obyvateli se nachází v Okrese Svitavy a je jedna z místních částí obce Vranová Lhota s 512 (2005) obyvateli, která sdružuje obce Vranová Lhota, Vranová a osady Hraničky a Jarovice. Nachází se 14 km jihozápadně od Mohelnice v Drahanské vrchovině, na staré zemské obchodní cestě z Loštic na Jevíčko.
Vranová Lhota se poprvé pod názvem Nová Vranová (Neubranew) uvádí v r. 1258 v listině krále Přemysla Otakara II. jako část majetku města Jevíčka, kterému uděluje magdeburská městská práva po způsobu města Uničova. K r. 1351 je Vranová Lhota uváděna jako součást statku patřícího k hradu Vraní Hora. Za válek mezi markrabaty Joštem a Prokopem byl v r. 1389 hrad Vraní Hora zničen a panství konfiskováno. Hrad již nebyl obnoven, zůstal pustý a místo něj si zástavní držitele ve Vranové Lhotě vybudovali tvrz. V r. 1406 jsou zástavním držitelem panství Vraní Hora se sídlem na tvrzi ve Vranové Lhotě uváděni páni z Vildenberka a v r. 1417 Proček z Kunštátu. V r. 1425 zeměpanský hrad Vraní Hora s celým statkem dává král Zikmund zástavou pánům ze Lhoty. V r. 1497 zástavní list na panství Vraní hora, na pustý hrad Vraní Hora, ves Vranová Lhota s tvrzí a další zboží Jiříkovi ze Lhoty král Vladislav II. potvrdil. Jan Lhotský přenechal v r. 1533 svůj díl na pustém hradě Vraní Hoře a vsi Lhotě (Vranové) a dalším zboží, svým bratrům Vaňkovi a Vratislavovi Lhotským z Ptení, kteří drželi již ostatní díly lhotského panství. Za Lhotských z Ptení byla tvrz, pravděpodobně po ničivém požáru v r. 1509, přestavěna a rozšířena. Ke konci 16. stol. byla tvrz přestavěna na renesanční zámek. V r. 1589 sestry Eufrozína, Auredie a Apolonie Rubigalovny z Karlsdorfu prodaly „pustý zámek“ Vraní Horu, Vranovou Lhotu s tvrzí a pivovarem, hamr s mlýnem, doly na železnou rudu a další zboží Brikcímu Drahanovskému z Pěnčína. Od r. 1596 měla Vranová Lhota pozemkové knihy.Po r. 1714 za majitelů Libštejnských z Kolovrat, kteří statek připojili k biskupickému panství, přestal sloužit zámek jako sídlo vrchnosti a sloužil jen k provozu hospodářského dvora. Matriku měla Vranová Lhota od r. 1767. V r. 1788 byl vybudován farní Kostel sv. Kateřiny. Lokálie zřízena v r. 1766 byla v r. 1843 povýšena na faru. V okolí Vranové Lhoty se v 17 šachtách dolovala železná ruda a k jejímu zpracování vybudoval ve Vranové Lhotě moravský šlechtic a významný průmyslník, kníže Hugo Salm vysokou pec „Rosoldu“ na práci dřevěným uhlím, které se pálilo v milířích a okolních lesích. Postavena byla také pila, přeměněna na valchovnu a později na přádelnu. Po ukončení těžby rud a práce v huti byla huť zbourána a vybudována tkalcovna. Po vyhoření byla tkalcovna přestavěna na mechanickou, která pracovala až do r. 1933. Dále byla v prostorách tkalcovny pila a výroba nábytku.
R. 1834 měla Vranová Lhota 62 domů a 425 obyvatel. V r. 1874 získala Biskupice spolu s Vranovou Lhotou Antonie kněžna Thurn-Taxis a Vranová Lhota byla v držení Thurn-Taxisů až do pozemkové reformy provedené v letech 1924-25, kdy byly dvory Vranová Lhota a Vranová rozděleny. V r. 1900 měla Vranová Lhota (Braun-Öhlhütten) v 71 domech 395 českých obyvatel. V obci byl pivovar, sladovna, palírna, mlýn a výroba nábytku, farní Kostel sv. Kateřiny, obecná škola a pošta. Zámek ve Vranové Lhotě po r. 1945 sloužil pro potřeby obce a poplužní dvůr pro potřeby družstva, dnes je zdevastovaný v rekonstrukci. K památkám patří také farní kostel sv. Kateřiny, kamenný kříž před kostelem, pomník padlým ve světové válce i pamětní deska na budově Radnice. Kříže jsou i před obcí při jízdě od Loštic a při jízdě od Mohelnice. Další památky jsou v místní části Vranová a Hraničky a zbytky hradu Vraní Hora.