Vranová Lhota-zámek
Turistické cíle • Památky a muzea • Zámek
Vranová Lhota, původně jen Lhota, je uváděna v r. 1351 jako součást statku patřícího k zeměpanskému hradu Vraní Hora, který byl často zastavován. Za válek mezi markrabaty Joštem a Prokopem byl v r. 1389 hrad Vraní Hora zničen a panství konfiskováno. Zničený hrad již nebyl obnoven, zůstal pustý a místo něj si zástavní držitele jako středisko statku ve Vranové Lhotě vybudovali tvrz. V r. 1406 byli zástavním držitelem panství Vraní hora se sídlem na tvrzi ve Vranové Lhotě uváděni páni z Vildenberka a v r. 1417 Proček z Kunštátu. Od pánů z Kunštátu získali zastavené panství Vraní horu páni z Ptení, kteří se později začali psát Lhotští z Ptení. V r. 1497 král Vladislav II. potvrdil Jiříkovi z Lhoty zástavní list na panství Vraní hora tj. pustý hrad Vraní Hora, ves Vranová Lhota s tvrzí a další zboží. Za Lhotských z Ptení byla tvrz, pravděpodobně po ničivém požáru v r. 1509, přestavěna a rozšířena.
Ke konci 16. stol. byla tvrz pravděpodobně za Alexandra a Vratislava Lhotských přestavěna na renesanční zámek. Z původně zamyšlené čtyřkřídlé jednopatrové budovy kolem čtvercového dvora s nárožními bastiony byla vystavěna tři křídla, z kterých se zachovala dvě křídla. V r. 1589 sestry Eufrozína, Auredie a Apolonie Rubigalovny z Karlsdorfu prodaly „pustý zámek“ Vraní Horu, Vranovou Lhotu s tvrzí a pivovarem, hamr s mlýnem, doly na železnou rudu a další zboží Brikcímu Drahanovskému z Pěnčína. Po r. 1714 za majitelů Libštejnských z Kolovrat, kteří statek připojili k biskupskému panství, přestal sloužit zámek jako sídlo vrchnosti, ale jen k provozu hospodářského dvora. V r. 1874 získala Biskupice spolu s Vranovou Lhotou Antonie kněžna Thurn-Taxis a Vranová Lhota byla v držení Thurn-Taxisů až do pozemkové reformy provedené v letech 1924-25, kdy byly dvory Vranová Lhota a Vranová rozděleny. Po r. 1945 byl zámek konfiskován a sloužil pro potřeby obce ke kulturním účelům a místnímu JZD. V současné době je značně devastován a probíhá pomalá rekonstrukce.