Vrbno pod Pradědem – soutok Opav

Jsou řeky, které se od začátku do konce jmenují stejně, jsou řeky, které se jmenují různě, hlavně to platí u těch co protékají různými státy. U řeky Opavy to platí tak na půl, většinu svého toku se jmenuje různě, nicméně než se zcela ustálí, má různě pojmenované zdroje.

Samozřejmě znalci vědí, že zas tak různé to není. Zřejmě názvoslovci si nebyli tak jistí, kterou počáteční řeku vzít za tu hlavní, která by byla Opava od začátku, takže jsou tu hned Opavy tři.

Asi všeobecně nejznámější je podle abecedy Opava Bílá. Ta pramení pod pradědem, konkrétně na jižním úbočí hory, zhruba v místech kde najdeme turistickou chatu Barborka.

Vlastně by ani nebyla tak zajímavá, protože je z těch Opava nejméně vodnatá, ale asi aby jí to nebylo líto, je patrně tou nejkrásnější. Když už jsme začali u pramene, tak zhruba 2 kilometry po svém zrodu vstupuje Bílá Opava do skalnatého údolí až kaňonu a soustava kaskád a vodopádů z ní činí jednu z hlavních turistických atrakcí Jeseníků. Po cirka dalších 4 km se blíží Karlově Studánce, kde ještě její vody slouží k napájení umělého vodopádu u Hubertusu a pak už se postupně zklidňuje a je z ní pomalu normální potok, který končí svou pouť asi po 13,2 km ve Vrbně.

V místech u průmyslového areálu se Bílá Opava vlévá do o něco větší Opavy z názvem Střední. I od pohledu je to říčka mohutnější. Paradoxně je o něco kratší než Bílá Opava, takže pokud bysme měli brát že hlavní zdrojnice je ta nejdelší tak by to bylo i jinak. Jenže vody je ve Střední Opavě už od pohledu víc. Několik pramenných potůčků vzniká zase pod pradědem, tentokrát skoro hezky na severu pod svahy pradědu a Malého Dědu. Už poměrně slušný potok teče ve Vidlích a než dorazí do Vrbna, posbírá dva potoky z Medvědí hornatiny – Skalního a Bílého, takže oproti Bílé Opavě má i o něco větší povodí, odtud více vody.

Aby to po soutoku nebylo tedy oběma líto, ač se někdy uvádí, že dál teče Střední Opava, nověji se spojený tok pojmenovává jako Zlatá Opava, snad na paměť, že tu taky zkoušeli rýžovat drahý kov.

Tato „čtvrtá“ Opava zas tak dlouho nevydrží. Ani ne po kilometru se u mostu pod místní částí Mnichov spojí s poslední, tedy třetí Černou Opavou. Když hovoříme o délkách zdrojnic, Černou musíme považovat za hlavní. Pramení v Medvědí hornatině severozápadně pod Orlíkem, otáčí se k východu a posléze k jihu do Vrbna. Poměrně zajímavým je její první levobřežní přítok, Bublavý potok, který teče z rašeliny na Rejvíze. Vlastně ta rašelinná voda dala této říčce název (ač pověst o nešťastné dceři hradního pána praví jinak). Většinu vody sbírá Černá Opava ze zmíněné Medvědí hornatiny a po 17,9 km se spojuje se zbytkem a dál už teče jen Opava.

Zbytek Opavy v délce 110 km pak teče údolím mezi Nízkým Jeseníkem a Brantickou vrchovinou, mj. proteče Krnovem, samozřejmě Opavou a v Ostravě-Svinově se do ní vlévá Odra. Ano jsme tu u podobného paradoxu, jako u Mělníka. Vltava je jasně větší i delší řekou a přesto se dál jmenuje Labe, u soutoku je Opava vlastně taky větší řekou. Pokud počítáme délku s černou Opavou, je celková délka necelých 128 km, Odra tu má 110,2 km, Opava má větší povodí (5088,8 km2), Odra (1616,3 km2). A nakonec průměrně má Opava víc vody 15 m3/s, Odra 12,7 m3/s.

Takže to jsou ty paradoxy.