Loading...
Turistické cíle • Příroda • Hora
Spolu s Dlouhými stráněmi a Mravenečníkem je Vřesník součást masivu, který jakoby tvořil předsunutou obranu hlavní hřebenovce Hrubého Jeseníku od jihu. Případně by se dalo říct, že masiv vytváří osu, okolo které se otáčí celá hřebenovka. Podíváme-li se do mapy, zjistíme, že hlavní hřeben směřuje zhruba od Ramzové směrem na jihovýchod, někde u Pradědu se stáčí jižně a za Vysokou holí se otočí na jihozápad ke Skřítku. A v bodu zlomu tvoří trojhora překážku. Vřesník je z těchto vrcholů nejnižší a hřebenovce nejbližší. Masiv je spojen s hřebenem spojnicí od Velkého Máje k Velké Jezerné na Malou Jezernou. Ta je již předvrcholem Vřesníku. V poměrně plochém údolíčku mezi Malou Jezernou a Vřesníku je prameniště Merty v malém mokřadu. Samotný vrchol Vřesníku ve výšce 1342m se nalézá zhruba na hranici lesa, takže vrcholový porost je dosti skromný, i když to není ještě pravé alpínská pásmo jako třeba na Vysoké holi nebo Pradědu. Zajímavé ovšem je, že vrchol Vřesníku i Mravenečníku zřejmě naznačuje původnější vzhled Jeseníků. Na konci 19. století totiž byly v Jeseníkách konány akce ke zvýšení hranice lesa a to z účelů zabránění lavinám tak pro větší výnosy dřeva. Různí majitelé lesa užívali různé postupy. Takže Liechtenštejnové, kterým patřily lesy kolem Keprníku, používali k výsadbě v Jeseníkách nepůvodní kleč. Stejně tak se dělo na hřebenovce, kde lesy patřily Řádu německých rytířů. Naproti tomu lesy na Mravenečníku a okolí patřily loučenským a sobotínským podnikatelům Kleinům a ti metodu s vysazováním kleče nepoužili. Sice nevyhráli první cenu, ale zanechali hory původnější. Na Vřesník sice nevede žádná turistická trasa, ale od Dlouhých Strání se dá najít vyšlapaný chodník. Přes Vřesník se rovněž chodívalo od Františkovy myslivny, takže i tam se dá najít pěšinka. A je tu trošku klidněji, takže se dá zahlédnout i některý s posledních kamzíků, kteří jsou v Jeseníkách regulovaní. Zcela bezvýznamnou horou asi Vřesník není, najdeme na něm dvě geodetické značky.