Výkleky-drobné památky
Turistické cíle • Památky a muzea • Drobné památky
Obec Výkleky s 268(2005) obyvateli se nachází v bývalém okrese Přerov, 4,5 km severovýchodně od Tršic v Tršické pahorkatině v nejjižnější části Nízkého Jeseníku.
Podle místního falza se obec připomíná již v r. 1203. První písemná zmínka o obci Výkleky je v listině olomouckého biskupa Bruna ze Schauenberku z r. 1258, ve které určuje prebendy pro farní školy na Moravě z obcí Výkleky, Kelčice a Hodena(Hodolany). Výkleky byly rozděleny mezi několik majitelů. Větší část patřila olomoucké kapitule, další do r. 1548 panství pánů na Helfštýně a později ve Veselíčku a část Výklek patřila místní drobné šlechtě, která měla ve Výklekách zemanský dvůr. Nepřímá zpráva o drobném šlechtici a jeho sídle ve Výklekách je v protestní listině proti upálení Mistra Jana Husa v Kostnici a jeho dvou stoupenců v Olomouci, která byla sepsána na sjezdu drobné šlechty 28. září 1415 ve Šternberce, na které byl mimo jiné podepsán také Matyska z Výklek. V 17. stol. jsou uváděni na větším dílu poddaní olomoucké kapituly, kterým se říkalo „Kněžáci“ a na menším dílu poddaní panství ve Veselíčku tzv. „Panšťáci“. „Kněžáci „ byli pyšní, protože nemuseli vykonávat přímé roboty na rozdíl od „panšťáků“. Obec byla rozdělena , „Kněžáci“ měli svoji hospodu a „Panští“ také svoji a obě vrchnosti si nepřáli, aby jejich poddaní navštěvovali jinou jak svoji hospodu. V r. 1830 bylo ve Výklekách 42 domů a 391 obyvatel. Vodní mlýn ve Výklekách zanikl pro nedostatek vody, neboť vrchnost převedla průplavem potok Kyjanku do potoka Říky. Výkleky byly v minulosti postiženy častými požáry. V r. 1868 vyhořelo půl obce, v r. 1899 hořelo pětkrát a do r. 1910 ještě osmkrát. V 18.stol. nařízením císaře Josefa II. na zřízení zvonice v každé obci, byl nejprve zavěšen zvon do rozsochy lípy na rozcestí, později byla postavena v těchto místech dřevěná zvonička s dřevěným křížem. Výkleky byly původně přifařeny do Tršic, ale na opakované požadavky byly přifařeni v r. 1884 do Velkého Újezda. Na místě dřevěné zvoničky byla v r. 1898 postavena zděná Kaple sv. Antonína Paduánského. Do školy chodily děti do Tršic a od r. 1778 do Lazníček. Vlastní školu si obec postavila v r. 1908.
Značné příjmy měla obec z těžby kamene v obecním lomu, který se používal především ke stavbám státních a okresní silnic, ale i k dlážděním silnic a ulic ve městech, především v Přerově. V r. 1902 byl lom pronajat kamenickému mistru Antonínu Srnovi z Vyškova, který začal vyrábět pro dlažbu polokostky, kostky, dlažební obruby, chodníkové plotny a také stavební kámen a štěrk. Po r. 1910 Ant. Srnovi nebyla obnovena smlouva na pronájem a lom získala firma Geisler a Srna a společnost v Moravské Ostravě. Antonín Srna si pronajal pozemky od „panšťáků“ a si 500 m na severovýchod od starého lomu otevřel nový lom „zadní skála“. Přes I. světovou válku byly oba lomy uzavřeny. Práce v lomu firmy Geisler a Srna byly obnoveny v r.1919 a v bývalém lomu Ant. Srny v r. 1925. Přední lom je v současné době zatopený a jeho čistá voda a okolní příroda láká rekreanty. Na návštěvu láká i samotná upravená obec, která je součástí Mikroregionu Pobečví, svoji společenskou činností, službami a hezkým okolím.