Vysoká hole – vojenská
Turistické cíle • Technické zajímavosti • Technická památka
Vysoká hole, druhá nejvyšší hora Jeseníků (tím i Moravy) ač na první pohled ničím zajímavá, zejména díky tvaru mohutné kupy se značně plochým temenem tedy vlastně bez nějakého jasného vrcholu, je ve skutečnosti značně pozoruhodnou horou. Už fakt že se na jejím jihovýchodním svahu rozkládá vlastně jediné pravé ledovcové údolí Jeseníků, dnes známé jako Velká kotlina, tedy mimořádná botanická lokalita v rámci celé ČR už zajišťuje hoře dostatečnou proslulost. V západním svahu hory nejdeme prameniště Divoké Desné, která je dnes široce známá díky přečerpávací elektrárně Dlouhé Stráně, jejíž vody hydrocentrála využívá.
A v neposlední řadě na jejím severním předvrcholu daleko do kraje zhlíží pověstné Petrovy kameny (též botanicky zajímavé). Otázkou je, jestli inspirace sletů čarodějnic na košťatech vedla k tomu, že s Vysokou holí jsou spjaty i první letecké pokusy v oblasti Jeseníků. Malou základnu zde měli bezmotoroví aviatici, kteří se pokoušeli (i s úspěchem) vzlétnout s hory se svými kluzáky. Tomu se dělo v průběhu 20. let minulého století.
Ještě před nimi si ale Vysokou holi (ale vlastně velkou část hřebenovky) vyhlédla tehdy mladá Československá armáda. Z prostoru u Malé Morávky a Karlova si totiž udělala dělostřeleckou střelnici a prostor někde od Velkého Máje po Kamzičník až k Vysoké holi byl určen k dopadu projektilů. Samozřejmě tuto činnost příliš nevítalo místní obyvatelstvo (a nebylo v tom nic nacionálního, ač Jeseníky obývali z velké části občané německy mluvící). Činnost příliš nevítali ani čeští (nebo moravští) ochránci přírody. Ač se vojsko po ukončení střeleb snažilo terén rozrytý krátery uvést do původního stavu, sem tam ještě lze na zbytky bombardování narazit (mělké prohlubně, či občasná jezírka na Velkém Máji, tam jich je nejvíc. Vrcholovou plošinu po té na čas tedy obsadili zmínění plachtaři. Když pohraničí po Mnichovu zabrala Velkoněmecká říše, povšimli si i její stratégové výhodné polohy a tvaru vrcholu hory. Nakonec výhodná byla i existence poměrně slušné silnice Na Praděd, která pod Vysokou horou vede.
V době, když už slavný Wehrmacht (i Luftwafe) začali poněkud uvadat, přišla na řadu i Vysoká hole (Hohe heide). Zkazky praví, že se tu mělo dokonce stavět polní letiště, ale jsou spíše zkazkami. Přistání ani vzlet žádného Meserschmittu se nikde nedokládá. Nicméně vojáci tu své objekty měli. Povětšinou hlavní síly byli ubytovány na Ovčárně (Schäfarei), a na hoře byly jen dřevěné objekty. To hlavní, co zde zbudovali byla radarová stanice, přesněji zařízení Nebelhorn. Zařízení sloužilo v letech 1943–44. Dosah lokace byl asi 75 km a radar tak byl poměrně silnou hrozbou pro spojenecké bombardovací svazy. Od války už nějaký čas uplynul, zničený radar byl už dávno dovezen, ale betonový základ, vyvedený s německou důkladností tu můžeme vidět dodnes. Objekt není těžké objevit, cca 200 m severně od ochranářské chaty s vrcholovým značením, západně od tyčového značení. Ač je vrchol součástí NPR, tedy mimo značené trasy se vlastně nesmí, myslím, že tady nikoho nezastřelí.
Zajímavý, ač vlastně nesouvisející je fakt, že Ovčárna je vlastně stále – nebo opět vojenským objektem. Ač na nějakou dobu přišel hotel do správy Státních lesů se soukromým nájemcem, od roku 1949 je v majetku Čsl. dnes Čs. armády, ale využití má pouze mírové a veřejné.