York

York je město na severu Anglie na soutoku řek Ouse a Foss. Navštívili jsme ho při naší velké cestě po Anglii a Skotsku. Má bohatou tradici a velké množství památek. Bylo založeno v r. 71 Římany, ale podle archeologických nálezů se zde lidé usadili již dávno před naším letopočtem. První dřevěná pevnost byla postavena na rovné ploše na soutoku řek. Zbytky původní kamenné tvrze byly objeveny pod katedrálou. Prostory byly často zaplavovány. Již v 7. století začala rekultivace zaplavovaných částí města.

Město bylo centrem obchodu s bavlnou a hlavním městem severní církevní provincie anglikánské církve. Proto je ve městě řada středověkých kostelů

Téměř celé staré Město je obklopeno středověkými hradbami, po který je nyní možno se procházet. Zároveň umožňují nádherný rozhled po městě. Jen na severovýchodě hradby nikdy nebyly – v této části byl vodní příkop. Hradby přerušují 4 hlavní brány z 11. - 14. století. Celé historické jádro bylo v roce 1968 vyhlášeno památkovou rezervací.

Ve městě je řada muzeí. Národní železniční muzeum (National Railway Museum) má prý nejlepší kolekci královských vlaků na světě.

Město si můžete prohlédnout i při plavbě po řece nebo z okružní vyhlídkové jízdy v otevřeném autobusu.

Přijeli jsme sem od Leeds po dálnici M1 a následně na A 64 jsme se již orientovali podle místního značení do centra. Přímo do historického centra jsme však nejeli, pokračovali jsme podle hradeb a pak odbočili vpravo do Bishopthorpe Road. Dostali jsme se tak do čtvrti jednopatrových domků, kde se nám v Anne Street podařilo zaparkovat. Stejnou cestou jsme se vraceli k městu a hned první branou jsme se dostali dovnitř do ulice Victor Street. O opevnění jsem věděla, ale netušila, že jsou hradby volně přístupné. Takže tam vedla naše první cesta a po hradbách jsme se dostali k nejznámější Micklegate bráně, kterou do města vstupovaly královské průvody.

Na hradbách nad touto bránou je muzeum, kam jsem ze zvědavosti vešla a vítězoslavně jsem přinesla malý plánek města, hlavně historické části města. Tak to se povedlo. Taky jsem na to byla dostatečně pyšná.

Ulicí Micklegate jsme mířili dál do historického centra, ale cestou odbočovali, jak jsme něco zajímavého zahlédli – kostel baptistické církve Baptist church v Priory Street, o kousek dál v parčíku kostel Nejsvětější Trojice - Priory Church of the holy Trinity– tento kostel patří mezi nejstarší kostely v Yorku (již v roce 1066 byl po normanském dobytí v troskách) a jako jediný vždy sloužil svému účelu. Ten jsme si dokonce mohli prohlédnout i uvnitř. Stávající pilíře pochází z 13. století.

Ve stále přímém směru jsme se dostali k řece a stále dál do ulice High Ousegate, kde jsme zahlédli další gotický kostel Všech svatých - All Saints Pavement. Dnešní stavba pochází ze 14. století, ale první zmínka o tomto kostele pochází již z r. 1086. Lucerny na vrcholu věže jsou vidět z mnoha míst ve městě. I zde jsme měli štěstí – kostel byl otevřen.

Parliament street jsme došli až ke Stonegate, cestou si prohlíželi řadu starých a zajímavých budov. Šipky nás dovedly do vnitrobloku k Barley Hall, což je zrekonstruovaný středověký městský dům (původně postaven r. 1360, v 15. století byl rozšířen), kde je v současné době muzeum.

A to už jsme se dostali konečně tam, kam jsme celou dobu směřovali - k nádherné gotické katedrále a metropolitnímu kostelu Svatého Petra - York Minster. Je to jedna z největších katedrál v severní Evropě. Chrám je sídlem arcibiskupa z Yorku. Důkazy o první stavbě, původně dřevěné pochází ze čtvrtého století. Kamenná stavba zde stála od r. 637. Ještě v 7. století byla postavena i škola a knihovna, v té době největší v severní Evropě. První gotická stavba pochází z poloviny 12. století. Poslední rekonstrukce je z roku 2007. Katedrála měří 158 metrů, má tři věže o shodné výšce 60 metrů, na kterých jsou zvony a ZVONKOHRA z 11 menších zvonků. Nejstarší východní mozaikové okno je z r. 1408 a je to největší středověké mozaikové okno na světě. Katedrála byla otevřena, vstup volný. A my zas a opět žasli jako ostatně nad všemi anglickými katedrálami.

Naší pozornosti neunikla ani historická budova Minster School a kostel sv. Michala - St Michael le Belfrey, který je přímo naproti obrovské katedrály. Současná budova je z r. 1525.

Vzhledem k tomu, že jsme měli mapku, nemuseli jsme se vracet po stejné trase. Katedrálu jsme obešli a vyrazili po Goodramgate do Church Street, kde jsme objevili kostel St. Samoson's z 12. století. Od r. 1974 slouží jako denní stacionář pro seniory.

Pokračovali jsme až na Parliament Street, ale dali jsme se tentokrát vlevo a dál po Piccadilly, kde nás zaujala hodně stará budova The Merchant Adventurer's Hall. Jedná se o původní středověkou Radnici, postavenou v letech 1357 - 1361, jednu z nejvýznamnějších staveb ve středověkém městě. Nyní je to muzeum, ale sál je možno pronajmout pro zvláštní příležitosti, svatby apod.

Po Piccadilly jsme došli až na hlavní Tower Street – po ní jsme se dostali na druhou stranu řeky a na stejnojmenné náměstí, kde nás nejdříve překvapil nádherný historický kolotoč, ale vzápětí upoutala naši pozornost gotická pevnost Cliffords Tower, která stojí na umělém pahorku normanského původu. Původně v letech 1068 - 69 zde postavil Vilém Dobyvatel dřevěný hrad, který byl v letech 1245 - 65 přestavěn na kamennou pevnost, která byla součástí městských hradeb. Hrad později sloužil i jako vězení. V současné době je zpřístupněn veřejnosti.

Historické centrum jsme opouštěli po mostě po Bishopgate Street a tím jsme se dostali vně městských hradeb a na naši známou Bishopthorpe Road a tím vlastně i k autu.

Z města jsme byli úplně nadšeni Klidně bychom tady mohli být i další den, ale to jsme už nestíhali. Ale udělat si představu, jak to zde vypadá, to skutečně stačilo. A doporučuji každému, kdo se nedaleko bude pohybovat, aby se zde zastavil. Určitě to za to stojí.

Bohužel jen jednu věc jsme nějak minuli, i když jsme se nedaleko procházeli - úzkou středověkou uličku The Shambles (Masné krámy), kterou lemují obchody a čajovny, původně však všechny z nich byly řeznickými krámy. V centru Yorku je mnoho úzkých uliček, ale tahle prý má neopakovatelné kouzlo. S okolními ulicemi je propojena řadou pěších průchodů. Takže tu někdy příště.