Zajímavé i ospalé městečko Přelouč

Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Město

Fotografie (12) • Foto: Bubinga

Přelouč náleží k historicky nejstarším místům tohoto regionu. První písemná zmínka se datuje do roku 1086, kdy král Vratislav I. věnoval Přelouč, tehdy ještě malou ves, benediktinskému klášteru v Opatovicích. Následný rozvoj Přelouče ovlivnila jednak řeka Labe a také v první polovině 19. století stavba nové silnice a především železnice. Do malého zemědělského městečka přišel hospodářský a kulturní rozkvět. Od roku 1850 do roku 1960 měla Přelouč dokonce status okresního města.

Nejvýznamnější architektonickou památkou města je farní kostel sv. Jakuba, který stojí v zajímavém zákoutí na severním okraji náměstí. Původně (asi 12. století) se na tomto místě (v místech dnešní sakristie) nacházel malý románský kostelík, který nechali na ve 14. století přestavěn goticky z lomového kamene a cihel, kdy bylo použito též fragmentů z původní stavby. Kostel sv. Jakuba byl ještě několikrát přestavován, v 17. století barokně. Dnešní podobu získal při rekonstrukci v roce 1884. Nedaleko kostela se nachází místo, vyznačené v dlažbě chodníku, kde nechal roku 1738 páter a jezuita Koniáš pálil kacířské knihy.

Foto: Bubinga

Ze starších budov se toho ve městě v důsledku rozsáhlé stavební činnosti ve druhé polovině 19. století mnoho nedochovalo. Lze se sice dopátrat zbytků původního středověkého a renesančního zdiva u některých domů, ale dominantou Přelouče jsou určitě novorenesanční budovy postavené na přelomu 19. - 20. století. Jednak je to Honosná novorenesanční budova Občanské záložny z let 1899-1901 podle projektu architekta Rudolfa Křiženeckého, která u mnohého návštěvníka díky své nádherně zdobené fasádě může vyvolat dojem, že se jedná o zámek. V současnosti zde má své kanceláře městský úřad.

Dalším neméně zajímavým objektem na Komenského náměstí je budova základní škola vystavěná v letech 1880-1882. Její fasáda je bohatě zdobena štukovou a sochařskou výzdobou a tudíž by člověk možná hádal jiný účel či užití objektu.

Na historickou část města navazuje příjemný park za školou a pod záložnou. Nabízí procházku a odpočinek v zeleni.

Na západní straně Masarykova náměstí mě ještě zaujala socha, na kterou je potřeba se dívat směrem nahoru. Socha sv. Jana Nepomuckého se totiž nachází na vysokém podstavci, který je zároveň morovým sloupem. Postaven byl v roce 1704 na uctění památky morové epidemie.

Foto: Bubinga

Kdo se vydá z Přelouče severovýchodním směrem k obci Břehy po komunikace č. 333, určitě by neměl spěchat. V místě, kde silnice překonává zmíněnou řeku, se nachází splav s vodní elektrárnou, zdymadlem a zajímavým mostem z roku 1927, který má v současnosti památkovou ochranu. Jezový most je na Labi a nad plavební komorou má pět segmentových obloukových polí o délce 12 metrů. Dále jsou na něm čtyři věže, v nichž se nacházejí mechanismy na ovládání jezů. Nejenom tyto věže a další ozdobné prvky, ale celkový vzhled mostu dává tušit snahu projektanta o vytvoření nikoliv pouze technického díla, ale též o dosažení určitého zajímavého, secesního vzhledu.

Foto: Bubinga

V rámci dlouhodobých úvah o zlepšení splavnosti Labe je naplánován tříkilometrový plavební kanál přes Slavíkovy ostrovy, který by tak obešel přeloučský jez. Slavíkovy ostrovy se však mají dostat kvůli výskytu modrásků na seznam evropsky významných lokalit, což by snahy o splavnění Labe do Pardubic významně zkomplikovalo. Projekt navrženého stupně Přelouč počítá s vybudováním plavebního kanálu v délce 3.150 metrů, kde vznikne nová plavební komora, která by svými rozměry 115×12,5×4 metry a spádem až 8,4 metru patřila mezi nejvyšší plavební komory v ČR. Nejednalo by se o technicky jednoduchou stavbu, jelikož by plavební kanál křížil stávající silnici II. třídy (Přelouč – Břehy) a dále by nahradil současný most vedený přes jez, který šířkově nevyhovuje pro silniční dopravu. Z těchto důvodů je vyprojektován zcela nový komplex přemostění s novým mostem přes Labe a přes plavební kanál.

Foto: Bubinga

Takto náročný projekt samozřejmě znamená velký zásah do současného území, což sice předpokládá z hlediska životního prostředí vytvoření nového biokoridoru celkovou revitalizací území včetně přestěhování nejcennějších živočichů a rostlin, ale patrně tato kompenzace nebude pro někoho dostačující. Například ekologické organizace loni na podzim dosáhly u Nejvyššího správního soudu zrušení výjimek z ochrany ohrožených druhů. Ministerstvo životního prostředí tudíž nyní žádá, aby investor (Ředitelství vodních cest – ŘVC) doložil, proč je splavnění tak důležité a zda je vybudování plavebního stupně ve veřejném zájmu, který převažuje nad zájmem ochrany přírody a krajiny. Výstavba plavebního kanálu za téměř tři miliardy korun je tak odsunuta na neurčito. Když se na věc podívá člověk očima „neekologickýma“, tak by mohl uvítat plynulejší a pohodlnější jízdu po nové silnici a nových mostech nebo pobyt na nově vzniklém ostrově mezi řekou a plavebním kanálem.

Ještě jedno místo nás zaujalo. Plastika Týden se nachází před budovou Městského úřadu v Přelouči na ulici Československé armády. Autorkou tohoto vtipného i zdařilého díla je sochařka a malířka Klára Klose. A její výtvor není jen na ozdobu. Kolemjdoucí se tady mohou usadit na ten den, ve kterém chtějí v Týdnu odpočívat.

Kdyby náhodou návštěvník města nevěděl kam zajít na výtečnou kávu, čaj, míchaný nápoj či nějakou sladkost, tak zde je naše rada. Do úžasné kavárny GAVI CAFFE, která se nachází na Perštýnském náměstí, jsme zavítali sice poprvé, ale rozhodně nám nedělá problémy pojmenovat důvody, proč se do zdejší kavárny při další návštěvě Přelouče vrátit.

Ve městě a okolí jsem navštívil ještě následující místa: