Zákřov-místní část Tršic-drobné památky

Obec Zákřov-místní část Tršic s 88(2005) obyvateli je 2 km východně od Tršic v Tršické pahorkatině v jižní části Nízkého Jeseníku.

Ves Zákřovice, předchůdce dnešní vsi Zákřov se připomíná v r. 1359. Polovina vsi byla majetkem olomoucké kapituly a polovina alodem(svobodným statkem) s tvrzí. V polovině 16. stol. ves zanikla a kapitula zde zřídila dvůr. V r. 1787 byly zavedeny pozemkové knihy a dvůr byl rozparcelován na pozemky, které byly rozprodány německým osadníkům k založení Nové vsi pod jménem Zákřov. Na návsi byla postavena jednoduchá zvonice na které byl zavěšen zvon s obrázkem sv.Floriána, ochránce ohně, vyrobený v r. 1791 zvonařskou dílnou rodiny Obletterů. V r. 1878 došlo k vybudování zvonice(podle data pod rozsochou). Konečná úprava s novým upevněním zvonku byla provedena podle datování upevnění zvonce v r. 1894. Celá výška sloupu je 6,5 m. V r. 1834 bylo v Zákřově 26 domů a 168 obyvatel a r. 1900 29 domů a 204 obyvatel.

Na konci II. světové války v okolí Tršic a Zákřova působil partyzánský oddíl Juraj spolupracující s 1. čs. partyzánskou brigádou Jana Žižky. Přerovské gestapo dostalo za úkol vyčistit Oderské vrchy od partyzánů a zajistit přísunovou cestu Olomouc - Hranice na Moravě. V protipartyzánksém boji gestapo používalo jednotky rusky mluvících dobrovolníků, kteří vystupovali jako sovětští parašutisté nebo partyzáni a snažili se získat pro svoji činnost pomoc obyvatelstva. K těmto jednotkám patřili tzv. „vlasovci“, kteří byli formálně podřízení Vlasovově Ruské osvobozenecké armádě, ale podléhali přímo jen gestapu. V Přerově to byl kozácký prapor „vlasovců“ pod vedením poručíka Čornoje. Po provokaci v Zákřově ve které Čornyj vystupoval jako sovětský parašutista a přerovští gestapáci Geppert a Josef Hykade, rodák z Olomouce jako partyzáni a také na základě informací místního konfidenta, byla ve štábu gestapa ve Velkém Újezdě naplánovaná na 18.dubna 1945 trestná akce. Akce byla provedena po 21. hodině 18.dubna 1945, kdy celý kozácký prapor s gestapem obklíčil Zákřov a ostřeloval jej kulomety, samopaly, pancéřovými pěstmi i granáty. Občanům, kteří hasili zapálené stavení Františka Švarce zadrželi a odvlékli do jednoho stavení, kde byli střeženi. Až do ranních hodin drancovali a zatýkali. Muže starší 50 let propustili a 23 osob odvedli do Velkého Újezda, kde byli zavřeni ve dvoře Radnice v bývalém chlévě. Po dvoudenním týrání čtyři z uvězněných pustili a ostatních 19 odvezli do lesa na samotu Kyjanici, kde je gestapák Geppert střelil do týla a pak je naházeli do dřevěné boudy polité dehtem, obložili dřívím a některé ještě živé, polili benzínem a zapálili. Na druhý den bylo spáleniště rozhrabáno a zasypáno hlínou. Po válce 12. května 1945 museli Němci z Kozlova těla vykopat a 14. května byli pochování na tršickém hřbitově. Dva přerovští gestapáci – policejní asistenti, byli dopadeni a v Olomouci odsouzení k trestu smrti a popraveni- Ernest Geppert 31. března 1947 a Josef Hykade 28. března 1953. U dřevěné zvoničky byl v r. 1949 postaven pomník Zákřovský Žálov.