Zámecký park v Lázních Bělohradě

Jak již sám název tohoto parku napovídá, tak vznikl v souvislosti s výstavbou zámku (přestavba tvrze na barokní zámek podle plánů Johanna Blasia Santiniho-Aichla byla zahájena kolem roku 1720 Bertoldem Vilémem z Valdštejna a dokončena byla až po roce 1724 dcerou jeho bratra Marií Alžbětou z Valdštejna, jež se provdala za Jana Arnošta Schaffgotsche, svobodného pána z Kynastu) a potřeb jeho vlastníků, čemuž bylo až do roku 1945, kdy byla rodina Merveldtů nucena opustit zámek, který se dostal do rukou státu, resp. města, přičemž smlouva o převzetí zámku a zámeckého parku do správy obce byla podepsána v září 1949.

Původně byl park rozdělen na 2 části - první měla připomínat francouzský park s fontánou a nízkými keři, druhá byla ovlivněna anglickým parkovým krajinářstvím, a tak se v ní nacházely zejména vysoké stromy. Později však došlo k propojení obou částí a rozšíření vysokého stromoví i do první části. Jak vypadal park v polovině 19. století, tak to nám dobře ukazuje jak indikační skica stabilního katastru z roku 1842 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=BYD030018420), tak jeho reambulace z roku 1876 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_3524_2). Od získání parku městem se stala tato veřejná zeleň jedním z center kulturního a společenského života a tak tomu je až do dnešní doby, zmiňme např. to, že se zde konají různé koncerty, přehlídky a divadelní představení.

O jeho vzhledu ve 2. polovině 20. století vypovídá kniha Karla Hiekeho "České zámecké parky a jejich dřeviny", jež vyšla v roce 1984:

"LÁZNĚ BĚLOHRAD

(okres Jičín) 191 V, 10 A

Před zámkem původně r., přestavěným b. snad Santinim asi r. 1722, je menší vstupní, kdysi zřejmě pravidelná parková úprava. Za budovou je volně řešený park, v současné době nevhodně rozdělený plotem na dvě části. Pěkný je pohled na Raisův památník a i některé menší, postranní scenérie působí příjemným, dokonalým dojmem. Stojí zde oranžérie z r. 1831 se sloupovým portikem.

V parku roste asi 18 j. a 63 l. Z j. nelze přehlédnout žlutavý smrk východní (Picea orientalis ՚Aurea ՚), "hadí", sloupovitý a zakrslý smrk ztepilý (Picea abies ՚Virgata ՚ , ՚Cupressina ՚, ՚Nidiformis ՚), pěkně urostlý jedlovec kanadský (Tsuga canadensis), cypříšek nutkajský (Chamaecyparis nootkatensis), jalovec šupinatý (Juniperus squamata var. meyeri) a mladý exemplář jedle plstnatoplodé (Abies lasiocarpa var. arizonica). Mezi nejzajímavější l. náleží statný červenolistý buk (Fagus silvatica ՚Atropunicea՚) a robustní lípa stříbrná (Tilia tomentosa - 3,10 m; 23,5 m a 16,1 m), dále mladý kaštanovník jedlý (Castanea sativa), žlutopestrý pensylvánský jasan (Fraxinus pensylvanica ՚Aucubaefolia ՚), mohutný platan východní (Platanus occidentalis), topol Simonův (Populus simonii), sloupovitý dub letní (Quercus robur ՚Fastigiata՚) a urostlý červenolistý javor mléčný (Acer platanoides ՚Schwedleri՚). Z keřů muchovník vejčitý (Amelanchier ovalis), drobnolistý zimolez tatarský (Lonicera tatarica ՚Sibirica ՚), jabloň mnohokvětá (Malus floribunda), růže omejská s ozdobnými trny (Rosa omeiensis f. pteracanta), pestrolistá vajgélie (Weigela florida ՚ Variegata ՚ ) aj.

Lit.: 131, 140, 142, 395, 409 Obr. 251, 252"

Ale vedle různých květin a dřevin tu lze najít i různé architektonické památky. Výrazným kamenosochařským dílem je v parku barokní socha lva s přilbicí z roku 1720, která sem byla přenesena z tzv. Kněžského háje a naposledy byla opravena a znovuodhalena 2. května 2022 v souvislosti s 300. výročím povýšení Bělohradu na městečko a ke cti tehdejšího majitele panství Bertolda Viléma z Valdštejna. Zajímavý je také betonový bazén s vodotryskem.

Součástí parku je rovněž městu náležející empírová oranžerie čp. 3 z roku 1831, která původně sloužila k pěstování citrusů, různých tropických plodů, orchidejí a dalších vzácných květin. Zadní část s okny pak sloužila k bydlení zámeckému personálu. Postupem času však zpustla, takže hrozil její zánik. Teprve v letech 1958- 1959 byla zrekonstruována podle projektu Státního ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů od Ing. arch. I. Stříbrné (návrh na zrestaurování umělecké výzdoby podala akademická malířka Božena Kuhnová-Hliněnská spolu se svým manželem akademickým malířem Robertem Hliněnským) a od roku 1959 je pak využívána jako výstavní prostory se stálou expozicí věnovanou dílu Karla Václava Raise (u příležitosti 100. narozenin tohoto autora). Další velkou rekonstrukcí prošla v 70. letech 20. století, kdy došlo zejména na opravu oken, vstupního pavilonu a kotelny.

Za zmínku stojí také blízká, na počátku 80. let 20. století vzniklá sbírka historických mezníků s vytesanými znameními či dokonce s letopočty, jež vznikly v 18.-19. století a dokazují až úctyhodnou práci starých kamenických mistrů. Dnes je nazývána jako lapidárium vrchnostenských hraničních mezníků 18. století na Bělohradsku.

V severní části parku se pak ukrývá ještě barokní špýchar, který po válce sloužil místnímu JZD a od jeho likvidátora ho později koupila společnost Sherydan, jež původně chtěla v roce 2007 vybudovat ze zámku bydlení pro seniory a špýchar se měl stát součástí obnoveného zámeckého komplexu. Roku 2010 došlo k jeho vyřazení z původního plánu přestavby (viz https://jicinsky.denik.cz/zpravy_region/spejchar-asi-zustane-sherydanu20100824.html) a následně bylo nastíněno to, že by z něj mohly vzniknout výstavní prostory s galerií (viz https://jicinsky.denik.cz/podnikani/belohradsky-spejchar-bude-mit-nove-vyuziti20110316.html). Dnes tato budova náleží firmám Bocyc s. r. o. a KOFITA s. r. o.

V poslední době se však na stavu Zámeckého parku podepsali ve velkém škůdci. Již v roce 2018 muselo být kvůli kůrovci pokáceno 15 smrků a o rok později je následovalo dalších 32 stromů, nikoli jen kvůli kůrovci, ale též kvůli výskytu lýkohuba jasanového a několika houbových chorob (viz http://www.lazne-belohrad.cz/zprava-z-tisku-kurovec-sezral-cast-zameckeho-parku/). V současné době se chystá jeho revitalizace, která by mu měla dát původní podobu, což by bylo skutečně přínosné jak přímo pro jeho stav, tak pro velké množství jeho návštěvníků a jejich relax. Roku 2021 byl na projekt revitalizace zámeckého parku zajištěn partner pro podání žádosti o dotaci v rámci projektu Interreg, jímž se stalo dolnoslezské lázeňské město Szczawno-Zdrój. Doufejme, že se park vrátí minimálně do původního stavu a stane se opět zelenou chloubou středu města a ne pouze „veřejnými záchodky“ za každou větší dřevinou, jak se dost často stává podle toho, co zde lze „objevit“.