Českomoravská vrchovina je rozsáhlé pohoří ležící na hranici Čech a Moravy. Pohoří nemá jasnou hřebenovou linii a typický pro něj je jen mírně zvlněný terén, z něhož se zvedají ojedinělé vrcholy do výšky přes 700 m, výjimečně přes 800 m n.m. Tato turistická oblast je obdařena nádhernou, ale zároveň drsnou přírodou. Rozlehlé lesní porosty jsou protkány malebnými údolími. K nejvyšším vrchům patří Javořice (837 m) v jižní části oblasti poblíž Telče a Křemešník (765 m) ve střední části blízko Pelhřimova. Mezi významné památky patří Třebíčský zámek (původně benediktinský klášter z 11. století), město Telč (městská památková rezervace s renesanční výzdobou štítů městských domů a se zámkem), zámek Náměšť nad Oslavou, či hrady Lipnice, Kámen, Roštejn.
Původně knížecí Hradiště v Bechyni, zmiňované již v 9. století, stojí na nejjižnějším skalním výběžku nad soutokem říčky Smutná a řeky Lužnice. Z majetku pražských biskupů "pustou horu Bechyni" získal před rokem 1268 král Přemysl Otakar II. a vybudoval zde kamenný hrad. Za krále Jana Lucemburského v Předhradí bylo založeno město, roku 1323 obehnané hradbami. K mohutnému opevnění hradu došlo v 15. století.
Od sedmdesátých let 13. století docházelo ke střídání majitelů; roku 1340 Bechyně byla i v držbě pánů ze Šternberka (znovu v letech 1477 až 1530, pak 1596 až 1715), od nichž ji získal v roce 1367 markrabě Jošt. Za Bechiňů z Lažan došlo na přelomu 1422-1423 k vypálení města husitským hejtmanem Janem Hvězdou z Vicemilic; hrad však byl dobyt Prokopem Holým až v roce 1428.
Z nejstaršího sídla, přestavovaného zejména v roce 1477 a pak v letech 1510 až 1527, jsou podnes dochovány části dvou podélných staveb, spojených příčným křídlem, jež bylo v době renesance připojeno k nově vybudovanému tzv. Vokovu zámku. Čtvrté křídlo, ukončující jižní stranu nádvoří, bylo v roce 1791 strženo.
Po éře Švamberků, majitelů Bechyně od roku 1530, tu v letech 1569 až 1596 vládl Petr Vok z Rožmberka, jenž zde měl svatbu (14. 2. 1580) s Kateřinou z Ludanic. Sňatkem Marie Terezie ze Šternberka roku 1715 s Janem Leopoldem hrabětem Paarem přechází Bechyně do majetku Paarů, kteří zde setrvali až do roku 1948, kdy zámek konfiskoval stát. Poté jej využívala ČAV. Po revoluci byl majetek navrácen původním majitelům - Paarům. Ti však se rozhodli značně zubožené statky prodat akciové společnosti Panství Bechyně, kterýmýž majitelem je Josef Šťáva. Tato společnost byla v roce 2008 přeměněna na Panství Bechyně CZ s.r.o., která vede dál opravy a správu celého panství. V roce 1998 byl zámek po prvé zpřístupněn veřejnosti.
Zámek a přilehlé nemovitosti a pozemky jsou v podstatě od roku 1994 nepřetržitě opravovány. Do roku 2007 uskutečnila společnost Panství Bechyně rekonstrukce a opravy za necelých 175 milionů korun.
Mezi nejdůležitější a nejnákladnější opravy patří kompletní rekonstrukce celé prohlídkové trasy zámku, zrestaurování nábytku a obrazů, rekonstrukce Vokova svatebního sálu (podlaha, kazetový strop, nástěnné malby) a rekonstrukce Jízdárny. Dále pak bylo investováno do rekonstrukce kašny, Lesního domu, historických fresek na nádvoří, zámecké věže až po kompletní výměnu střešní krytiny a krovů .
Zatím nejnovějšími rekonstrukčními počinami jsou nová střecha Kohoutku – Katovny i se zcela novou kohoutí korouhvičkou a právě probíhající restaurování třetí a poslední části historických fresek na nádvoří zámku..