Zámek Kačina – empírový klenot ve Svatém Mikuláši

Svatý Mikuláš je středočeská obec v okrese Kutná Hora, ve které žije něco přes 700 obyvatel a která je poprvé písemně zmiňována v roce 1307. Na území této obce se nachází zajímavá historická památka, velká svým významem i rozlohou. Jedná se o Zámek Kačina, zřejmě nejvýznamnější stavbu empírové architektury u nás.

Velkolepý zámek je postaven na půdorysu otevřené podkovy. Na dvoupodlažní střední část s klasickým šestisloupovým portikem s tympanonem navazuje na obou stranách přízemní obytná oblouková stavba se sloupovým Ochozem. Jednu stranu pak zakončuje patrová budova knihovny, druhou obdobná budova divadla. Ve střední části se nachází kruhová, bývalá, kaple s lucernou a velký taneční sál. Celá stavba měří neuvěřitelných 227 metrů.

Zámek, který bývá někdy také nazýván "Husa", nechal - jako svoje representační sídlo - postavit hrabě Jan Rudolf Chotek, nejvyšší purkrabí Království českého, a to v letech 1806-1824. Je zajímavé, že zatímco na autorovi projektu zámku se informační prameny shodují, samotné stavební práce připisují různým osobám. Projekt zámku tedy vypracoval drážďanský architekt Ch. F. Schuhnicht a postavil jej buď významný pražský stavitel Jiří Fischer nebo jeho spolupracovník - a pozdější pražský stavební rada – Jan Filip Jöndl . Ve druhém případě by stavbu zámku dokončil Anton Arche ze stavebního úřadu olomouckého arcibiskupství v Kroměříži. Reliéfní výzdoba je dílem vídeňského sochaře A. Schrotta (vychází z návrhu pražského malíře Josefa Bergera), sochařská pak Václava Prachnera z Prahy.

Rod Chotků, kterému patřil i barokní zámek a velkostatek v Nových Dvorech, zde žil až do roku 1911, kdy zdejší větev vymřela. Zámek dědí synovec posledního Chotka Quido Thun Hohenstein, který se však zadlužil, byl na něj uvalen konkurs a v období II. světové války byl celý komplex v nucené dražbě prodán Hitlerjugend. Hned po válce byl zámek i velkostatek znárodněn a v roce 1950 byl dán k dispozici Zemědělskému muzeu, které zde postupně instalovalo své expozice. Ty se nacházejí v hlavní budově. Do roku 1995 zde byly k vidění pouze zemědělské a potravinářské expozice, poté vzniklo nové Muzeum českého venkova, zaměřeného na prezentaci jednotlivých společenských vrstev venkova, včetně šlechty. Dále se dnes v zámku nachází divadlo, lékárna a knihovna, ve které je archivováno přibližně 40 tisíc knih naučné i krásné literatury ze 16. až 19. století. V roce 1997 byla zpřístupněna i rozsáhlá Chotkovská expozice.

Celá expozice „muzea na zámku“ zabírá plochu přes 3.000 m2 a je rozdělena do tří samostatných prohlídkových okruhů. V prvním okruhu je zemědělské muzeum aneb Dějiny českého venkova (základní vstupné 80,- Kč, rodinné 220 ,- Kč), ve druhém zámecké interiéry aneb Chotkové a jejich panství Nové Dvory (100 / 220 Kč) a v rámci třetího lze navštívit chotkovskou knihovnu, lékárnu, divadlo, galerii „Venkov ve výtvarném umění“, zámeckou oranžérii a skleník i zahradu léčivých rostlin (100 / 220 Kč). Lze ovšem navštívit i dva speciální okruhy. Ten první - tedy celkem čtvrtý – se jmenuje „Za strašidlem Rudlou na zámek Kačina“ a je netradiční interaktivní prohlídkou s tajemnou pohádkovou postavou (130 / 340 Kč), ten poslední představí výstavu „Kočárky našich babiček“ (90 / 220 Kč). Interiéry zámku jsou zpřístupněny v období duben až říjen, denně kromě pondělí.

Zámek obklopuje rozsáhlý přírodně-krajinářský park, založený již v roce 1789 podle plánů slavného vídeňského botanika F.N. Jacquina. Anglický Zámecký park je tedy starší než zámek sám a jeho součástí jsou i skleník a zahrada léčivých rostlin. V roce 2008 zde byla otevřena naučná stezka zámeckou oborou. Na trase dlouhé necelé dva kilometry je instalováno celkem 23 informačních panelů. V parku se rovněž nachází – podél přístupové cesty umístěné – venkovní lapidárium historických hraničních kamenů.