Zámek Uherčice - diskuse

Návštěva nezrekonstruované části s výkladem. Pohled na památku z druhé stránky.

Nevím, zda v textu zůstanou smejlíci, či se změní v J. 9/2005 Dojeli jsme na hraniční přechod Vratěnín – Drosendorf a zjevili se opět v ČR. Jeli jsme do Uherčic. http://www.vranovsko.cz/pamatky/uhercice/uhercice.htm http://www.zamky-hrady.cz/1/uhercice.htm http://www.mesto-jemnice.cz/mikroregion/uhercice/uhercice.html Tam je zámek, který jsme viděli před sedmi lety. Po silnici u parkoviště šly tři kachny, překážely nám, ale když jsme zaparkovaly, kachny byly stále tři.J Uherčice jsou zámek, který ukradli zcela neoprávněně Benešovými dekrety italskému knížeti Collalto di San Salvatore e Santa Croce - Italskému námořnímu důstojníkovi. Odvolal se, že mu zámek vzali neoprávněně a bylo mu sděleno, že je italský fašista, přitom Benešovy dekrety se na italské fašisty neměly vztahovat, i kdyby německým fašistou ten šlechtic byl (nebyl). V zámku byl státní statek, nápravný ústav a pak zámek pod něžnou péčí státu zcela zchátral. Spadla věž a čelní stěna (znovu postaveno coby hrubá stavba). Zámek jsme viděli před cca 7mi lety a nyní jsme moc nového neshledali. Ptali jsme se, zda zámek získal dotace z Phare, či fondů EU, tak prý ne, opravy jsou hrazeny jen ze státního rozpočtu. Aneb místní prosrali co se dalo a v hospodě určitě nadávají na to, kterak jim „Praha nedala na opravu peníze“. Místní (Němci) jsou dávno pryč a naplaveniny nezajímá vůbec nic. Na internetu nejsou Uherčice zrovna moc vidět, propagace zámku chybí zcela. Kolektiv autorů pod vedením univ. prof. dr. L. Hosáka, DrSc. a dr. Metoděje Zemka, CSc.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, (I) Jižní Morava, Svoboda, 1981. Zámek Uherčice, 12,5 km jihovýchodně od Jemnice. Ves Uherčice náležela do konce 15. století oslavanskému klášteru. Roku 1439 ji získali od krále Krajířové z Krajku. Lipolt z Krajku v roce 1495 začal budovat tvrz a patrně znovu vysadil i ves, jak naznačuje název Nové Uherčice, používaný od 16. století. Roku 1564 byly Nové Uherčice (tvrz se vsí) centrem panství. Od Krajířů panství koupil Volf Strejn ze Švarcenavy, v jehož rodě zůstalo až do r. 1628. Ještě za Krajířů, po polovině 16. století, došlo k přestavbě původní tvrze (dochovalo se několik gotických portálů) v renesanční zámek. Nejstarší renesanční část zámku s vnitřním nádvořím byla vybudována do roku 1554. Později byl postaven lichoběžníkový dvůr s dvoupatrovými renesančními arkádami a východní arkádový dvůr, přístupný branou a věží (to je ta, co v něžné péči státu hapala). Přestavbu započatou za Krajířů dokončili Strejnové ze Švarcenavy. Roku 1628 koupil zámek a panství Jakub z Berchtoldu, od té doby se zval z Uherčic. Barokní úpravy, štuková výzdoba. Od roku 1768 držel zámek až do nejnovější doby rod Collaltů. Počátkem 19. století byly provedeny klasicistní interiérové úpravy. Dnes je zámek v majetku Okresního národního výboru (jak jemně v roce 1981 napsánoJ). Viděli jsme podobně zchátralé zámky/hrady, např. Nebílovy na Plzeňsku (statek, ve finále rómská ubytovna, po deseti letech od vybydlení je zámek upraven z podoby hrubé stavby do podoby zámku), hrad Grabštejn v severních Čechách, - ten byl v mizerném stavu už za císaře pána, vybydlela česká armáda – psovodi, nyní již opět vypadá hradovatě. Tyto dvě rozpadliny se zvládly zmátořit, jihomoravské Uherčice ne. Neřekla bych, že zámku svědčí turisti. Zatím jsem se propadla jen dřevěným shnilým schodištěm (tak rychle jsem na zábradlí nikdy nevisela, mám dobré reakceJ), ale ty stropy v zámku se pronáší, trčí z nich rákos a při chůzi se houpou. Zaujala mě květinová výzdoba ze suchých kytek. Dobře vypadaly, hezky místnosti provoněly. Myslela jsem, že to kastelán a průvodkyně vyrábí ve volném čase (návštěvníci na prohlídku rozhodně ve frontě nestojí). Ale prý jim aranže dodává Lednická zahradnická škola. Oproti prohlídce před sedmi lety je nově zpřístupněna kaple, ve které je malá barokní socha sv. Sebastiana (zmátlo mě, že ze sv. Sebastiana netrčely šípy, někdo mu je v minulosti ulámal). Nově byl též zpřístupněn hodovní sál (v něm byla v minulosti i tělocvična). Nové byly střechy a komíny. Průvodkyně pravila, že v anglickém parku (anglickým parkem byl kdysi hodně dávnoJ) je zachován obelisk a romantizující zřícenina. Obelisk jsme našli, ale rozhodně nejde říct, že by byl zachovánJ. Časem přidám fotku. Česká republika zatím nevrátí asi 200 historických židlí z rakouských zámků, které byly za druhé světové války uschovány na Moravě a po válce zkonfiskovány. Ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda chtěl návrh na vrácení židlí předložit na jednání vlády, ale nakonec si to rozmyslel. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. "Bylo jasné, že pro to není velká vůle, tak jsem to stáhl. Židle zůstanou na Moravě. Nemá smysl dělat konflikt kvůli dvěma stům židlí. Už to do vlády znovu předkládat nebudu," uvedl Svoboda. Židle tak zůstanou na jihomoravských zámcích Uherčice, Bítov a Vranov. Na Moravu se židle z vídeňských císařských zámků Schönbrunn a Hofburg dostaly na konci války, když Vídni hrozilo bombardování. Převezeny byly na zámek Uherčice. Jeho majitel Ottaviano Collalto di San Salvatore byl však po válce označen za Němce a jeho majetek včetně židlí byl zkonfiskován, připomíná list. Rakušané se o svůj majetek po válce hlásili a v roce 1955 byla podepsána smlouva o majetkovém vypořádání, která se vztahuje i na židle. Někdejší Československo je však nechtělo vydat. Když se po pádu komunismu rozběhla nová jednání a v roce 1994 dodali Rakušané soupis majetku, ukázalo se, že téměř třetina židlí jednoduše chybí a z některých zbyla jen torza. Ministr kultury Pavel Dostál se ale případnému vrácení židlí nebrání. "Co bylo ukradeno, má být vráceno," řekl Dostál listu. Z www.archiv.radio.cz, 17.11.2004