Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Zámek
Původně to byl gotický hrad založený v první polovině 13.století. Jeho majitelé se střídali až v 16. století hrad přišel do vlastnictví Lichtenštejnů. Ti začali s jeho přestavbou do podoby barokního zámku. V roce 1898 schválil Jan II. z Lichtenštejna zřízení lesnického a loveckého muzea, které tu je dodnes. Rozsáhlé sbírky trofejí jsou k vidění ve všech prostorách zámku a stojí za to je vidět. Udělejte si čas a obětujte 90Kč za vstupné - je opravdu co vidět ( viz přiložená fotogalerie )
Hrad v Úsově nechal postavit Jiljí ze Švábenic na místě dřevěného hrádku roku 1260. Měl půdorys nepravidelného oválu, stavba měla podobu francouzského kastelu s vysokou hradbou a mnoha věžemi. Podle velkorysosti stavby u nás neobvyklého typu se předpokládá, že hrad založili čeští králové. V roce 1276 byl Úsov již opět královským majetkem a zůstal jím s krátkou přestávkou až do roku 1408. V letech 1416–1513 patřil pánům z Vlašimi, 1513–1597 pánům z Boskovic. Po nich Úsov získali Lichtenštejnové, kteří ho vlastnili až do roku 1945. Původní dispozice hradu byla ve své podstatě zachována přes četné přestavby dodnes. Nejvíce stavebních úprav prodělal hradní palác.
V roce 1643 byl hrad dobyt Švédy. Nutná rekonstrukce poškozeného hradu byla spojena s jeho přestavbou na barokní zámek. V jižní části hradu byl přímo mezi hradební věže postaven dvoupatrový barokní palác s půdním polopatrem. Koncem 17. století bylo podle projektu D. Martinelliho přistavěno monumentální schodiště. Přes nákladné úpravy Lichtenštejnové na zámku nikdy nesídlili.
Poté, co bylo centrum panství přeneseno na Nové Zámky, hledalo se pro zámek nové využití. V letech 1852–1867 zde byla umístěna lesnická škola. V roce 1898 umístil Jan II. z Lichtenštejna do zámeckých interiérů lesnické a lovecké muzeum s bohatými sbírkami zvířeny z rozsáhlých lichtenštejnských panství a z loveckých výprav do Polska, Itálie, Afriky a Indie. Ve sbírkách úsovského zámku je přes 4000 kusů přírodnin, z toho na 700 kusů rohů a parohů lemujících zdi chodeb a zámecké schodiště.
Lovecko-lesnické muzeum v Úsově je ojedinělým historickým muzeem tohoto druhu ve střední Evropě. Prezentuje lovecké a přírodovědné sbírky v původní lichtenštejnské instalaci z přelomu 19. a 20. století. Exponáty jsou sto let staré v nezměněném stavu.
Jako součást celkové prohlídky Lovecko-lesnického muzea je vstup do Vlašimského paláce zdarma.
Zámek je otevřen pro veřejnost v období duben – říjen od úterý do neděle. Pondělky budou zavíracím dnem. Mimo tyto měsíce bude prohlídka možná jen po předchozí objednávce.
Duben, září a říjen: časy začátku prohlídek: 9.00, 9.45, 10.30, 11.15, 12.30, 13.15, 14.00, 14.45 hod.)
Květen a červen: časy začátku prohlídek:9.00, 9.30, 10.00, 10.30, 11.00, 11.30, 12.00, 12.30, 13.00, 13.30, 14.00, 14.30, 15.00, 15.30, 16.00, 16.30, 17.00, 17.30 hod.)
Červenec – srpen: časy začátku prohlídek: 9.00, 9.30, 10.00, 10.30, 11.00, 11.30, 12.00, 12.30, 13.00, 13.30, 14.00, 14.30, 15.00, 15.30, 16.00, 16.30, 17.00, 17.30, 18.00 hod.)
www.muzeum-sumperk.cz/zarizeni/lovecko-lesnicke-muzeum-v-usove/
Městečko Úsov se nalézá v podhůří Hrubého Jeseníku v okrese Šumperk, 7 km západně od Uničova a prochází jim silnice z Uničova do Zábřeha. Zámek s hradem nejde minout, neboť je na návrší na východním konci obce a upozorňuje na sebe již z velké dálky.
Starý dřevěný královský hrad Úsov získal za věrnost králi Václavu I. při úspěšném odražení Tatarů v r.1241 olomoucký purkrabí Zdík ze Švábenic o kterém je zpráva z r.1260. Pravděpodobně Zdík ze Švábenic přestavěl dřevěný hrad na pevný kamenný hrad. Pod hradem bylo v té době založeno městečko, jak napovídá obecní pečeť z r.1343 s nápisem „oppidum". Po nastoupení krále Přemysla Otakara II. na trůn, musel jeho syn Hrabiše ze Švábenic, hrad vydat a na hradě byl v r.1276 ustaven královský lovčí, z nich první jménem Vlček. Královským majetkem byl potom až do r.1408, kromě let 1335-1350, do vyplacení králem Janem Lucemburským, kdy jej jako zástavu drželi páni ze Šternberka, jako náhradu za utrpěnou škodu při vojenském tažení proti Slezsku. V závěti z r.1371 odkázal markrabí Jan hrad a městečko Úsov s „Dúbravou" (les na pomoraví mezi Úsovem a Litovlí) a 29 vesnicemi svým synům Joštovi a Prokopovi. O majetek vznikl mezi bratry ozbrojený spor. Úsov, Litovel a Uničov drželi Prokopovi hejtmané, kteří dělali výpady na okolní území v držení markraběte Jošta a na území olomoucké kapituly za což byli v r.1399 vyobcováni z církve. Po Prokopově smrti markrabě Jošt v r.1408 zastavil Úsov pánům Otovi a Albrechtovi z Kurovic. Král Václav IV. v r.1416 potvrdil zástavu úsovského panství Janu z Vlašimi a za pánů z Vlašimi došlo ke gotické přestavbě a rozšíření hradu, které vyvrcholilo za Karla ml. a Jiřího z Vlašimi na konci 15.stol. a jejíž pozůstatky jsou na hradě i dnes vidět. Úsovské panství se stalo jedním z nejbohatších na Moravě a ani česko-uherské války tomu nezabránily. Po vymření rodu po meči Jiřím z Vlašimě v r.1513 dostal darem od krále Vladislava II. Úsov nejvyšší komoří a pozdější zemský hejtman Ladislav z Boskovic do plného vlastnictví. Páni z Boskovic, kteří jako luteráni obsadili fary luterskými kněžími, přáli i Českým bratrům. Úřední řečí na jejich panství byla čeština. Po smrti Ladislava z Boskovic v r.1520 zdědil obrovské panství od Letovic u Brna až skoro k pramenům Moravy jeho syn Kryštof, který své hlavní sídlo z Moravské Třebové přemístil na Úsov, který rozšířili o renesanční objekty. Páni z Boskovic drželi úsovské panství až do r.1597, kdy jej sňatkem Anny Alžběty Šemberové za Karla a Kateřiny Šemberové z Boskovic za Maxmiliána z Lichtenštejna, získali Lichtenštejnové, kteří drželi panství až do r.1945. Na Úsov Lichtenštejnové docházeli většinou jen na lov do okolních lesů a Úsov se stal jen sídlem správy panství ke kterému patřilo 34 vesnic a města Litovel a Úsov, zámky Úsov a Nové Zámky, který vybudovali páni z Boskovic jako lovčí hrádek v lese Doubravě. V r. 1643 hrad i městečko Úsov vypálili Švédové, hrad byl provizorně opraven a až v r.1691 za knížete Jana Adama Ondřeje, byla v areálu hradu zahájena podle projektu Dominica Martinelliho výstavba barokního zámku. 1741 a pak 1761-62 sloužila část zámku jako ošetřovna raněných vojínů, z nichž někteří odpočívají u „Černého kříže" v nedalekém lese. V 19.stol. kníže Jan Josef značně obohatil lovecké a umělecké sbírky i zámeckou knihovnu a kolem r.1900 Jan II. z Lichtenštejna zřídil v zámku lesnické a lovecké muzeum, doplněné trofejemi z loveckých výprav po Africe,Polsku a Itálii. Po roce 1945 se zámek i se sbírkami stal majetkem československého státu a od r.1951 Krajským vlastivědným muzeem. Ve starší renesanční části zámku je zřízena restaurace a na zámku i předzámčí se pořádají různé historické turnaje a jiné akce.