Loading...
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Osada
Silnička z údolí Zlatého potoka, vedoucí k těmto místům, překonává prudké stoupání do kopce několika táhlými serpentinami. Ty poslední v okolním vzrostlém lese doprovází poněkud exotický prvek - stará alej, která zde byla kdysi vysázena lidskou rukou. Ale to bylo samozřejmě ještě dávno předtím, než se okolních míst znovu zmocnila Příroda. Nad hranicí lesa už alej pokračuje svým přirozeným prostředím: staré stromy, ohraničující v protilehlých dvojicích v pravidelných intervalech komunikaci, jsou obklopeny rozsáhlými pastvinami a pásy lesíků. A právě tady, necelého půl kilometru pod vrcholem hřebene, vznikla v roce 1775 nová osada. Založil ji hrabě Ferdinand Harrach a osídlili ji němečtí kolonisté z Krušnohoří. V době svého největšího rozmachu se zde nacházela hospoda, dvanáct usedlostí a v roce 1839 kulisy osady oživila i kaple Navštívení Panny Marie. Ferdinandov spadal do katastru nedalekých Stříbrných Hor. Dnes zde stojí jen dvě rekreační stavení a ta sakrální stavbička. Když se rozhlédneme kolem nás, asi se podivíme, proč se zrovna z tak nesmírně úžasného a krásného místa všichni ti lidé vystěhovali... ale na vině tentokráte nebyli komunisti, neboť se tak stalo už mnohem mnohem dřív.
Krásná poloha a Výhledy ještě nemusí znamenat krásný život. Osada bývala v zimním období naprosto odřezána od zbytku světa, a tak si možná jednou jeden ten zapadlý sudetský vlastenec řekl: "A dost! Jdeme odsud!" Za prvním následoval další, osada se úplně vylidnila a mnohem žalostnější stránky si do svého životopisu začala psát i kaple. Její Zvon se přestěhoval do kaple sv.Anny, která je součástí chrámu v Horním Městě a zde dosud plní podřadnou funkci umíráčku. Po exodu ferdinandovských obyvatel kapli využívali už jen pasáci stád, kteří se zde ukrývali před nepříznivým počasím A myslivci. Ti si z interiéru kaple učinili posed. Další ránu ji zasadili různí vandalové, kteří bohužel nejsou jen moderním výdobytkem. Z kaple se stala poloruina a vznášela se nad ní hrozba demolice. Ale pak se stal zázrak. Díky ferdinandovské rodačce a františkánské řeholní sestře Assumptě, žijící v Opavě. Spojila se s rodáky, žijícími nyní v Německu a ti uspořádali na záchranu kaple sbírku. Po finanční injekci se zde střídali dobrovolníci z Rýmařova a okolních obcí, kaple byla zrekonstruována a v roce 1992 znovu slavnostně vysvěcena. A v okolní překrásné krajině jesenického podhůří září opět jako vzácná perla, kterou ale kdysi dávno stejně bývala...