Zapomenuté pražské pomníky, sochy a kříže - díl VI. - U Jirenské kapličky a obojí Jirny

Naši pouť za drobnými stavbičkami Klánovického lesa a jeho okolí začneme na autobusové točně Klánovice (konečná linky 261 z Černého Mostu). Na zeleném ostrůvku s lipou stojí Fotbalový míč - pomník zdejšímu fotbalu, černo - bílá, stylizovná koule. Odtud se již vydáme ulicí Za Břízami k lesu a pak po zelené značce k rozcestí Cyrilov. Odtud dále po zelené, ta však po několika desítkách metrech vpravo, my budeme pokračovat přímo lesní cestou.

Za chvilku dojdeme k rozcestí, zvanému U Jirenské kapličky s malou věžovitou kapličkou. Ve výklenku stojí soška Panny Marie, na věžičce visí Krucifix. Misto je cílem častých procházek obyvatel okolních vsí. Odtud se dáme cestou vpravo (k jihu) a po několika stech metrech přijdeme zpět na zelenou značku. Půjdeme po ní vlevo a při cestě míjíme několik hraničních kamenů. Zelená se kroutí Klánovickým lesem. U zastávky NS č.13 (Historie obce Jirny) opět opustíme zelenou a dáme se vlevo, zpět k Jirnům. Po dalších stech metrech se octneme znovu na cestě k Jirenské kapličce, dáme se vpravo a přicházíme do Nových Jiren, ke kapličce sv. Rozálie z roku 1871. Tahle stavba vesnického charakteru zdobí novojirenskou náves s několika novoklasicistními domy.

Při cestě z Nových do Starých Jiren stojí historický mezník a u odbočky ke hřbitovu pak nově obnovený litinový křížek. Na místním hřbitově stojí za shlédnutí několik pískovcových náhrobků a hrobka.

Na vršku stojí barokní kostel sv.Petra a Pavla, původně gotická stavba, v letech 1728 - 1734 ke gotickému základu přistavěna barokní loď. V interiéru je ukrytá pískovová renesanční křtitelnice, jeden z mála původních předmětů, neb kostel byl několikrát vykraden. Ke kostelu přiléhá Zvonice, fara a několik soch.

Před vchodem do kostela je pohřben farář a arcibiskupský notář František, náhrobní deska.

Na barokní fasádě kostela jsou barokní sochy sv.Petra a Pavla a zlacený volutový kříž. Při ohradní zdi stojí křížek se zlaceným Kristem z r. 1900 a barokní socha sv. Judy Tadeáše, podle nápisu z roku 1860, původně stála na rozcestí na Nové Jirny a Horoušany. U zvonice stojí další křížek, tentokrát kamenný, s rozetou ve vrcholu. V blízkosti stojí ještě Pomník padlým, věnovaný 18 jirenským a 10 novojirenským padlým. Stavitelem byl Josef Sak a odhalen byl roku 1923 společně s velkou slavností.

Cestou k Jirenskému zámku míjíme novoklasicistní budovu školy a několik domků. Před novoklasicistním domkem č.4 (naproti škole) se krčí starý patník, označující číslo domu.

Na rohu ulic Zámecká a Brandýská, v nároží též stávala kaplička, později byla přistavěna usedlost. Kaplička sv.Jana byla v roce 1919 zničena levicovými radikály, sošku zachránil místní kovář, dnes je umístěna v muzeu v Brandýse.

Jirenský zámek vystavěný po třicetileté válce z pozůstatků tvrze. Z tohoto, tzv. "Starého zámku", se nezachovalo prakticky nic, i obrazové prameny mlčí. Jediným pramenem je Navrátilova ikona Rozsévače v interiéru. Vlastníci panství se několikrát prostřídali a roku 1805 jej zakoupili manželé Wagnerovi, jež jej nechali přestavět v duchu novogotiky v letech 1844-47. Jejich dcera pak přistavěla ještě jižní křídlo s knihovnou. Vnitří výzdobu vytvořil malíř Josef Navrátil. Dnes je zámek soukromým majetkem a je nepřístupný.

Cestou na Šestajovice potkáme ještě malou kapličku U Isidora ve stínu skupiny památných stromů a těsně před ZD v Šestajovicích křížek Na zádušním poli se špatně čitelným nápisem, začínajícím " Ke cti boží....". Podle tradice byli na místě pochováni padlí napoleonští vojáci, zesnulí při návratu z Moskvy.

O památkách Jiren http://www.mistopis.eu/mistopiscr/polabi/uvalsko/jirny/jirny.htm

Přímo v Šestajovicích, na zdi školy, je pamětní deska manželů Starých, obětí nacistického režimu. Několik desítek metrů směrem k silnici Klánovice-Zeleneč stojí jeden z nejstarších křížků v okolí, z roku 1779.

Na náměstí Devátého května stojí barokní kaplička a pomník obětem válek. Šestajovice byly založeny spolu s tvrzí ve 13.stol., kdy byla darována zderazkému klášteru křižovníků, po nich je vlastnili jezuité (od r.1675) a po zrušení řádu se staly majetkem univerzitního statku Chvaly a poplužní dvůr rozparcelován. Tvrz stála v místech dnešních domů č. 1,2 a 3. V Šestajovicích se krátkou dobu těžilo uhlí, převážně je to obec zemědělská.

Do Klánovic k točně se vrátíme postranními uličkami Šestajovic a Klánovic. Celá procházka měří asi 8km a lze ji zvládnout i s podrobnou prohlídkou za 2,5-3 hodiny. Lze spojit i s https://www.turistika.cz/mista/zapomenute-prazske-pomniky-sochy-a-krize-dil-v-klanovice.