Zapomenuté pražské pomníky, sochy a kříže - díl VII. - Svépravice, Chvaly

Historie těchto míst sahá do doby dávno minulé, 4500 před Kristem, první zmínka o Chvalech je v listině Vyšehradské kapituly z r. 1088, o Svépravicích až z roku 1420, z darovací listiny pražskému kostelu sv. Martina na Novém Městě. Celé okolí dost poškodila třicetiletá válka, vísky Babice a Babičky u Chval zanikly úplně, jen Svépravice, ležící u hustého lesa, stranou hlavnímu dění zůstaly nepoškozeny. Jezuité vsi sjednotili do jednoho celku a přidali ještě Šestajovice a Satalice. Vsi střídaly majitele, postupně se jednotily a roku 1968 se sjednocené Horní Počernice staly městem, r. 1974 byly připojeny k Praze.

Začneme ve Svépravicích, první kamenný křížek z roku 1870 stojí u ulice Božanovské, cestou od zastávky ke Xaverovu. Nápis říká, že křížek byl věnován "Ke cti a slávě boží nákladem obce Svépravic." a doplňuje jej citát z Mt. "Pane, zachovej nás, hyneme!".

U křižovatky s ulicí Šanovskou (na Dolní Počernice) stojí klasicistní vilka s několika daňky, bohužel s vysokou zdí.

Na svépravické návsi (ulice Nad Návsí) stojí kaplička, původně z roku 1750, přestavěná. Stavba čtvercového půdorysu a nevýrazné, šedé barvy se zvoničkou vévodí zdejší návsi s několika staršími stavbami (statky).

V ulici V Dílcích (od Božanovské ulicí Domkovská) na vršku Baroňák s památníkem padlým první sv. války ze Svépravic. Původně přírodní pískovcový vršek, zvýšený ještě navážkou pískovcem z výstavby vodárny v Káraném. (1906-14). Až do konce první světové války byl vrch i s okolím v majetku barona Vojtěcha Dercenyiho (odtud název). Po válce tu byl zřízen pomník padlým, tělo pomníku bylo získáno ze zrušeného pražského hřbitova a Zbrojovka Brno věnovala legionářskou přilbu, která tam bohužel nyní už není...

Parčík mezi ulicemi Chvalkovická, Ratibořická, Vysokovská a Běchorská - "Park obětí" s památníkem Obětem fašismu. Zajímavě řešený pomník uvádí jména všech obětí, z těch známějších Václav Khodl s manželkou Emanuelou a synem Václavem ml., všichni členové sokola. Popraveni za spolupráci a skrývání parašutistů z operace Anthropoid. Matěj Pavlík (biskup Gorazd), původně katolický kněz, po názorových rozporech exkomunikován a vstoupil do České pravoslavné církve. Zatčen 25.6.1942, týden po zlikvidování atentátníků v kryptě pravoslavného kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ul. Popraven na střelnici v Kobylisích, pozetýkána většina kněžích, majetek církve byl zkonfiskován. Heslo " Díky za každý den bez války všem lidem naší země" mluví za vše...

Poblíž parčíku, u zastávky Jeřická, stojí kamenný křížek s nápisem "Pojďte ke mně všichni, já jsem pastýř dobra." z roku 1902.

V ulici Khodlova, navazující západním směrem na ulici Jeřická, u autobusové zastávky stojí žlutý dům rodiny Khodlovy s pamětní deskou odvlečení a umučení obyvatel tohoto domu, činných v odboji a umučených v koncentračním táboře v Mauthausenu 24.10.1942.

V parčíku naproti Chvalskému zámku stojí pomník padlým ze Chval - monument s pískovcovou sochou Matky, vedoucí za ruku malé dítě a jmény obětí. Na budově prodejny svítidel u parčíku je pamětní deska Jaromíra Šedivého, padlého v posledních dnech války v těchto místech.

Projdeme-li ulicí Stoliňskou, kolem Chvalského zámku, podél původní barokní brány a Chvalské školy, dostaneme se k zarostlé barokní kapličce z roku 1660 se soškou Panny Marie ve výklenku. Kaple není zrovna v nejlepším stavu.

Křížek u kostela Sv.Ludmily je litinový z 19.stol.

Chvalský zámek, původně tvrz pražských měšťanů, vznikl r. 1734 po vyhoření původní tvrze v renesančním stylu. Získali jej do majetku pražští jezuité a přestavěli na své letní sídlo do barkoní podoby. Na místě dnešního kostela přestavěli původní kapli sv. Anny z r. 1695 na dnešní barokní Kostel Sv. Ludmily (1793-94). Po zrušení řádu přešel zámek i s okolním zbožím do majetku pražské univerzity a vznikl tak Univerzitní statek Chvaly. V roce 1825 byla přistavena věž k zavěšení zvonů, přestavěná novogoticky r.1875, protože zvony, dodané již r. 1860 se do té původní nevešly. Zvony byly roztaveny za první sv.války. Po druhé sv. válce byl zámek zestátněn, chátral a po nákladné opravě, řízené obcí byl r.2008 zpřístupněn, nachází se tu expozice NM (Ludmila Jiřincová - grafička), výstavní sály a obřadní síň. V kostele se konají pravidelné bohoslužby. V hospodářských budovách, přléhajících k zámku jsou Restaurace, pizzerie a služebna městské policie.

Naproti zámku (ulice Ve Zliči) se ukrývá přírodní památka Chvalský lom - bývalá pískovna (dnes klubovna skautů). Cestou k němu, na hlavní silnici je několik, do pískovcového masivu vytesaných, skalních sklepů a místností - nepřístupné, soukromý pozemek.

Cestou ze Chval do Horních Počernic (k nádraží) míjíme starý počernický hřbitov z roku 1777 s několika umělecky zajímavými pískovcovými náhrobky, kaplí a hrobkami.