Loading...
https://youtu.be/ni8wnUhVFrM
Špýchar byl postaven v roce 1788 na příkaz Františka Josefa II, který vydal patent, tedy nařízení, že každý poddaný, který má ornou půdu, musí odevzdat třetinu úrody čtyř druhů obilí (pšenice, žita, ječmene a ovsa). Důvodem tohoto nařízení bylo to, aby byl zajištěn dostatek obilí na jarní i zimní setbu pro každé panství, statek či město. Toto obilí měli odevzdávat poddaní tři roky. Proto bylo vystaveno v té době velké množství špýcharů, tedy skladů obilí. Zbyslavský špýchar sloužil jako sklad pro panství žehušické pro případ neúrody či pro živelnou pohromu. Ačkoliv se brzy od tohoto upustilo, záloha na horší časy se totiž začala ukládat formou peněz do kontribučenských fondů, později do kampeliček. Špýchar se stal majetkem obce, která ho prodala firmě Scholler, která vlastnila cukrovar ve Vrdech. Ta tam nechala zřídit 27 světnic pro své zaměstnance. Tato mohutná dvoupatrová budova s taškovou střechou sloužila k bydlení ještě v padesátých letech. Dnes je celý objekt v majetku soukromé osoby, nemá střechu, dřevěné podlahy se dávno propadly. Býval zde kdysi ovocný sad, kterému se říkalo „špejcharská višárna“, doleji v polích byla studna s dobrou vodou. Když se postavíte čelem ke špýcharu, vlevo od něj stojí na vyvýšeném místě podstavec z vyskládaného kamení a na něm křížek. Tento křížek připomíná oběti z Prusko-Rakouské války v roce 1866. Zbyslav v té době obsadili Prusové. Ti si ve špýcharu zřídili lazaret, takže zdi špýcharu asi viděli hodně bolesti a smrti.