Zeď nářků v Jeruzalémě.

Zeď nářků, nebo také Západní zeď je tím, co se podařilo dochovat ze západní části vnější hradby, která ke konci období druhého jeruzalémského chrámu obklopovala jeruzalémskou Chrámovou horu. Tato masivní zeď postavená z obrovských kamenných kvádrů je nejposvátnějším židovským místem. Spousta věřících sem přichází každý den odříkat celou Knihu žalmů.

Zeď je dnes jedinou dochovanou součástí hradby Chrámové hory, kterou nechal postavit král Herodes Veliký v roce 20 před Kristem. Stalo se tak v rámci rozšíření Chrámového okrsku. Ohromné kameny nacházející se ve spodní části zdi jsou původní a pamatují dobu Heroda Velikého, zatímco vyšší bloky přibyly až v umajjovské a fátimovské éře. Poté, co byl Jeruzalém během První židovské války v roce 70 našeho letopočtu zničen římským vojskem, zůstala stát právě jen Zeď nářků a Malá zeď. Za nadvlády Osmanů se zeď stala hlavním poutním místem Židů, kteří sem přicházeli truchlit nad zkázou Chrámu. První zmínka o smutečních modlitbách Židů na tomto místě pochází od poutníka z Bordeaux, který Jeruzalém navštívil v roce 333. Od té doby se zeď nazývá Zdí nářků, i když v hebrejštině se používá správný název Západní zeď (jelikož šlo ve skutečnosti o západní zeď Chrámu).

Western Wall Plaza zastává funkci synagogy pod širým nebem, kde se scházejí věřící, aby zde odříkali každodenní, šabatové i sváteční modlitby. Tento zvláštní prostor nacházející se před Zdí nářků je zábranou rozdělen na dvě části – mužskou a ženskou. Obě pohlaví se tak modlí zvlášť. Přestože jde o jinak veřejné místo, dochází zde často ke sporům týkajícím se vzájemného poměru mužské a ženské části. Neortodoxní skupiny věřících mají totiž přání, aby se bohoslužeb mohli účastnit muži i ženy společně, což se u přísně ortodoxních Židů setkává s nepochopením.

Na náměstí se konají také slavnostní shromáždění, například při příležitosti dosažení věku náboženské odpovědnosti chlapce či dívky. Někteří věřící sem přichází každý den odříkat klidně i celou Knihu žalmu, jiní jsou zase přesvědčeni, že větší účinek mají písemné prosby k Bohu. Proto do spár ve zdivu vkládají papírky se svými přáními. Možné je také své přání vyřknout směrem ke zdi, když se jí dotýkáte.

Ke zdi v současné době mohou přistoupit i jinověrci, pokud ovšem budou mít pokrývku hlavy, vhodné oblečení a budou se chovat slušně. Všichni příchozí mohou u zdi vyslovit své modlitby. Přichází sem také spousta turistů, z nichž mnozí přiznávají, že i když jsou ateisté, působí na ně toto místo velmi emotivně. Nedá se tedy popřít, že má Zeď nářků svého Genia loci a oplývá prazvláštní atmosférou.