Židovské muzeum v Praze
Turistické cíle • Památky a muzea • Muzeum
Židovské muzeum v Praze vzniklo roku 1906. Jeho účelem bylo zdokumentovat historii, tradice a zvyky židovského obyvatelstva v Čechách a na Moravě, a to především kvůli právě probíhající asanaci pražského židovského ghetta a tudíž jeho nenávratnému zániku.
3. srpna 1942 začalo svou činnost Ústřední muzeum, kam byly na příkaz nacistických úřadů soustředěny předměty kulturně historické hodnoty nejen z českých a moravských židovských obcí,[1] ale také z ostatních okupovaných zemí, jejichž komunity byly systematicky decimovány. Od 4. dubna 1950 bylo přejmenováno na Státní židovské muzeum a převedeno pod stát, který s ním začíná hospodařit. Roku 1994 byla budova navrácena Židovské obci v Praze a sbírky Federaci židovských obcí ČR a Židovské muzeum v Praze se stalo nestátní institucí. Jeho řiditelem se stal Leo Pavlát.
Ve sbírkách muzea se nacházejí židovské církevní objekty, náboženské předměty, rukopisy, staré spisy, synagogiální textilie a další věci. Většina těchto exemplářů je z pozůstalosti rodin, které byly vyvražděny v šoa.
Židovské muzeum v současnosti spravuje 5 synagog: Maiselovu synagogu, Pinkasovu synagogu, Španělskou synagogu, Klausovou synagogu a Obřadní síň pohřebního bratrstva, Starý židovský hřbitov a Židovský archiv sídlící ve Smíchovské synagoze.