Žirovnice - město, zámek, špýchar, muzeum

Město Žirovnice se nachází na řece stejnojmenného názvu jižně od Pelhřimova, severovýchodně od Jindřichova Hradce. První písemná zmínka je z roku 1358. Historie města je spjata s historií hradu, který zde v té době již stál.Přesné datum založení města, ani vybudování hradu není známo. Podle keramických nálezů se předpokládá, že obojí pochází zhruba z poloviny 13. století. Zakladateli byli pravděpodobně páni z Hradce.

Majitelé hradu se střídali, ale větší stavební úpravy začal dělat až v r.1485 kutnohorský rod Vencelíků. Václav Vencelík zbohatl dolováním stříbra, koupil si šlechtický titul a celé zdejší panství. Jižní palác vystavěl do výšky dvou pater, kde vybudoval rytířský sál a kapli. Roku 1490 vymaloval tuto část hradu freskami, které jsou zachovány dodnes a které hrad proslavili. Jsou to největší zachované fresky u nás. Odhaleny byli až na počátku 20. století. Do té doby byly zabíleny a přemalovány. Vencelík postavil i další budovy - tím uzavřel dnešní 2.nádvoří. Opravil a zpevnil hradby. Stavební úpravy ukončil asi v roce 1494, a tak získal hrad zhruba dnešní podobu.

U hradu existovala huť, kde se z kutnohorské rudy získávalo stříbro. Tím získával další prostředky, vybudoval nové rybníky a dal postavit zámecký pivovar i rodinnou hrobku, dnes nad ní stojí kostelík sv. Jiljí. K panství v roce 1493 přikoupil tvrz a ves Vlčetín. To už byl povýšen na říšského pána a dostal k tomu i erb – stříbrného jednorožce v modrém poli. Nyní je tento erb znakem města Žirovnice.

Když r. 1515 zemřel, zdědili majetek synové, ale zadlužili ho a r. 1544 celé panství získal Albrecht z Gutštejna. Ten panství rozšířil o další tři okolní vsi a provedl další úpravy hradu - přistavěl bašty, novou bránu s padacím mostem a budovu pro čeleď a služebnictvo.

Po jeho smrti se na hradě bydlelo již pouze občas. Ve 2. polovině 16. století došlo k postupné přestavbě hradu na pohodlnější renesanční zámek. I ten postupně měnil majitele, chátral a zase byl opravován.

Od posledního majitele koupilo zámek i celé panství v r. 1910 Město Žirovnice. Zámek byl ve zchátralém stavu, který se za 1.světové války ještě zhoršil. Až po válce došlo k částečným opravám, v zámku sídlily úřady, byly zde i nájemní byty. Po požáru v r. 1964 se uvažovalo o celkové demolici. Naštěstí k tomu nedošlo, r. 1972 začala obrovská rekonstrukce, která trvala 20 let. Dnes je zámek otevřen veřejnosti a má se čím chlubit.

Když žirovnické sídlo převzal František Leopold, plánoval, že se zde usadí. Proto nechal před zámkem postavitvelký špýchar – sýpku na obilí, na které je dodnes vidět znak Šternberků, letopočet 1707 a jeho iiniciály FJ. Účel sýpky se po léta neměnil. Až v posledních letech se v ní obilí neskladovalo, ale sloužila jako prostor pro ukládání přebytečných věcí. V roce 2007 proběhla rekonstrukce. Nyní je zde expozice venkovských tradic a řemesel. Ve třech podlažích zůstaly původní dřevěné, barokní sloupy.

Již za prvního rozvoje panství nechal postavit Vencelík zámecký pivovar, v letech 1589 - 1592 byl podle italského projektu postaven velký zámecký pivovar. Pivo se zde vařilo až do roku 1865. Pak již budova sloužila jen jako hostinec, tělocvična Sokola, část byla přestavěna na byty. I pivovar se dočkal v letech 2009 - 2011 rekonstrukce. Je zde druhé městské - zámecké muzeum s bezbariérovou expozicí knoflíkářství a perleti, historických šicích strojů a pivovarnictví.

Ve městě jsou i dva kostely - na náměstí nedaleko zámku je farní kostel svatých Filipa a Jakuba. Původní gotický kostel vznikl zhruba ve stejné době jako hrad. Během třicetileté války byl vypálen, k opravě došlo r. 1713, kdy byl barokizován. Současný kostel byl postaven v novogotickém slohu v letech 1868-1872 a je výraznou dominantou města.

Při výpadovce na Jindřichův Hradec je u hřbitova hřbitovní kostel sv. Jiljí, původně z poč. 16. století, kolem roku 1700 byl barokně přestavěn.

My jsme se ve městě zastavili jen na chvíli při průjezdu - hlavně jsme chtěli na zámek, ale určitě by za to stálo se jít projít např. k rybníkům a podobně. Ale na to už nezbyl čas.

Na závěr bych chtěla ještě všem sdělit, že mezi nejznámější zdejší rodáky patří herečka Eva Janžurová. Ale to jsem zjistila až doma na internetu. Nevím, zda se to někde ve městě uvádí.