Zlín - kostel sv. Filipa a Jakuba
Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel
Farní kostel sv. Filipa a Jakuba je jedna z nejstarších dochovaných historických staveb ve Zlíně. Původní zlínský kostel byl postaven v letech 1390 až 1420. Jak bylo tehdy zvykem, byl kostel obklopen hřbitovem a v jeho západním koutě se nacházela také kostnice. Na tomto nejstarším zlínském hřbitově se pochovávalo až do konce 18. století.
V roce 1800 začala zásadní přestavba kostela. Došlo ke změně jeho orientace otočením ze směru východ - západ do dnešního směru sever - jih a k rozšíření chrámové lodi. Při velkém požáru ve Zlíně 19. července 1819 kromě domů na náměstí vyhořel bohužel i kostel. Původní střecha kostela byla zničena požárem a tak nechal tehdejší majitel panství Klaudius Bretton (jeho kamenný rodový erb je dosud nad hlavním vstupem) kostel opatřit provizorní střechou. V roce 1849 při dalším požáru města opět hořel i kostel. Následné opravy skončily až v r. 1884. Dokončena byla zároveň oprava věže, jež je považována za nejstarší dochovanou část kostela a tudíž i nejstarší architektonickou památku ve městě.
Velké vnitřní změny zastihly kostel v sedmdesátých letech 20. století, kdy byl obraz sv. Filipa a Jakuba nahrazen mozaikou. Ta pokrývá nejen čelní stěnu, ale přechází i na obě boční. Námětem je život církve a vztahy těch, kdo byli povoláni ji sloužit. Kostel dostal zároveň nový mramorový oltář, mramorové obložení stěn a podlahy.
Kostel má 8 vitrážových oken (z r. 1918) s českými světci - sv. Anežka, sv. Ludmila, sv. Vojtěch, sv. Jan Nepomucký, sv. Jan Sarkander, sv. Václav, sv. Cyril a sv. Metoděj. Je zde i 8 soch - sv. Anna, sv. Terezie z Lisieux, sv. Josef, sv. Leopold, sv. František z Assisi, sv. Antonín Paduánský, sv. Juda Tadeáš a Božské Srdce Páně.
Kostel má i kapli zasvěcenou Panně Marii Lurdské (je přístupná běžně) a další kapli nad sakristií, která je určená pro menší skupinky věřících (přístupná na vyžádání).
Ve věži byla na podzim 2008 dokončena oprava zvonové stolice a byl ponechán jen velký ocelový zvon "Sv. Filip a Jakub" z r. 1920 (průměr věnce 1370 mm, váha 2100 kg). Byly vyrobeny a instalovány dva nové zvony ze zvonoviny - "Sv. Cyril a Metoděj" (průměr věnce 1150 mm, váha 930 kg) a"Sv. Zdislava" (průměr věnce 850 mm, váha 345 kg). Původní tři zvony (dva z r. 1920 a jeden z 1851) byly umístěny na památku ve věži kostela.
Kostel je zapojen do krajského projektu "Otevřené brány" a komentované prohlídky v něm jsou v období červen - srpen. V době církevních obřadů, koncertů a jiných akcí se od prohlídek samozřejmě upouští. Pokud máte zájem o prohlídku s dalšími informacemi, můžete také přijít v době , kdy se koná každoroční "Noc kostelů".
Bohoslužby jsou každý den ráno i večer. V úterý je pouze ranní a v neděli je jich celkem 5. V současnosti je ve farnosti 1 farář a 3 kaplani. Místní farář je zároveň děkanem zlínského děkanátu. V současnosti je jím P. Ivan Fišar, který má na starosti celkem 13 farností.
Dávno pryč jsou časy, kdy byla 33 metrů vysoká věž spolu s kostelem svatého Filipa a Jakuba, hlavní dominantou malého valašského městečka, rozprostírajícího se v údolí řeky Dřevnice. Pak se ale ve Zlíně narodil zakladatel "Baťovského impéria," malý městys se v průběhu let proměnil v moderní průmyslové velkoměsto a tato církevní památka je nyní tak trochu "utopená" mezi okolními novodobými objekty. Kostel sv.Filipa a Jakuba najdeme v samém centru Zlína, nad křižovatkou nejdůležitějších městských tepen a poblíž Hlavního zlínského náměstí - Náměstí Míru. Sakrální stavba prošla v průběhu času mnoha proměnami: z původně renesanční stavby se po nesčetných požárech měnil i sloh kostelních zdí a výzdoba interiérů. Po posledním velikém ohni r.1849 došlo k velké rekonstrukci a dostavbě "skororuin" kostela a r.1884 pak byla dostavěna věž do podoby, v jaké ji známe i dnes. Stalo se tak za majitelů panství - Brettonů - a erb jejich rodu můžeme spatřit nad hlavním kostelním vchodem. Už předtím r.1876 dostal interiér svatostánku nový oltářní obraz, jehož autorem byl Josef Kessler a na němž jsou vymalováni patroni kostela - svatý Filip a Jakub. Strop byl vyzdoben obrazy od vídeňského malíře Schmidta, později byla prostá skla v oknech nahrazena barevnými vitrážemi.
Po mnoha přestavbách tak nyní kostel dostal podobu jakoby klasicistní stavby. Při pohledu zblízka však vidíme, že budova kostela postrádá jakýkoliv známý stavební sloh a i když je na pohled stavbou "líbivou," má spíše provinciální rysy a je naprosto bezslohová. Mimochodem - věž kostela je vůbec nejstarší památkou města Zlína. Je prokázáno, že na místech dnešního chrámu stávala církevní stavba mnohem staršího data, jinak orientovaná a věž, sloužící tehdy jako zvonice, nebyla jeho přímou součástí.
( Informace čerpány z E - stránek města Zlína.)