Loading...
Jeho původní název zněl „Obchodní a společenský dům Díly“ a stal se nejvýraznějším objektem z celkem pěti staveb (čtyři další byly svobodárny), jež měly svou moderností vyzdvihnout tuto část Zlína. Projekt byl vypracován ve stylu konstruktivistické architektury s nádechem poetismu arch.Vladimírem Karfíkem. Budova byla dostavěna roku 1937 a do okolní nové obytné čtvrti nejenže dobře zapadla, ale stala se i jakýmsi jejím centrem.
Stojí na Štefánikově ulici (asi 200 m východně od evangelického kostela) a je částečně umístěna v prudkém svahu klesajícím k dnešní třídě Tomáše Bati. V následné realizaci patrové budovy s plochou střechou a párem přístupných ramp bylo využito osvědčeného modelu baťovských továrních budov. Jejich hlavním poznávacím logem jsou obílené nosné sloupy v kombinaci s režným zdivem, přičemž to původní zde bylo využito jen na parapetech. Spolu se dvěma druhy sloupů (kulatého i hranolového profilu) se původní podoba zachovala už jen na severním průčelí objektu. Roku 2000 byla budova s dnes už zlidovělým názvem „Malá scéna“ zapsána do Seznamu kulturních památek ČR a o šest let později dokončena důsledná rekonstrukce, doplněná podzemní přístavbou.
V době vzniku byl v přízemí lidem k dispozici kinosál a obchody, v patře kavárna s kuželnou a tělocvična. Tělocvična a kavárna později zrušeny a jejich prostory zabrala Základní umělecká škola Zlín, sídlící zde dodnes. V polyfunkčním objektu se v současnosti v první etáži nachází divadelní sál a zázemí „Divadla Malá scéna“ a „Divadla Scéna.“
Ve druhé etáži, jejíž přízemí je na úrovni se Štefánikovou ulicí, je možno navštívit studio pedikúry, manikúry a nehtové modeláže, kadeřnictví, obchod s květinami, kavárnu „Café Malá Scéna“ a prodejnu potravin.
(Jako dříve narozený ještě z doby, kdy se Zlín jmenoval Gottwaldov a ze široka zdaleka se sem jezdilo na velké nákupy, pamatuji, že byl v přízemí namísto kavárny obchod s botami.)