Znojmo - Hradiště

Místní část města Znojma nazývaná Hradiště se vypíná na vysoké skalní ostrožně nad řekou Dyjí, na dohled od znojemského hradu i proslulé rotundy sv. Kateřiny. Leží na hranicích Národního parku Podyjí a nabízí skvělou možnost, jak zpestřit návštěvu města Znojma nebo kde se zastavit během výletu Podyjím.

Hradiště je místem s více než tisíciletou historií. Nabízí cenné architektonické památky, nádhernou přírodu, úchvatné vyhlídky do okolní krajiny a v létě také návštěvu archeologických výzkumů. Prochází jím několik turistických stezek a frekventovaná cyklostezka Podyjím.

Hradišťská ostrožna je lidmi osídlena téměř nepřetržitě už od hlubokého pravěku. Největšího významu dosáhla tato dnes malá vesnice za časů velkomoravské říše, v 9. století. Tehdy zde vyrostla mocná velkomoravská pevnost chráněná mohutnou hradbou, která ovládala široké okolí dnešního Znojemska i přilehlých oblastí Rakouska. Dodnes prováděné archeologické výzkumy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity ukázaly, že uvnitř pevnosti se nacházely dva kamenné kostely, pohřebiště a množství obytných i výrobních objektů. Další rozsáhlé pohřebiště, ležící mimo opevněnou plochu, bylo objeveno v roce 2007.

Zdejší pevnost byla někdy v 10. století vyvrácena kočovnými Maďary. Život zde nezanikl, ovšem mocenské centrum se nedlouho potom přesunulo na sousední návrší, kde byl založen přemyslovský hrad. Kolem něj postupně vzniklo město Znojmo.

Hradišti však zůstala funkce centra církevního – vzniklo zde světské proboštství a zdejší původně velkomoravská rotunda sloužila ještě v 11. století znojemským přemyslovským knížatům.

Celému Hradišti dnes vévodí komplex budov kláštera a proboštství, které od 13. století patří řádu Křížovníků s červenou hvězdou. Součástí komplexu je také původně gotický kostel sv. Hypolita, přestavěný v 18. století do dnešní barokní podoby. Původní kostel ze 13. století byl postaven na základech velkomoravské rotundy. V interiéru kostela se nachází mistrovská stropní freska Nalezení svatého Kříže od předního rakouského malíře období baroka - F. A. Maulbertsche. Interiér kostela i areál proboštství je možné navštívit každý den od 9 do 17 hodin.

Celý areál proboštství i s přilehlými usedlostmi byl ve středověku obehnán hradební zdí, z níž se do dnešní doby zachovala například západní vstupní brána. Ta dnes stojí v centru obce, na začátku ulice Křižovnické, vedoucí ke kostelu sv. Hypolita.

Na Hradišti nalezneme ještě celou řadu dalších církevních památek. Prostor v okolí kaple sv. Antonína Paduánského (z roku 1635) nabízí úchvatný pohled na město Znojmo, Ochoz kolem kapličky sv. Eliáše zase vyhlídku na údolí Dyje a Znojemskou přehradu. K oběma kaplím (a tedy i na celé Hradiště) směřuje zajímavá křížová cesta z 17. století, která vychází z Gránického údolí přímo pod znojemským hradem. Cesta má 14 zastavení a vede po příkrých zalesněných svazích. Tvoří ji nepravidelné schody z přírodního kamene, místy je cesta do skály přímo zasekána. Jednotlivá zastavení Křížové cesty dokládají nesmírný cit našich předků, kteří dokázali tyto drobné architektonické prvky nenásilně a vkusně zakomponovat do zdejší nenarušené přírody. Na počátku 90. let byla všechna zastavení renovována.

Neméně zajímavou je také empírová cholerová Kaple Panny Marie, kterou nechal na západním okraji Hradiště v roce 1832 vybudovat křížovnický probošt Florián Lang jako vděk za to, že se Hradišti vyhnula epidemie cholery sužující Znojmo. V sousedství kaple byl z bílých kamenů (které pocházejí ze žíly tvrdé horniny, která zde vystupuje k povrchu) vybudován znak řádu křížovníků. V průběhu desetiletí však byl znak rozrušen a ze zbylých roztroušených kamenů vytvořila lidová tvořivost pověst o zkamenělých pasoucích se ovečkách.

Nedaleko cholerové kaple se nachází v lese ukrytá studánka zvaná Samaritánka. Nad pramenem byla vybudována malá kaplička, která působivě dotváří jedinečný charakter místa.

Oblíbenou zastávkou výletníků i cykloturistů je romantická vyhlídka na Králově stolci, která je vzdálena asi 4 km od Hradiště a nabízí nádherný výhled na hluboký dyjský kaňon. Místo získalo svůj název podle polského krále Jana Sobieskyho, který odtud podle pověsti roku 1683 sledoval přechod svého vojska přes Dyji, když táhl na pomoc Turky obležené Vídni.

Asi v polovině cesty mezi Královým stolcem a Hradištěm se nachází ukrytá v lesích historická hádanka - tzv. Vlčí jáma. Jedná se o kruhovitou několikametrovou prohlubeň s průměrem asi 5 metrů, která je po obvodu vyzděna lomovým kamenem. Jedná se očividně o základy nějaké (snad středověké) budovy, snad strážní věže při důležité cestě směřující ke Znojmu a k říčnímu brodu přes Dyji. Místní záhadolog a proutkař ing. Růžička vidí ve Vlčí jámě ovšem pozůstatky římské strážní věže.

V poslední době Hradiště proslulo především archeologickými výzkumy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, které zde každým rokem probíhají. Průzkum přinesl mnoho poznatků o pravěkém i velkomoravském osídlení zdejší lokality a o životě našich předků. Hradiště vydalo bezpočet nálezů keramiky, kostěných i kovových nástrojů a celou řadu nádherných šperků – bronzových a stříbrných náušnic, skleněných náhrdelníků i jiných.

Z dalších nálezů upoutá objev jednoho z nejstarších kamenných kostelů v Čechách i na Moravě (pravděpodobně z první poloviny 9. stol.) a také odhalení rozsáhlého velkomoravského pohřebiště. Základy kostelíku byly upraveny do podoby malého památníku, pohřebiště se stále zkoumá. V době výzkumné sezóny (červenec – srpen) je možné výzkum pohřebiště navštívit a seznámit se tak s prací archeologů i některými nálezy přímo v terénu. Pro zájemce je možné předem dohodnout komentovanou návštěvu výzkumu spojenou s ukázkou nálezů z lokality.