Zřícenina hradu Engelsberka, též Sehradu zvaného
Turistické cíle • Památky a muzea • Zřícenina
Ty z vás - kteří teď marně loví v paměti, jak vypadá silueta tohoto hradu - tak ty musím zklamat. Ze zříceniny Engelsberka se nám do dnešních dnů zachovaly jen velmi sporé zbytky nadzemního zdiva, příkopy a valy... a to vše je navíc skryto ve vzrostlém lese! Tento málo známý hrad jihovýchodní Moravy vystavěl zřejmě už před r.1261 jeden z leníků olomouckého biskupa Bruna. Pozdějšími majiteli byli bratři Ješek a Stašek ze Sehradic, kteří neblaze prosluli jako loupeživí rytíři. V této době taky začíná proměna názvu hradu - z původního Engelsberka (Andělského hradu) je přejmenován na Sehrad nebo také Sehradice. Od r.1397 ho vlastnili páni z Cimburka. Po roce 1440 areál hradu opět obývají loupežníci. Tentokrát se jimi stalo vojsko, spadající pod obávaného a velmi krutého válečníka Pankráce ze Svatého Mikuláše, který ovládl i sousední hrad Starý Světlov. Loupežní rytíři se svými vojáky dlouho velmi škodili širému okolí. Moravské stavy mají z obávaného válečníka Pankráce tak velký strach, že nedojde k žádné ozbrojené konfrontaci, ale oba hrady jsou nakonec od uchvatitele vykoupeny. Hrad je pak prodán Burianovi z Vlčnova. Opevněné panské sídlo zaniká za česko - uherských válek a od roku 1518 je už označováno jako pusté. Zříceniny hradu jsou dnes dobře přístupné: je to k nim 2 km chůze po modré značce z Tutkovského sedla od zastávky busu Horní Lhota, hájenka. Prvním objektem, který návštěvníka uvítá, je romantické jezírko ve sníženině před hradním areálem. Z nové tabule vyčteme informace nejen o hradu, ale i vodní ploše pod námi. Mělké jezírko sloužilo obyvatelům k napájením koní i jako zdroj pitné vody. Je tu také zaznamenána pověst, kdy se tu za úplňkové noci jeden náš prapředek stal na vlastní oči svědkem toho, jak místní vodník sebral divoké svini selata a topil je v jezírku!
Modrá odbočka - v délce asi 200 m - nás přivede až do bývalého hradního jádra. Zatímco poddaní na blízkém Starém Světlově museli podle přání stavitele překopat hradní kopec do tvaru mohutného komolého kužele, tady se hradní pán spokojil s hradním jádrem na vrcholu kopce Valy (553 m) a je to jen malý obdélník o rozměrech 25 x 40 m. Svahy kopce, spadající strmě do všech světových stran - (kromě strany západní) - už další úpravy nepotřebovaly. Co se ale tady stalo opravdovou raritou ze všech hradů východní Moravy, tak tím je na Engelsberku jeho velmi dlouhé předhradí: je po celé svojí délce napříč překopáno pěti příkopy s navršenými valy. Ten poslední šestý už obkružuje celé hradní jádro. Na tomto předhradí zřejmě nestály jen dřevěné palisády, ale nacházely se tu též sruby pro ubytování vojáků v časech válek, kteří by se jinak do maličkého hradního jádra nevešli.
V hradním jádru pak můžeme i dnes spatřit mezi stromy s obnaženými kořeny nevysoké zbytky původní obranné hradby. Ta byla v rozích zpevněna menšími věžemi, velký suťový kužel je pozůstatkem po hlavní věži hradu. I když se z původních hradních staveb nezachovalo téměř nic, přesto je areál hradu Engelsberka spolu s jezírkem velmi hezkým a romantickým místem, které určitě stojí za návštěvu... (Hrad měl ještě jeden nesprávný název - Tetov, kdy ho vlastnil rod Tetourů. To ale z původního hradu zbývaly už jen Trosky, které nebyly nikdy obnoveny.)