Zřícenina hradu Frýdštejn

Fotografie (19) • Foto: Bubinga

Při cestě jabloneckým okresem nám padla do oka krásná zřícenina hradu Frýdštejna, která se nachází nedaleko od toku řeky Jizery severozápadně od Malé Skály. Z hlavní silnice jsme zabočili doprava a po chvíli přijíždíme do obce Malá Skála. Zde jsme využili služeb placeného parkoviště a zbývající kilometr jdeme po svých. Zabloudit se nedá, jelikož již zdaleka je viditelná okrouhlá věž tohoto zajímavého skalního hradu. Platíme vstupné, prohlížíme si pozůstatky krásného romantického hradu a stoupáme na věž po celkem strmých schodech. Odměnou nám jsou úžasné výhledy do širokého okolí.

První zmínka o hradu Frýdštejně pochází patrně z roku 1385, kdy církevní prameny zmiňují Bohuňka, řečeného Puklice z Frýdštejna. Přesná doba založení hradu však není známa. Bližší údaje nejsou k mání ani o založení frýdštejnského panství. Posléze však bylo majetkem Markvaticů. Nejpravděpodobnější se jeví, že vznik Frýdštejna je spojen s rodem Bibrštejnů. V druhé polovině 16. století Jan z Oprštorfu frýdštejnské panství postupně rozprodával a tím ztrácel hrad svou funkci. Ke konci tohoto století je již uváděn jako neobyvatelný.

Frýdštejn byl typickým skalním hradem. Jeho stavitel zajímavě využil rozsahem neveliký pískovcový ostroh a ve stísněném prostoru vytvořil dvě necelá patra. Měkký pískovec je dobrý materiál a tak vzhledem k malému prostoru, který byl určen pro stavbu hradu, bylo ve skále vyvrtáno mnoho světniček a sklepů. Jedna z nich (jižně od hlavní věže) sloužila jako kaple. Hlavní dominantou a současně nejlépe zachovalou částí hradu je velká hradní věž, postavená na nejvyšším skalisku. Věž je asi 15 m vysoká a má 9 m v průměru, s dvoumetrovou tloušťkou zdiva. Jediný vchod do ní byl v prvním patře asi 6 - 7 m nad úrovní nádvoří. Zatímco hlavní věž odolává času, někdejší dřevěné hradní stavby zmizely zcela a hradební zdi jsou zachovány již jen částečně.

Hrad Frýdštejn koupil Okrašlovací spolek v Turnově v roce 1892 od knížat Rohanů ze Sychrova a následně ho zpřístupnil veřejnosti. V současné době je hrad ve vlastnictví obce Frýdštejn a postupně jsou prováděny záchranné práce. Nálezy z doby osídlení hradu se nacházejí ve sbírkách turnovského muzea.

Návštěvník dnes může obdivovat krásný pohádkový hrad, o kterém se píše například v knize Karolíny Světlé „ O Krejčíkovic Anežce" nebo, který několikrát zaujal také filmaře. Nejznámější z filmů je pohádka „ O princezně Jasněnce a létajícím ševci", v níž hrad Frýdštejn byl sídlem čarodějnic.

V okolí jsem navštívil následující zajímavá místa:

- skalní hrad Sloup: https://www.turistika.cz/mista/skalni-hrad-sloup

- procházka po Českém Švýcarsku:https://www.turistika.cz/cestopisy/prochazka-v-narodnim-parku-ceske-svycarsko-mariina-skala-vileminina-stena-rudolfuv-kamen

- zajímavé mauzoleum:https://www.turistika.cz/mista/mauzoleum-prumyslnika-schrolla

- vodopády na Bobřím potoce:https://www.turistika.cz/mista/bobri-souteska-a-zajimave-vodopady-na-bobrim-potoce

Foto: Bubinga

- zámek Ploskovice:https://www.turistika.cz/mista/ploskovice-zamek-a-park

- obecné vyznání Českému středohoří:https://www.turistika.cz/mista/vyjimecne-a-kouzelne-pohori-je-ceske-stredohori

- morový sloup v Jablonném v Podještědí:https://www.turistika.cz/mista/barokni-morovy-sloup-sousosi-sv-salvatora-v-mestecku-jablonne-v-podjestedi

https://www.turistika.cz/mista/chram-sv-vavrince-a-sv-zdislavy-jablonne-v-podjestedi

- originální orloj v obci Kryštofovo údolí: https://www.turistika.cz/mista/krystofovo-udoli-originalni-orloj

Foto: Bubinga

- zajímavá vesnička Kryštofovo údolí:https://www.turistika.cz/mista/krystofovo-udoli-kouzelna-vesnicka-nedaleko-liberce

- pohádková Panská skála:https://www.turistika.cz/mista/panska-skala-u-kamenickeho-senova-varhany

Další má povídání o některých navštívených místech a cestách se nacházejí na mém blogu: https://cestou-necestou-s-matejem.blogspot.com/ a také na stránkách iDNES: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/

Podobné příspěvky

Frýdštejn

Zřícenina romantického hradu poblíž Malé Skály.Hrad je zmiňován poprvé 1363 /páni z Dražic/apoté byl majitelem od roku 1376 Jan z Bibrštejna

otvírací doba:

1.5.-31.10 10-17 hod.denně

Hrad Frýdštejn - pohádková zřícenina

Skalní hrad Frýdštejn je dnes romantickou zříceninou, ale kdysi byl nedobytnou pevností. Nejedná se totiž o typický sklaní hrad s dřevěnou nástavbou, ale o gotický hrad na nepřístupném skalisku s vytesanými světničkami, doplněný kamenným opevněním. Tato kombinace učinila z Frýdštejna mimořádně odolnou středověkou pevnost. Dnes však turista hrad dobije velice snadno, stačí jej navštívit v rámci otevírací doby. Dokonce se zde natáčela pohádka O princezně Jasněnce a létajícím ševci a sídlily zde zlé čarodějnice.

Hrad Frýdštejn vybudovali pravděpodobně Bibrštejnové v první polovině 14. století. Nejstarší zpráva o něm je z roku 1385, kdy patřil Bohušovi zvanému Puklice z Frýdštejna. Po něm zde sídlil Ješek Kamenec ze Střížova a jeho synové Petr a Zvěst. V roce 1406 získali Frýdštejn Bohuš a Vaněk z Kováně a od roku 1427 byl Bohuš jeho jediným vlastníkem. Bohuš z Kováně stál za husitských válek na katolické straně, a proto byl Frýdštejn v roce 1432 měsíc obléhán sirotčím vojskem vedeným hejtmany Janem Čapkem ze Sán a Oty z Lozy. Hrad dobyt nebyl, Bohuš se nakonec zavázal husitům dále neškodit. Přesto jej roku 1436 císař Zikmund odměnil za věrnost zástavou několika vesnic bývalého hradišťského kláštera. Bohuš z Kováně se stal nakonec utrakvistou a věrným stoupencem Jiřího z Poděbrad. Když roku 1460 zemřel, tak o jeho nezletilé děti pečoval jako poručník Jan Zajíc z Hazmburka, který měl na Frýdštejně svého purkrabího. O hradu poté zprávy na čas mizí a jako jeho další majitel se uvádí Jiří Berka z Dubé roku 1489. Majitelé Frýdštejna se pak rychle střídali. Po roce 1540 připojil nový majitel Jan z Vartemberka hrad k českodubskému panství a tím ztratil Frýdštejn svůj význam a v průběhu 16. století se postupně změnil ve zříceninu. V roce 1892 se jeho zbytků ujal okrašlovací spolek z Turnova a o dva roky později Klub českých turistů, který provedl první opravy objektu. Tyto opravy pak trvaly s přestávkami napříč celým 20. stoletím. Od roku 1953 připadl hrad státu. V současnosti je majetkem obce Frýdštejn a je přístupný veřejnosti.

Frýdštejn stojí na konci skalnatého hřebene a strmý skalní terén učinil z hradu velice odolnou pevnost. Hrad vznikla ve třech vývojových fázích. Nejstarší dvojdílný hrad sestával především z válcového bergfritu na samém vrcholu skály, vstup do nějž je možný portálem prolomeným asi 7 metrů nad zemí a z dnes již téměř zaniklého paláce na západní skále. Předhradí na severu bylo ohrazeno patrně pouze palisádou. Brána z předhradí do vlastního hradu, přístupná po schodišti, se nacházela v místě dnešního vstupu. V druhé fázi bylo jádro obklopeno kamennou zdí a byly v něm vytesány světničky do skály, které sloužily jednak jako sklepení a kaple, jednak jako strážnice. Jih a jihovýchod jádra vyplnil nový, k hradbě přiléhající palác. Konečně, ve třetí vývojové fázi byla na skále jihozápadně od jádra, již mimo obvod hradeb, vybudována další válcová věž na místě starší studny, kterou měla za úkol střežit. Pod studniční věží, na jihu a jihozápadě, bylo vybudováno nové předhradí a sem byla přeložena i první vstupní brána, která byla proražena v obvodové hradbě předhradí na severozápadě. Brána z předhradí do horního hradu měla podobu průjezdu v přízemí jižního paláce. Zástavbu předhradí neznáme. V jeho areálu vznikly další dvě skalní světničky, z nichž ta západnější pod studniční věží sloužila dle tradice jako pivovar a východnější jako konírny.

Z hradu Frýdštejna se do dnešní doby dochovaly impozantní zbytky. Jeho dominantou je asi 15 metrů vysoký bergfrit, který byl v roce 2003 zpřístupněn veřejnosti a z nějž je krásný rozhled po okolní krajině. Hradní paláce jsou dochovány mnohem hůře. Po severním již není téměř ani stopy, pokud pomineme vyzděnou uličku spojující palác s hlavní věží a představující stěžejní komunikací v této části hradu. Jižní palác je zachován v podobě konzervovaných trosek zdiva, což lze ostatně říci i o většině obvodových hradeb jak jádra, tak obou předhradí. Za pozornost stojí prohlídka ve skále vytesaných světniček, zvláště pak tradované kaple v hradním jádře.

Otevírací doba:

květen - říjen

Úterý 10:00 17:00

Středa 10:00 17:00

Čtvrtek 10:00 17:00

Pátek 10:00 17:00

Sobota 10:00 17:00

Neděle 10:00 17:00

Vstupné:

Děti do 6 let zdarma

Děti do 15 let - 20,-Kč

Studenti, důchodci 30,-Kč