Žulovsko na kole

Žulovsko na kole (05/2020)

V oblasti Žulovské pahorkatiny v okrese Jeseník je spousty krásných míst pro pěší turistiku i pro cyklistiku. Hlavní pěší turistická trasa vede z Vidnavy přes Venušiny misky a Boží horu do Žulové. Krásná místa pro pěší i pro cyklisty jsou také mezi Žulovou, Vápennou a Černou vodou, kde je velké množství zatopených starých lomů. Odkazy na články popisující tato místa jsou pod tímto textem.

Náš cyklovýlet zahrnoval oblast severně od Žulové – rovinatou i mírně zvlněnou krajinu bohatou na polní cesty a místní komunikace vhodné pro kolo. Naše cesta vedla přes osady a obce Kobylá nad Vidnávkou, Velká Kraš, Horní Heřmanice, Bernartice, Uhelná, Vlčice a Tomíkovice.

Auto jsme zaparkovali u božích muk v Tomíkovicích. Osada Tomíkovice patří administrativně k Žulové. Nachází se zde historická budova zámečku, původně rychty, která byla později povýšena na rytířský statek a v průběhu 19. a 20. století přestavěna na novobarokní a secesní zámeček. Po roce 1945 byli majitelé vysídleni a nemovitost zkonfiskována státem. Objekt byl užíván Státním statkem Jeseník a v roce 2005 privatizován firmou, která se zabývá dřevařskou výrobou, a byla zde zřízena pila. Objekty mají nové střechy, ale jinak jsou ve zchátralém stavu.

Od Tomíkovic jsme vyrazili po polní cestě směr Kobylá nad Vidnávkou. Kobylá má krásné okolí se zalesněnými kopci, kterým dominuje Smolný vrch. Za obcí jsou idylické polňačky vedoucí mezi pastvinami s pěknými výhledy na Rychlebské hory. Růžový kostelík sv. Jáchyma v centru obce má opravenou fasádu. Vedle kostela stojí barokní zámek s empírovou úpravou, který slouží jako domov pro seniory. U budovy je dopravní značka zákaz vjezdu, ale ten kousek projedeme, protože ani není kudy jinudy, a bývalou zámeckou alejí pokračujeme směrem k nádraží a dále k lesům Žulovské pahorkatiny.

Po pěkné polní cestě přijedeme až k rybníku U Dubu, který je příjemným místem pro odpočinek. Při vjezdu do lesa trochu nahání strach cedulka, že se v lokalitě vyskytují klíšťata způsobující zánět mozku. Cedulka je hodně stará a tak jde pravděpodobně o historickou záležitost. Po lesní cestě (cyklostezka č. 6047) projedeme kolem Smolného vrchu s Venušinými miskami, na který míří pěší turisté, dále Habinským lesem, kolem koupaliště a vyjedeme ve Velké Kraši.

Přímo na rozcestí je vytvořeno „muzeum“ bludných balvanů. Venkovní expozice velkých kusů hornin, které doputovaly s ledovcem na Jesenicko z oblasti dnešního Švédska a Finska, je volně přístupná. Okolí Velké Kraše patří k nejbohatším nalezištím bludných balvanů v ČR. V obci je opravená římskokatolická kaple svatého Floriána, postavená v letech 1770-1801, která byla zařazena na seznam kulturních památek.

Od Velké Kraše pokračujeme po asfaltové silnici směr Horní Heřmanice. Hned na kraji obce narazíme na pozůstatky zámku, nebo spíše na místo, kde stával zámek, dnes jsou tu pouze zbytky zdí, které ohraničovaly zámecký park a pár starých stromů. Zámek z roku 1835 byl po 2. světové válce zkonfiskován německému majiteli a využíval jej Státní statek Jeseník. Zchátralý objekt byl posléze v osmdesátých letech 20. století zdemolován. Zámek, který neexistuje, je paradoxně stále zapsán mezi nemovité kulturní památky ČR. Pár dobových fotografií zámku je zde: Zaniklé obce - zámek Horní Heřmanice

Od Horních Heřmanic přijíždíme do Bernartic. Zdejší pozdně barokní zámeček je využíván soukromým zemědělským družstvem a je zde také prodejna potravin. Budovy jsou postupně opravovány. Od zámku jedeme kolem nefunkčního vodojemu polní cestou k osadě Pavlínka. Zachovala se zde krásná kaplička sv. Josefa a jeden rodinný dům.

Osada Pavlínka (něm. Paulinaburg) patřila k Bernarticím. Osadu, kde býval pivovar, palírna a mlýn založila Pavlína Rustová, manželka ředitele biskupských statků. Osada měla 17 domů a obyvatelstvo bylo německé. Po druhé světové válce byli obyvatelé vysídleni a domy až na jediný zbourány. Podle mapy má být někde v lesíku za osadou pozůstalý kamenný most, k němu jsme se ale s kolem nedostali. Dobové fotografie a podrobný text o Pavlínce zde: Zaniklé obce - Pavlínka

Po polní cestě pokračujeme do Uhelné k zatopenému dolu Pelnář. Je jaro a tak je tady klid, žádní lidé, jen vodní ptáci. V létě tady asi bude rušno. V oblasti pod Rychlebskými horami je většina lomů žulových, Pelnář byl netypicky povrchový důl uhelný – těžil se zde lignit. Uhelná sloj vznikla v období třetihor, kdy se v místě nacházelo jezero, v němž se rozkládaly prehistorické kmeny stromů, které bez přístupu vzduchu uhelnatěly. Těžba lignitu zde probíhala od roku 1862 do roku 1957. Po druhé světové válce byl důl znárodněn a pojmenován po Antonínu Pelnářovi, řediteli Východočeských uhelných dolů. Po opuštění jámy důl zaplnila podzemní voda. Nedaleko dolu byla vybudována chatová oblast, restaurace a tábořiště.

Po polní cestě jedeme dál přes polní letiště k obci Vlčice, ve které uhýbáme vlevo směr osada Buková a v Bukové do kopce k vodárně. Odtud se nabízí krásný výhled na Bernartice a roviny Polska. Po polní panelové cestě pokračujeme k bývalé osadě Annín (něm. Annaberg). Jedná se o další v tomto kraji zaniklou osadu, která administrativně patřila ke Kobylé nad Vidnávkou.

Osada byla založená roku 1803 Marií Annou svobodnou paní von Wimmersberg, provdanou von Skal und Groß-Ellguth, tehdejší majitelkou Kobylé. Po druhé světové válce byli místní vysídleni a noví dosídlenci z místa odešli v 60-tých letech po kolektivizaci zemědělství. Mezi zčásti ještě znatelnými pozůstatky obytných a hospodářských budov stojí kaple sv. Josefa, která byla značně zdevastována. O její obnovu se snaží rodina, která zakoupila protější pozemek, na který si umístila maringotku. Pro obnovu kaple bylo založeno občanské sdružení. Od Annína jsou krásné výhledy na Rychlebské hory.

Více o zaniklé osadě Annín zde: Zaniklé obce - Annín

Okruh se uzavírá, po cestě dojíždíme k autu do Tomíkovic. Najezdili jsme necelých 40 km. Nedaleko je ještě několik atraktivit, které by bylo škoda také nezmínit. Například zatopený žulový Vaňkův lom – místo příjemné k posezení u vody, nebo Přírodní památka Skalka pod Kaní horou – krásné místo s žulovým skaliskem v lese obklopeném pastvinami. Sem se s kolem nedostanete a těžce se hledá i přístup pro pěší, ale lokalita opravdu stojí za zhlédnutí. A nelze nevzpomenout také blízký Lánský vrch, na kterém nadšenci umístili dřevěný stůl a židle. Původní obří nábytek byl po zničení nahrazen o něco menšími kusy. Z Lánského vrchu je krásný kruhový výhled.

Mapa oblasti na mapy.cz: cyklotrasa Žulovsko (mapy.cz/turisticka)

Text: Alexandra Prejdová
Fotografie: Jan Prejda

Všechny naše články z Jesenické oblasti:

• Hrubý Jeseník (1): Šerák - Keprník - Vozka - Červenohorské sedlo
• Hrubý Jeseník (2): Z Branné na Vozku a přes Obří skály do Ramzové
• Hrubý Jeseník (3): Z Karlova přes Velkou kotlinu a Vysokoholskou hřebenovkou na Skřítek
• Hrubý Jeseník (4): Z Červenohorského sedla na Praděd a Vysoký vodopád
• Rejvíz – Kazatelny – zřícenina hradu Koberštejn
• Zlatohorská vrchovina: Z České Vsi přes Bělák k Čertovým kamenům
• Žulovská pahorkatina: Z Vidnavy přes Venušiny misky a Boží horu do Žulové
• Lomy mezi Vápennou a Černou Vodou, zřícenina Kaltenštejn
• Rychlebské hory (1): Borůvková hora a Vysoký kámen
• Rychlebské hory (2): z Bílé Vody k Šafářově skále
• Rychlebské hory (3): Sokolským hřbetem přes vyhlídky nad Českou Vsí
• Rychlebské hory (4): Smrk
• Králický Sněžník: Výstup na Králický Sněžník
• Hanušovická vrchovina: Staroměstská pevnostní oblast