Jižní Morava na Velikonoce
Moje dovolená • Jaro • Méně než 1 týden (do 6 dní) • Rodina s dětmi do 5-ti let • S přáteli • Aktivní dovolená • Do přírody • Cyklo • Za kulturou • Gastronomie • Autem • Hotel / Penzion • Vlastní
Kdy jsme jeli | Jaro |
Délka dovolené | Méně než 1 týden (do 6 dní) |
S kým | Rodina s dětmi do 5-ti let, S přáteli |
Typ | Aktivní dovolená |
Zaměření | Do přírody, Cyklo, Za kulturou, Gastronomie |
Jak jsme jeli |
Autem
Jeli jsme dodávkou, 5 osob + kola |
Jak a kde jsme bydleli |
Hotel / Penzion
Ubytováni jsme byli v penzionu U Palečků v Zaječím, nalezeno přes booking, ale kontaktováno soukromě |
Stravování na dovolené |
Vlastní
Snídaně jsme si dělali ve společné kuchyňce, obědy a večeře jsme řešili v okolí oběd 1. den - Mikulov - Sojka & spol. Restaurant - za nás TOP v Mikulově, byli jsme již po několikáté večeře 1. den - Vinařství U Kapličky, Zaječí - výborné jídlo i víno, příjemná atmosféra oběd 2. den na cyklo výletě - spíše jen menší občerstvení v Dvorek wine and bistro v Bořeticích - krásné prostředí, skvělý servis večeře 2. den - Hotel Kraví Hora v Bořeticích, hezké prostředí, ale asi ne moc oblíbené - bez lidí |
Cena za dopravu, stravu a ubytovaní |
12000
Kč
opravdu jen orientačně |
Kolik je dobré si vzít s sebou na útratu | 5000 Kč |
Se 4 letým synem a kamarády (celkem 5 osob) jsme vyrazili o velikonočním víkendu na Moravu (neděle až úterý). Začali jsme v Drnholci, kde je Svět bludišť a rozhledna U Křížku. Následovala cesta do Mikulova na náměstí. Tam proběhl oběd v Sojkovi, konali se trhy, prošli jsme zámecký park, vyšlápli na Kozí hrádek (bohužel náš oblíbený Café Bárta měl zavřeno), vylezli jsme na kostelní věž, nakoupili sýry k večernímu vínku a když začalo poprchávat, vydali jsme se do Zaječího, kde jsme měli ubytování v penzionu U Palečků. Odpoledne jsme ještě stihli dojet ke kapličce na Hradišťku, známe ze všech vinařských filmů a seriálů a do našeho oblíbeného vinařství ve Velkých Bílovicích.
Na pobyt s sebou vždy beru naše hořické trubičky a pan domácí nám za ně dal lahev svého vína. Navečer jsme došli pěšky do vinařství U Kapličky, navštivili rozhlednu Dalibor a dali si večeři. Po výborném jídle a ještě lepším vínu jsme se vrátili zpět na penzion, načerpat síly k zítřejšímu cyklovýletu.
Druhý den po snídaní jsme se vydali na kolech na trasu - Velké Pavlovice - Opilé sklepy - Rozhledna Slunečná - Bořetice - Kobylí - památný lis u vinařství Tomčala - rozhledna Kobylí vrch - Vrbice - větrný mlýn a sklepy ve svazích - Bořetice - Velké Pavlovice - Zaječí. Najeli jsme asi 40km. Nejkrásnější to bylo na rozhledně Slunečná. Výhled, prostředí, velký výběr vína, kávy, zákusků a dalších místních dobrot, milý pán ve stánku, prostě skvělá atmosféra. Klidně bych tam zůstala celý den.
Při cestě zpět jsme v Bořeticích marně hledali otevřenou restauraci (velikonoční pondělí) a nakonec jsme zavítali do bistra Dvorek, nedaleko kostela. Malé, ale příjemné prostředí, skvělý servis a výborná paštika.
Po návratu do Zaječího šli někteří jedinci odpočívat, a my ostatní jsme vyšlápli k rozhledně Maják. Po ceste ani jeden otevřený sklípek, všude mrtvo. Velikonoce - odpoledne.
Pokud na Moravu zavítáte na Velikonoce, tak od pátku do neděle to tam žije - trhy, degustace, davy lidí, atd. Ale v pondělí, nikde nic. Pár koledníků jsme sice potkali, ale jinak je podle nás každý doma.
V úterý ráno před odjezdem domů jsme ještě zavítali do Dolních Věstonic, kde je ve vinici socha Anděla lásky. Počasí nám moc nepřálo, ale našli jsme ho a kdyby nebyla mlha, dohlédneme až na Děvičky.
Ponaučení pro příště - nejezdit na velikonoční pondělí a ubytovat se ve Velkých Bílovicích, které nám byly daleko sympatičtější než Zaječí. A pro nás je to okolí neprocestované.
Mikulov, Lednici a Valtice už máme projité křížem krážem, teď zkoušíme i to méně známé, ale přitom stejně krásné. Morava je prostě skvělá. Pozitivní nálada místních, pohoda, klid, ale i to, že při vstupu do sklípku ještě před objednáním vína už je na stole pozornost ve formě džbánku s vodou, chleba se škvarkama nebo paštikou. Pro někoho maličkost, pro jiné automatická věc, ale pro nás je to ta přidaná hodnota a to, proč máme tento kraj tak rádi a rádi se sem vracíme. Pak nemáte pocit, že jste jen další v řadě, po kom utřou stůl a jde se dál, ale že jste tu opravdu vítaní a hned je ,,lepší vzduch,,.