Nalehko do Amstru

Amstrdam mne okouzlil už na první pohled. Když jsme přijeli na Amstrdam Centraal a poprvé jsme vystoupila ze dveří na ulici, cítila jsem se úžasně. Jako první se naskytl pohled na baziliku svatého Mikuláše a rovnou před námi ulice Damrak, kterou musí projít všichni při návštěvě Amstrdam,u (domečky z této ulice najdete snad na každém pohlednici z Amstru). Když jsme se dopravili do kempu zeeburg, překvapilo nás jak sdílní tu lidé jsou. Nic není problém, všichni se usmívali a oproti českým kempům jsme si připadala jak v luxusním resortu. Takže velké plus.
Ještě než nás dostihla osvěta, tak jsme půlku peněz proluftovali za MHD, protože jsme se hned po vybalení stanu chtěli kouknout do města. Jelikož bylo už pozdě večer jediné co jsme stihli byl bar Smokey na Rembrandtově náměstí. Až druhý den jsme zjistili, že na náměstí se nachází i krásné sousoší vojáků. Nicméně, do baru už jsme nešli (tráva předržená za tu kvalitu)
Druhý den nás zastihla avizovaná osvěta ve formě jízdních kol. Za pětiklio na den ,to pořád vycházelo líp než za půl hodiny v tramvaji. 
No, a teď začal ten pravý Amstrdam feel. Nejdříve jsme se museli dostat do centra (cca 20 minut), ale když zvolíte krásné cestičky podel malebných domečků a památek, tak to hned líp utíká. Cestou jsme toho museli vidět mraky, nebyl čas se u všeho zastavit. Náš záchytný bod byl Nieuwmarkt, kde se konají trhy se vším možným. Kolo je možné nechat snad všude, na ulicích jsou stovky, možná tisíce odložených kol. Prostě to  k nějakému přicvaknete a jdete dám.
Další stanicí bylo Rijksmuzeum a nápis I Amstredam. Na kole jsme si připadali jako královny silnice a tak jsme přojížděli podel vody a přes mosty, na kterých jsme zastavovali jen k pořízení dokonalé fotografie. Po asi dvou konstatování, že jsme se ztratili, protože uličky a kanály tu všude vypadají skoro stejně. Naštestí nás chytré mobily vždy vyvedl. Tak jsme to vzali přes sochu býka na Beursplein až jsme projeli bránou Muzea, kde nás dole čekal nápis a asi tak miliarda lidí na něm stojících, ležících, skákajících a snažících se vyfotit s nápisem. Co ovšem nemělo chybu byl park kousek od muzea.
Voldenpark je od muzea tak 15 minut pešky a na kole jste tam za 5 minut. Samotný park je poměrně velký a má spostu tras které můžete projet či projít. Je tu i spousta uměleckých instalací nebo soch. Samotné mě na parku ale nejvíc bavil ten klid a pozitivní energie, zrovna byl den jako dělný na to, se položit na deku a zapálit brčko. 
Do večera už moc času nezbývalo, a tak jsme vyrazili zpět do campu, kde jsme se vyvoněly na večerní tah. Do města jsme šli pěšky, přes neosvětlený park. Celkem zábava, když jste tři uječené ženské s nulovou odolností vůdči strachu. Nicméně jsme došli. S odhodláním najít ten nejlepší coffe shop jsme procházeli uličky poblíž Rembrandtplein, při veselém klábosení v češtině jsme natrefili na tři české kluky (jaká náhoda), kteří se tu loučili se svobodou a hledání bylo u konce. Šli jsme s nimi do restaurace kde udajně dělal jejich kamarád. Ten už nám ve dveřích hlásil ať u nich si nic nekupujeme a poslal nás pro trávu do coffeshopu naproti. Vystáli jsme si forntu ale stálo to za to, zbytek večera jsme pro pili a prokouřili v pohodě náladičce a do kempu jsme dorazili nad ránem. 
Další den jsme vstali pozdě, ale přece, s úmyslem se dostat do skanzenového městečka Zaanse Schans, vlakem je to asi hodinka, potom přes město a na druhé straně už na vás mávají obrovské mlýny. Spousta kačen, ovcí, sýra, krásná příroda a velké mlýny, tak bych to asi popsala. No prostě foťák nědáte z ruky. 
Výlet nám zabral skoro celý den a z předešlné noci jsme byly vyřízené.
Poslední den jsme se proflákali v okolí kempu, Flevopark nestál za nic, alespoň jsme tam byly sami. Tak jsme se na zbytek dne vyvalili v přírodě. No a jelikož nám letadlo odlítalo někdy v jednu ráno. Tak jsme do večera odpočívali. Večer jsme vše pobalili a vydali se do města, tentokrát zase tramvají za poslední "éčka". V centru města jsme ještě pochodili pár uliček, mezi nima i Red Light District. Nakonec jsme se utábořili na letišti a v pozdních nočních hodinách jsme letěli zpět domů. 

Autor: Kristynajeblond

Další články autora: 0

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli