Thajsko, je zkrácený název pro Thajské království, které je jednou z turisticky nejnavštěvovanějších destinací světa. Hlavním městem Thajska je Bangkok. Mezi další turisticky zajímavá města a oblasti patří např.: Ostrov Phuket, Phi Phi Leh, Ayutthaya, Pattaya, Krabi. Thajsko má přibližně 65 mil. obyvatel.
Z Chiang Rai vyjíždíme podle plánu v 10 hodin do Golden Triangle. Nejprve jedeme do Síně opia (The Hall of Opium). Je to státní muzeum, překvapivě turisté mají stejné vstupné jako místní (150 BHT). Často jsou tu dvojí ceny, pro turisty cca. 2- 10 násobné. Prostorné chodby s názornými předměty a informacemi o opiu, jeho účincích a následcích. Výstava doplněná pěknými stručnými videy v thajštině a angličtině. Na konci výstavy jsme se opět prokázali vstupenkami a byli jsme odvezeni zpět k autu.
Vracíme se k trojmezí Laosu, Myanmaru a Thajska. Hranice prochází středem řeky Mekong. Po hnědé rychle proudící vodě se můžeme svézt lodí za 800 BHT. My se však pokocháme pohledem na krásné sochy a stavby. V Laosu dominují výškové budovy a jeřáby stavící nové. Území Myanmaru dominuje příroda.
Přejedeme do Mae Sai, které leží přímo na hranici s Myanmarem. Hranici zde tvoří řeka Mae Sai, přes který vede The 1. st Friendship Bridge a vstup na tento most je nejsevernější místo Thajska. Dříve se tu prý dalo bez problému přejít do sousedního státu, nyní už to opravdu možné není.
Do navigace jsme si zadali parkoviště. Byli jsme protaženi tržnicí. Vašek tento zážitek ocenil, že ještě nikdy tržnicí autem nejel.
Nejprve jsme se šli na tržnici najíst. Objevili jsme stánek s jídlem za 30 BHT. Takhle levně jsme tu ještě nejedli. Mohli jsme si nakombinovat cokoliv. Prodavačka to jen smíchala a vyklepla do misek. Jídlo bylo výborné, jen pálivé. Přestože prodavačka viděla děti a sama ukazovala, že nedá chilli.. Dala asi "jen" slabší papričky... Tak jsme snědli před hladovými dětmi výborné jídlo a u konkurence objednali vepřový vývar s nudlemi a masem.
Posilněni vyšlápneme na Škorpionovu horu. Připadáme si jako ve fialovém království. Co není fialové, blýská se zlatem či skleněnou výzdobou. Za 50 bahtů vyrazíme do nebes (Skywalk). Dostaneme fialové návleky na boty a užíváme si výhledu na myanmarský Tachileik ze skleněného mostu vysoko nad stromy. Asi mu Thajci sami moc nevěří, protože stále nějaká ochranka byla u nás u umírňovala děti, aby tam neběhaly a neskákaly. Most nás zavede do chrámu. Zde děti dostanou od mnicha náramky pro štěstí.
Než se vším pokocháme, bude brzy zapadat slunce. Místo do hor to už namíříme na ubytování v Mae Salong.
Večer si projdeme vesničku. Je zde cítit hodně čínské kultury. Obyvatelé jsou často imigranti, kteří nesouhlasili s komunismem Číny. Namíříme si to k nádherně nasvícené stupě (Chedi) na vysokém kopci nad námi. Brána je sice otevřená, ale je tu dost tma a otevírací hodiny 6 - 18 už nesplňujeme, tak se vracíme do vesničky. V jedné obrovské hale cvičí ženy thajský aerobic. Nejraději bych se přidala.
Restaurace jsou zavřené, všude tma, ticho, jen na drátě kvanta spících ptáků a sem tam potulný pes. Nakonec se najíme u hlavní silnice. Skupinka žen se tu baví u jednoho velkého hrnce. Vřele nám udělaly nudle s masem a rýžové placky s třtinovým cukrem.