Černá Hora autem na vlastní kůži

Černohorci jsou temperamentní lidé a podle toho taky jezdí. Dodržování pravidel silničního provozu je zde eufemisticky řečeno velmi volné. Stopka se nedrží, běžně se předjíždí v zatáčce přes plnou čáru, přednost řidičům na hlavní se dává podle nálady. Člověk zvyklý na český provoz musí být jako ostříž, musí očekávat, že mu někdo nedá přednost nebo na něj bude divoce blikat a zruřivě troubit při předjíždění. Prostě klasický Balkán. Tohle se dá všechno při ostražitosti a štěstí přežít, ale dost nepříjemné jsou mraky dopraváků kolem cest. Klidně i v dešti a zimě čekají u cesty, měří a vybírají. Policie tady není aktivní, ale radioaktivní. Dobré je jezdit v koloně. Pistolkou chytnou toho prvního, ostatní v klidu projedou. Černohorci se podle toho taky řídí, běžně na cestě vidíte malé kolony aut, jedoucích za sebou. Párkrát jsem viděla i první auto, které jelo v koloně, jak vyjede z řady a za chvíli se připojí na konec. Výmluvným zážitkem bylo sledování počínání policejní hlídky z balkonu motelu u cesty na Podgorici. Pršelo, bylo ošklivě, ale to statečným mužům zákona nevadilo. Auta brali po dvou i po třech. Jeden odjížděl, druhý najížděl a třetí už čekal. Báječná efektivita. Za tu půl hodinku, co jsme se nasnídali a zároveň pozorovali cvrkot, jich vzali nejmíň třicet (osobáky, náklaďáky, staré i nové..). Takže v miniaturní Černé Hoře pozor na dopraváky, prostě tam mají permanentního Kryštofa !!!!

Fotogalerie