Červeně značená cesta na Sivý vrch je neprůchodná (rok 2014)

Nedostatek informací může způsobit, že se plánovaný výlet neuskuteční nebo se narychlo hledá náhradní program. Do této situace jsme se dostali letos v červenci letošního roku (2014), když jsme chtěli vystoupat po červené turistické značce od horárne pod Bielou skalou (940 m n. m.) na Sivý vrch (1805 m n. m.). Uvedený výstup je nejvíce využívaný, je nejkratší a s nejmenším převýšením.

Po zaparkování u myslivny (dnes rekreačního objektu) jsme se vydali po červené směrem na Sivý vrch. Hned za rozcestníkem u silnice nás zastavila závora s upozorněním na neprůchodnost cesty z důvodu větrné kalamity. Jak jsme pozorovali, značka neodradila vůbec nikoho. I my jsme si mysleli, že je tu spíše proto, aby turisté nepřekáželi lesníkům při stahování dřeva v pracovních dnech. Byla neděle, proč se po cestě nevydat.

Přibližně 400 metrů jsme stoupali bez problémů cestou, na které bylo patrné pouze vláčení klád. Pak ale začala hotová spoušť. Vyvrácené a polámané stromy jako sirky bránily další chůzi.

Všichni jsme si mysleli, že se přes kalamitní úsek prodereme a po několika stech metrech se opět napojíme na stávající cestu. Zpočátku bylo přelézání, podlézání a protahování se mezi kmeny a větvemi vcelku i zábavné. Ovšem po přibližně dvaceti minutách jsme při ohlédnutí zpět zjistili, jak krátkým úsekem jsme se doposud prodrali. Při pohledu vpřed a hrubém propočtu potřebného času jsme záměr vystoupat na Sivý vrch přehodnotili a začali přemýšlet o náhradním výletu. Plánovaný výstup za normálních okolností se dá zvládnout za tři hodiny. Nesmí se však jednat o opičí dráhu. Navíc návrat v případě úrazu by nebyl nijak jednoduchý. O plnění pojišťovny nemluvě.

Nad otevřenou mapou jsme ještě zvažovali, zda by se kalamitní místo dalo obejít. Nakonec jsme se rozhodli popojet do Oravice a projít se tiesňavami v Juráňově dolině s návratem Bobroveckou dolinou. I ostatní směřovali jinam. Jestli někdo kalamitou postiženým svahem prošel, nevíme. V každém případě k tomu potřeboval několik hodin navíc.

Doma jsem se na internetu dočetl, že celou tu spoušť způsobila silná vichřice o rychlosti 100 km v hodině dne 15. května 2014. Kalamita dostala jméno Žofia a zapsala se do statistik 1.742 ha zničeného lesa s více než 200 tisíci kusů stromů, tj. v přepočtu půl milionu metrů kubických dřeva. Po kalamitě Alžbeta v roce 2004 je letošní kalamita Žofia pro Tatranský národní park další velkou nejen ekologickou pohromou.

Slyšeli jsme od turistů, že Sivý vrch je od začátku července 2014 dostupný od jihu z Bobrovecké Vápenice po modré, později po zelené turistické značce. Donesla se nám i informace, že výstup po žluté turistické značce ze Zuberce na Sivý vrch je vzhledem k polomům také velice problematický.

Popsaná situace je ze začátku července roku 2014. Do konce roku 2014, se obávám, že se stav o mnoho nezlepší, i přes nasazení potřebné techniky včetně vrtulníku. Uvidíme, zda se lesníkům podaří výše uvedenou cestu zprůchodnit do léta 2015. Doporučuji si situaci ohledně průchodnosti cesty předem zjistit, abyste nebyli zaskočeni jako my a mnozí další, kteří se na vápencový Sivý vrch vydali.