Cestování se psem

Řada z nás vyráží na výlety v doprovodu svého zvířecího miláčka - věrného společníka pro výlety v létě i v zimě. A asi řada z nás, co takto vyrážíme, narazila už někdy na problémy při cestování se psem. Mohlo se jednat o neochotu řidiče vpustit do autobusu více psů najednou, o nepříjemné poznámky okolí a podobné.

Jedna ze základních zásad pro výlety se psem je: dvojnásobek vody a misku, ze které je pes schopný se napít. V případě celodenního výletu (na víc jak 8 hodin) doporučuji ještě jednu dávku krmiva sebou - přece jen i pes pije i jí víc, když se víc pohybuje, stejně jako my.

Se psem pěšky

Když chodíme na výlety, chceme nechat proběhnout i našeho psa. To je v pořádku přesně do momentu, kdy může dojít k ohrožení jiného psa nebo člověka. Nikdy nevíte, jestli se do sebe ti dva roztomilí pejsci pustí - nebo jestli si budou hrát. Setkala jsem se s oběma variantami u tak neobvyklých kombinací, že doporučuji odchyt psa v momentě, kdy jiného psa uvidíte - a jeho vypuštění v momentě, kdy ho minete do dostatečné vzdálenosti.

Nezapomínejme na to, že je spousta lidí, kteří se bojí psů, ať už jsou důvody jakékoli. Vaše milé štěně nemusí připadat mile tomu, kdo jde proti vám, natož když se k onomu člověku řítí s rozjásaným (z jeho pohledu rozšklebeným) výrazem ve tváři.

Je jasné, že není možné mít psa neustále uvázaného na vodítku - pak by z výletu mnoho neměl, nemohl by se proběhnout pořádně po lese, vyráchat v potoce. Je ale potřeba dbát zdravého rozumu a zbytečně neriskovat.

Se psem vlakem

Nejčastěji asi vyrážíme na delší cesty se psem vlakem. Základní pravidla jsou jasná: na vodítku a s košíkem (a pochopitelně s platnou jízdenkou). Z vlastní zkušenosti doporučuji dodržovat ještě další pravidla: Pokud si můžete sednout, umístěte psa co nejdále od uličky, kterou procházejí další pasažéři, a to především z důvodu bezpečnosti samotného psa. Občas si ani nevšimneme toho, že pejskovi kouká do uličky tlapa - a je jen otázkou malé nepozornosti, aby mu na ni někdo šlápl. Navíc ne každý bude nadšený z psího čumáku, který se mu snaží očichat kalhoty nebo boty.

Vždy, když si chceme k někomu přisednout, ptejme se, jestli jim nevadí pes. A pokud si přisedneme, pak se snažme držet pejska co nejdál od nohou našeho souseda - psí chlupy se chytí všude...

Při nastupování a vystupování vždy psovi pomáhejte, pokud nemáte stoprocentní jistotu, že ho zvládne sám. Není nic horšího než pes, který se snaží vyhrabat zpod nástupistě (a vlaku), kam spadl poté, co mu uklouzly zadní nohy.

Se psem autobusem

Opět platí základní pravidlo: s košíkem a na vodítku.

Jak asi většina z nás ví, není povinností řidiče autobusu vzít do vozidla více než jednoho psa, resp. dva psy jednoho majitele. Samozřejmě například na vesnicích se podobné pravidlo většinou nedodržuje, ale už jsem se setkala s tím, že nás řidič nechtěl vzít, protože už měl v autobuse vlčáka. Řada dopravců svým řidičům dokonce přikazuje, aby více než jednoho psa nebrali. Jinak to záleží hlavně na dobré vůli řidiče samotného. Může se vám pak stát, že vás se psem prostě nevezme, i když se jedná o poslední spoj (naštěstí jsem se s takovým případem zatím nesetkala).

Dálkové autobusy často psy neberou vůbec, nebo pouze ve schráně. Když jsem si představila, jak bych svého labradora dostávala ve schráně do autobusu, docela jsem se zasmála. Každopádně je lepší dopravci předem zavolat a zjistit podmínky, které jsou v té které firmě zavedeny.

Se psem do restauračních zařízení

Už mnohokrát jsem se na svých výletech setkala s tím, že nás odmítli pustit do restaurace/hospody, protože máme psa. Protikladem pak jsou hospody, kde psi pobíhají volně - ani to není ideální stav, protože pak může velice rychle dojít ke rvačce.

Pokud se vydáme se psem do restauračního zařízení, vždy je potřeba se prvně zeptat, zda je možné jít se psem dovnitř. Naštěstí má v letních měsících spousta restaurací letní zahrádky, kam se se psy běžně smí - ale i v takovém případě je vhodnější se zeptat.

Pejska "zaparkujeme" pod stůl nebo vedle židle, na které sedíme. Většinou jsou v restauraci ochotní a přinesou psovi i vodu v kyblíku nebo misce, ale není to pravidlem. Pokud máte "chlemtajícího" psa jako já, doporučuji si rovnou vyžádat i hadr na podlahu, ať neplatí "po nás potopa".

Se psem do zahraničí

Jak asi víte, je potřeba mít pro cesty do zahraničí mezinárodní psí pas a často také očipovaného psa. Čipování samotné doporučuji - kdyby se náhodou stalo, že se vám pes ztratí, je větší šance k jeho nalezení.

Nezapomínejme na to, že pes, stejně jako člověk, může v zahraničí chytit nejrůznější nemoci. Hlavním projevem bude asi průjem (i pes je zvyklý na českou vodu a ta cizí mu může prohnat střeva), případně horečka. Před každou cestou se proto poraďte se svým veterinářem.

Další překážkou v cestách do zahraničí může bý povinná karanténa. Ta může trvat i několik měsíců - cestu do podobných zemí se psem si proto důkladně rozmyslete.