Když jsme byli s partou naposledy na běžkách v Mariánských Lázních, už se nám ani běhat nechtělo. Nebylo to proto, že by jsme byli líní, ale zima se tento rok příliš prodlužuje a člověk by se rád ohřál, pokochal se pohledem na rozkvétající stromy a zalezl si na vyhřáté skále. A tak po vyčerpávajícím běhu hřejíce se u svařáku v příjemně vytopené hospůdce padlo rozhodnutí: Pryč ze zimního kraje. A tak vyjíždíme autem z Mariánských Lázní do známé oblasti Finale Ligure ve vynikající náladě a sestavě. Po 11 hodinách cesty autem jsme konečně v táboře pod vápencovou skálou Monte Cucco, stavíme stany a po vypití pár šálků vína si jdeme nechat zdát o nadcházejících výstupech. Ráno nás nepřivítalo zrovna slunce ale bylo teplo a to hned zlepší náladu. Po snídani jsme se šli rozlézt na Monte Cucco . Další dny jsme lezli v oblastech ROCCA DI CORNO, RIAN CORNEI, MONTE SORDO, CAPRAZOPPA, BRIC DEL FRATE, ROCCA DI PERTI. Naše nejtěžší výstupy byli klasifikace 6b. Počasí nám přálo z 10 dní nám jen 2 ½ dne pršelo. Tyto dny jsme využily k courání po městě, doplnění zásob vína a potravin. Naše výprava netrpěla trudomyslností ani ponorkovou nemocí jelikož nálada a pohoda se vylepšovala při večerním sezení u táboráku grilováním steaků a popíjením kvalitního italského červeného vína, kterého nebylo nikdy dost. Cílem tohoto lezeckého výletu nebylo vylézt nejtěžší cesty v Itálii ale pěkně v klidu a pohodě si vylézt cesty, kde u každého chytu můžete v pohodě posvačit či si dát svůj oblíbený doutníček.
HORE ZDAR přejí
Pavel Bechyně Kýsa, Jana Řezníková, František Henzl, Marek Bunk Cabadaj