Loading...
Minule jsem své povídání o geocachingu opustil v okamžiku nálezu své první cache, keše, kešky, kačeny, krabky, bedny. Tak dnes o tom, co to vlastně je, a hlavně, jak to může být velké.
Nejčastěji se jedná o krabičku na svačinu, ale rozlišuje se několik velikostí.
Nejmenší je mikrokeš - tou je nejčastěji klasická filmovka, do níž se vejde většinou jen seříznutá tužka a logbook - jednoduchý zápisník. Takové kešky se nacházejí většinou ve městech a často jsou dost odvážně umístěné. Neoficiálně ještě existuje tzv. nano keš - ta už bývá jen velikosti patrony do pistole a může připomínat třeba šroubek.
Malá schránka - to je krabička na malou svačinu, tak pro prvňáka, co bývá ve škole maximálně do dvanácti. Číselně vyjádřeno by její objem měl být mezi půllitrem a litrem. A vejde se do ní řada zajímavých i nezajímavých maličkostí.
Regulérní keška - to už je krabka od celodenní svačiny a její objem bývá většinou někde mezi litrem a třemi. Takovou krabičku si bereme na výlety, když vyrážíme celá rodina. Aspoň čtyři namazané rohlíky a ještě kopec dětmi nenáviděné zeleniny.
Velká keška - to už bývá kbelík, například od pracího prášku, ale už jsem objevil i dva kufry. Velké keše rozhodně nečekejte na Václaváku. I když …
O velikosti keše se dozvíte už při otevření tzv. listingu - to je stránka, která zájemce o odlov informuje o všem důležitém, týkajícím se keše.
Jsou i zvláštní druhy keší, které žádnou krabičku nemají. Vaším úkolem je pak předepsaným způsobem dokázat, že jste místo skutečně navštívili. O tom ale zase někdy příště.