Gruyéres, Vevey, Montreux, Chillon, Ženevské jezero, Maison Cailler-Nestlé (Broc) - ŠVÝCARSKO

Švýcarsko, země, která není v evropské unii, země, se kterou jsou  spjaty  sýry, hodinky a kapesní nožíky , čokoláda, také prý  jistota a  kvalita, ale především krásná příroda...

Ještě před návštěvou  alpských skvostů jsme se pokochali okolím  Ženevského jezera.

Projížděli jsme   švýcarskými vesničkami, prohlíželi si upravená stavení, zahrady i pole. Naslouchali jsme slovům  průvodce. Hovořil o výrobě sýrů v této oblasti,  také o produkci masa a  mléka a  o tvrdé práci místních zemědělců, kteří nechtějí ustupovat  ze svých tradic.

Příjemné  ráno jsme  strávili   v ještě neprobuzeném  městečku  Gruyéres, které se  nachází  v okrese  La Gruyère (cca  30 km jižně od města Fribourg).  Dominantou městečka je stejnojmenný zámek.  Už  z autobusu nás bývalé sídlo hrabat z Gruyères ohromilo  svou  polohou na kopci (v nadm. výšce  cca 800 m.n.m.). Předkové postavili  zámek  koncem  13. stol. Jejich znakem  byl jeřáb (francouzsky „grue“) – tento dal jméno celému kraji. Pozadí pohádkové stavby  krášlí  alpské štíty (s výrazným vrcholem Moléson - 2002 m.n.m.).

Cestou k zámku  jsme v romantickém  opevnění se středověkými domky v jednom místě  míjeli  zvláštní  sochy: ženy se špičatými hroty na prsou,   mimozemšťany a  další bizarnosti).  Umění se meze nekladou, ale  osobně mi figury  v tomto idylickém místě  příliš neseděly. Plastiky patří k muzeu H.R. Gigera, švýcarského sochaře a návrháře, surrealisty, známého především  jako tvůrce  Vetřelce. Muzeum se sbírkou umělcových  soch, obrazů, nábytku a filmového designu od 60. let až po současnost  bylo otevřeno   21. června 1998. Stejně jako  Gigerův  bar,   i  samotný zámek byl v den naší návštěvy  ještě zavřen, přijeli  jsme  totiž ve velmi  brzkých  hodinách. Proskotačili jsme se  tedy nádvořím,  obešli celý zámek  a  pokochali se  překrásnými výhledy do  údolí i do hor.

Zamrzelo nás,  když už jsme  v kolébce  sýru Gruyère byli, že  jsme nepřibrzdili  v některé okolní sýrárně,  nedozvěděli se více o vzniku a výrobě těchto vyhlášených pochoutek a  neochutnali snad  neslavnější  švýcarský pokrm fondue.

Místo sýrů jsme ale za pár minut  mlsali  neméně  atraktivní  švýcarskou čokoládu. Asi 4 km od Gruyéres se ve  vesničce  Broc  nachází Maison Cailler (Nestlé) – čokoládovna.  François-Louis Cailler v roce 1819 založil první moderní továrnu na výrobu čokolády.  V roce 1899 byl  jeho synem právě  v Broc otevřen nový  závod.  Od  roku 2010 se  zde nachází  i návštěvnické centrum.  Poměrně kýčovitou formou jsme nahlédli  do historie  a průběhu tvorby čokolády. Zajímavá   začala  prohlídka  být ve chvíli, kdy jsme mohli nakouknout do skutečné výroby. Uzobávali jsme z obrovských pytlů  mandle a lískové ořechy  a  na  závěr ochutnali (co se do nás  vešlo)  skutečné lahodné  hotové čokoládové výrobky.  Za   velmi  příznivou cenu  bylo možné ve zdejším obchůdku  po  exkurzi nakoupit kvalitní dobroty i domů.

 

Přeslazeni čokoládkou jsme se  přemístili  k  Ženevskému jezeru (Lac Léman, Lac de Genève – 372 m.n.m.),   největšímu jezeru v Alpách, o rozloze 580 m2, patřícímu malou  částí i Francii. Mimo jiné řeky jezero napájí  Rhona  (Rhône), jejíž pramen  tvoří voda odtávající z  Rhonského ledovce (Rhonegletscher), který se rozkládá v údolí pod sedly Furkapass  a  Grimselpass. Cestou domů ze  Švýcar  jsme se u jejího  pramene  stavovali.

Nejdříve jsme  na malou chvíli navštívili Vevey (cca 20km od Lausanne). Městečko proslavila firma Nestlé, která zde  sídlí. Prošli jsme se po pobřeží a prohlédli si sochu komika Charlieho Chaplina, jež v těchto klimatických lázních  bydlel  a je  na místním hřbitově i pochován.  

Hned  za Chaplinem jsme kukli do  Alimentaria - muzea  jídla -   které provozuje nadace společnosti Nestlé. Jako upoutávku má  muzeum obrovskou vidličku, zapíchlou do dna Ženevského jezera.

Další  vzpomínka  byla  na Jana  Palacha, jehož pomník  stojí  též  na pobřeží Ženevského jezera. Pomník věnoval ho Václav   Havel.

Asi 7 km od  Vevey jsme zastavili v dalším lázeňském středisku, ležícím na  SV  pobřeží jezera. V honosném  Montreux koncem 19. stol. pobývala, mimo jiné významné osoby,  Alžběta  Bavorská - Sissi. Srdce ženevské riviéry lemovaly hotely s parky na  střechách. Město je známé z televizních seriálů. Probíhají zde festivaly a velké  jazzové koncerty. Vycházka  po promenádě,  přeplněné  turisty i trhovci, malinko ztratila  kouzlo. Přibrzdili jsme u sochy britského hudebního genia Freddieho Mercuryho a prošli se  parkem, zdobeným   pneumatikami, vrakem  auta, polštáři, starými židlemi, sanitární keramikou  a jinými šílenostmi.

Výlet  jsme  zakončili (2 km od  Montreux) bleskovou  zastávkou  u nejznámějšího švýcarského hradu ze 13. stol., vypínajícího  se   na strmém skalnatém ostrohu nad  Ženevským jezerem. Chillon patřil kdysi  Savojským hrabatům. Nejfotografovanější hrad byl  ze strany  silnice obehnán lešením, tedy  nefotografovatelný. 

Ucaprtaní a nevyspalí z předchozí  noci, strávené  v autobusu, jsme rádi ujížděli do Grächenu, městečka sevřeného Alpami, ležícího ve výšce 1 600 m.n.m., které se nám na pár  dnů stalo příjemným  útočištěm (více  zde).