Gunung Bromo

Jáva: Gunung Bromo (2007)

Region Bromo je proslulý přízračnou vulkanickou krajinou, jeho střed tvoří ohromný kráter, jehož stěny padají do hloubky 300 metrů. Kráter obepíná hradba vulkánů s dominantou Gunung Bromo (2392 m.n.m.), s věčně dýmajícím vrcholem, ležící uprostřed písečné pláně. Dnes je v oblasti vyhlášen Národní park Bromo- Tengger- Semeru. Vstup do parku stojí na osobu 25 000 indonéských rupií. Oblíbeným vyhlídkovým místem na území parku je vulkán Gunung Penanjakan, lákavým, ale náročným cílem trekařů je zase nejvyšší hora Jávy Gunung Semeru.

Na vrchol vulkánu Bromo putují každoročně stovky tisíc lidí, aby se podívali na východ slunce, který je skutečně neuvěřitelný, ve spojení se zvláštní a pro Evropany nezvyklou krajinou.

Do Cemoro Lawangu, obvyklého místa pro přenocování před brzkým ranním výstupem na Bromo za východem slunce, jsme přijeli z Yogyakarty. Cestu jsme si koupili v cestovce ve městě za 300 000 indonéských rupií. Určitě by se dalo jet i místními spoji, my ale neměli moc času, tak jsme zvolili tuhle možnost. Nechali jsme se odvézt k jednomu z hotelů, kterých je v Cemoro Lawangu několik. Ceny jsou různé, my platili 150 000 indonéských rupií na noc (velký pokoj s koupelnou a teplou vodou, i se snídaní).

Na Bromo jsme se vydali už sami. Je to lepší, východ slunce si užijete mnohem víc, než kdybyste byli na místě společně s desítkami turistů. Obvykle se chodí nejdříve na vyhlídku Gunung Penanjakan, která leží naproti Bromu. Potom se přejíždí auty na vulkán samotný. My to udělali přesně naopak a doporučujeme to všem. Z hotelu jsme vycházeli brzo ráno, kolem čtvrté hodiny. Vezměte si s sebou baterku nebo čelovku, půjdete po tmě, ale určitě nezabloudíte, cesta je dost intuitivní a budete potkávat i pár místních, kteří se vám budou nabízet jako průvodci, i když je odmítnete, rádi vám ukáží cestu. Stejně jako nám.

Na vrchol jsme vystoupali při rozednívání, slunce vyšlo asi za deset minut. Opravdu krása. Nahoře jsme byli sami, až na jednoho Belgičana, který přemýšlel úplně stejně. Strávili jsme tu focením a kocháním se přes půl hodiny. Pak se nahoru začaly přesouvat skupiny desítek turistů, nejlepší čas se vydat na cestu zpět, buďto na vyhlídku směrem na Bromo a na Gunung Semeru, tu jsme my neviděli kvůli mrakům, nebo na snídani do hotelu. Na vyhlídku se můžete vydat i později, neuvidíte sice východ slunce, ale pohledy do sopečné KRAJINY vás i tak budou bavit.

My jsme v oblasti strávili dvě noci, což není moc obvyklé (je to dobré pro smlouvání ceny ubytování). Prošli jsme se po okolí, kde se lidé živí hlavně zemědělstvím, díky úrodné půdě, lávového původu. Práce je to opravdu tvrdá. Lidé žijí v jednoduchých chatrčích a děti jsou nadšení z bělochů, i sladkostí. Všichni se na vás budou usmívat a dřina, se kterou se vyrovnávají každý den, na nich není vidět. Jsou spokojeni s tím, co mají, což se nedá říct o mnoha lidech, žijících v nesrovnatelně lepších podmínkách.

Na oblast Bromo při cestování po Jávě určitě nezapomeňte! Zážitky a výhledy jsou nezapomenutelné a neopakovatelné.

Fotogalerie