Hrad Kokořín, Pokličky, Čertovy hlavy a jiné skalní útvary – KOKOŘÍNSKO – 3 tipy na výlet

Po návštěvě posvátné  hory  ŘÍP (viz předchozí článek) následovalo pár  dalších výletů  pěšmo i na kole v prostředí,  které bylo zcela jiné, než u nás, na Moravě. 

Kokořínsko  se nachází cca 40 km SZ od  Prahy. S výměrou 272 km² zasahuje do území tří krajů  - Ústeckého, Libereckého a Středočeského. 

Vstup do  CHKO Kokořínsko byl neuvěřitelně kontrastní. Vyjížděli jsme ze  Štětí, plného továrenských  komínů. Jen o pár  km nad nepěkným městečkem  se nám otevřela malebná krajina s různorodými  skalními pískovcovými  útvary a městy. Útvary, vzniklé zvětráváním skalních plošin, jsou pro tuto oblast  typické. Za členitost krajiny mohou  sopečné vyvřeliny z třetihor. Magmatickou výlevnou horninou je  např. i  nejvyšší kopec oblasti - Vlhošť (614 m.n.m.). Také eroze za  léta vytvořily rýhy, údolí, rokle, skalní stěny, okna, výklenky, jeskyňky  atd. Dominantou oblasti je hrad Kokořín. Cyklotrasy vedou  hlavně lesy, kterých je zde požehnaně.

1. cílem   cesty pěší byla,  mimo jiné zajímavosti, prohlídka nejznámějších útvarů Kokořínska, nacházejících se v Kokořínském dole, (cca 5 km  od  Mšena). Pískovcové skály s názvem POKLIČKY vypadaly jako obrovitánské hříbky na dlouhých hubených nohách.

K zaříznutí rokle Močidla je datován do třetihor až  čvrtohor. Kdysi dávno bylo území pod  hladinou  moře. Na  mořském dně se usazoval písek, štěrk, kameny a  různé slepence.  Samotné vrcholy Pokliček jsou tvořeny železitým slepencem. Jsou pevné, protože  obsahují vulkanická tělesa čedičového složení.                                                           

Ale zpět do hluboké minulosti. Díky různorodému složení  byly v pískovcích během mnoha a mnoha  dalších let, vlivem nestejné odolnosti vůči erozím, vytvořeny pukliny a  skalní bloky. Z nich pak byly postupně vytvarovány reliéfy.

Největší poklice má rozměry 6 × 5 m a  tloušťku 1,5 m. Výška  celého útvaru je asi 12 m. Nyní pevné hlavičky,  sedící  na  zvětrávajícím  pískovci, za nějaký  ten čas  beztak  spadnou  na zem. A z některých stávajících  útvarů se  zase za dlouhou dobu teprve poklice  stanou. Ani jednoho se  určitě nedožijeme:-).

 

2. TIP  -  nenáročný   jednodenní pěší  výlet (zvládl pětiletý  klučík)

(ZDE znázorněna TRASA celé CESTY na mapě)

Start autem  z Račic přes  Štětí, Liběchov  do Želíz (mapa  cesty autem až do Kokořínské doliny). V nivě potoka Liběchovky  se nachází  nejnižší bod  kokořínské oblasti  (175 m. n. m.). Stojí zde  Zájezdní restaurace se  sympatickou  obsluhou. V hospůdce jsme při průjezdech nejednou rádi přibrzdili.  

Pár desítek metrů  před  hospodou  po straně pravé se  kratičkou  cestou  po  modré  dá dojít k ČERTOVÝM HLAVÁM,   dílu sochaře Václava Levého ze 40. let 19. stol.  Obrovské skulptury  čertů jsou vytesané do dvou  skalních bloků. Les  v okolí je vykácený, útvary  jsou vidět  z dálky. Pozdravili jsme čerty a z jejich obrovských pískovcových  hlav se pokochali rozhledy  do krajiny.

Autem jsme pak  jeli  přes  Dolní Zimoř, Chodeč, Vysokou a   Kokořín. Za obcí  jsme v serpentinách  (u hradbiček) zastavili  na vyhlídce  a mrkli  na hrad  Kokořín. Pokračovali jsme pak do Kokořínské doliny. Bylo možné  zde  bezplatně zaparkovat. 

Šli jsme po červené dolinou podél říčky  Pšovky a  rybníků asi 2 km k rozcestníku „ Pokličky rozcestí“ a poté již po modré  asi 500m, převážně  po schodech, k výhledu na POKLIČKY.

Po modré jsme  pokračovali 2 km Družkovskou cestou. Míjeli jsme další skalní útvary – Obří hlavu a  žábu. Na rozcestníku jsme se stočili  doprava na žlutou. Ještě než  jsme  se tímto směrem rozešli,  proběhli jsme  Průsečnou skálou. Cesta, vytesaná Švédy ve  třicetileté válce, se nacházející v bezprostřední blízkosti rozcestníku (po žlutomodré).

Po cca 100 m po žluté jsme odbočili na místě  zv. Faraon opět doprava na zelenou, prošli jsme  Náckovou roklí.  Močidly (z rozcestníku doprava po modré) jsme kaňonovitým údolím Kokořínského dolu,  uzavřeli kruh k rozcestníku Pokličky  rozcestí. Protože byli  tatínkové   rychlejší, než náš nejmladší benjamínek, rozběhli se pro auta a přijeli až k parkovišti u  pokličkovského rozcestníku.

Délka   cesty kolem 7 km

 

3. TIP - CYKLOvýlet (cca 45 km):

Lenošení bylo dosti, nasedli  jsme tedy  další den  na kola a vyrazili zdolávat další cíle. Start z Račic přes  Štětí (po žluté), odtud  do Stračí  (odkud je  do lesa cca 2 km prudké stoupání), k rozcestníku “Pod  špičákem“ Zde  stojí Mariánská kaple. Pokračovali jsme pak rovně po cyklo 0057 a  na  první  odbočce  doprava mimo značení   (viz mapa) jsme se  dostali až ke skále HAD. Rreliéf do pískovce vytesal  19. stol. Václav Levý.

Dále jsme jeli po žluté k souboru dalších reliéfů od V. Levého. Skála HARFENICE  je nazvána podle dívky s harfou. Útvar obsahuje dále pět monumentálních hlav a jeskyni s hlavami sfing na portále. Následovala  kaple sv. Máří Magdalény. Po žluté jsme  pak sjeli z  kopce  do Želíz na výbornou  dršťkovku  s domácími rohlíky do již  výše zmiňované Zájezdní restaurace.

Po cyklo 0010 jsme pokračovali   Zimořským dolem do dolu Truskaveckého (trasa  cesty). Zde jsme  odbočili na cyklo 0011 do dolu Šemanovického. Kaňonovité údolí, nacházející se mezi Šemanovicemi a Jestřebicí, je zdobeno dalšími zajímavými pískovcovými útvary. Zastavili  jsme  u umělé vytesané loupežnické  jeskyně KLEMPERKA. Vyšplhali jsme po žebříku do skalních skrýší, vybudovaných  uvnitř původního skalního převisu, vzniklého zvětráváním méně odolných pískovcových vrstev. Děti byly z prostor  nadšené.

Vrátili jsme se pak  k rozcestníku  Truskavecký důl. Většina bandy  ujížděla   zpět do startu  a část nás  vyrazila do leva dlouhým pruďákem (po  tur. modré, či cyklo 0010)  do vesničky  Kokořín a následně  až ke hradu KOKOŘÍN  z roku 1320, nacházejícímu  se v  blízkosti stejnojmenné obce. Kola jsme  přikurtovali  až na nádvoří, vyběhli na hradní  věž a  koukli do okolí. Vrátili  jsme  se  do   vísky  Kokořín, kde jsme se osvěžili v antik restauraci -Truhlárně  pivečkem. Sjeli obrovský kopec k rozcestníku Truskavecký důl  a pak  ujížděli zpět  do Račic. Přibrzdili  jsme  cestou ve vyhlášené pizzerii ve Štětí a  zakončili zde dobrou večeří  pěkný den. 

 

4. TIP CYKLOvýlet :

Začátek posledního   cyklovýletu byl stejný jako  v den předchozí  - tedy z Račic přes  Štětí (po žluté), Stračí  až k Mariánské kapli (TRASA), potom  doleva po žluté ke Kapli Hraběcí  dále  - pozor -  nepřehlédout odbočku  doleva ke skalnímu útvaru  SEDM CHLEBŮ a jeskyni  MORDLOCH, dále po žluté k HADOVI a po cyklo 0012 do Tupadel. Odtud bylo možné zhlédnout Slavín, velmi zajímavou  stavbu Antonína  Veitha  z roku 1840. Od  místních starousedlíků jsme se dozvěděli, že  ve veřejně nepřístupné rozhledně nyní sídlí meditační buddhistické centrum Samadhi.

Pokračovali jsme dále cyklo 0012 dolem Vidimským až na křižovatku s modrou. Odbočili  jsme doprava  a (po modré)  přijeli ke skalnímu útvaru Starý zámek  (TRASA). Na pozůstatky bývalé tvrze stálo za to vyšplhat. Nacházely se tam jeskyňky, skvělé pelíšky  pro  čundráky, kteří chtějí  zmizet ze světa. Následovala (ne) cesta  do kopce křovisky a šíleným roštím. Proklestili jsme se až do pěkné Vidimi.

Zde se nacházely, mimo jiné  zajímavosti, zbytky  lávek. Kdysi byly lávky součástí zámeckého parku. Majitel zámku T. Grohman  je postavil pro svou ženu. Dle  pana hospodského jsou nyní  lávky nebezpečné. Do hluboké propasti jsme tedy jen jukli  a pak  ujížděli z Vidimi  z prudkého kopce  po zelené do Dolní Vidimi. Odbočili jsme  tu doprava  na  cyklo 0012 a po pár desítkách metrech doprava na žlutou.   Z té jsme  omylem sjeli a  dostali se tak po neznačené cestě  Sitenským dolem, velmi malebným  údolím se  zajímavými skalními  útvary, zpět na cyklo 0012 před  Tupadly. Pokračovali jsme do Želíz. Odtud  jela část bandy do Stračí, Štětí a cílových  Račic  a ostatní  to do cíle vzali  přes Liběchov (pro čerstvé  pstruhy  na večerní grilovačku - mapa). U této poslední  trasy by bylo nerozumné volit  směr opačný, takto  byl výlet (cca 40 km) velmi příjemný.

2013

Články  související s pobytem v okolí:

Zámek Ploskovice, hora Sedlo

Říp a  Mělník

Terezín




 Obrázkov